3 Důkazy, které potvrzují, že Bible není vymyšlená

Občas dostáváme následující otázku: Jak víte, že Bible není jen vymyšlená?

Jistě, i ten nejzarytější skeptik bude mít problém uvěřit, že celá Bible byla jen vymyšlená, protože mnoho jejích detailů je potvrzeno archeologií a v jiných historických spisech. Podívejme se tedy na tři aspekty Bible dohromady, abychom vysvětlili, jak víme, že nebyla jednoduše vymyšlená.

Bible je jedinečná svým obsahem

Za prvé, ve srovnání s jinými „svatými knihami“ je Bible v mnoha ohledech jedinečná. Nejenže ji sepsalo nejméně 40 autorů na několika kontinentech v průběhu 1 500 let, ale také není tím, co bychom očekávali, kdyby byla „vymyšlená“. Bible také obsahuje závažná morální selhání svých hrdinů, avšak většina spisů jiných náboženství má tendenci chyby svých hrdinů vybílit.

Téma Bible je navíc zcela odlišné od témat, která se vyskytují v jiných náboženstvích. Lidmi vytvořená náboženství učí, že člověk si může zasloužit spasení různými praktikami a dobrými skutky. Bible vysvětluje, že člověk je hříšný, zaslouží si Boží soud a že žádné dobré skutky nemohou naši vinu odstranit. Bůh sám řeší náš problém tím, že se stane člověkem a vezme náš trest na sebe. Náboženství vytvořená člověkem jsou o tom, co člověk může udělat pro svého boha, ale Bible je o tom, co Bůh pro člověka již udělal.

Biblii potvrzuje archeologie

Zdruhé, Bible přesně odhaluje historické osoby, události a místa. Vezměme si následující předměty popsané v našem článku „Archeologické nálezy“:

  • Stéla Tel Dan objevená v Izraeli byla datována do 9. století př. n. l. a zmiňuje se o „Davidově rodu“, což rozbíjí dlouho zastávaný názor mnoha skeptiků, že David byl mýtickou osobou.
  • Stéla v Meše popisuje podřízení Moábu izraelskému králi Omrimu. Zmiňuje také osobní jméno biblického Boha (Jahve) a velmi pravděpodobně obsahuje odkaz na „Davidův rod“ (o tom se diskutuje kvůli nečitelnému písmenu).
  • Pilátův kámen poskytuje archeologický důkaz o existenci muže, který odsoudil Ježíše k smrti na kříži. Skeptici jeho existenci často popírali až do objevu tohoto kamene, který identifikuje Poncia Piláta jako prefekta Judeje.1

Dr. Nelson Glueck byl prezidentem Hebrew Union College a vysoce uznávaným archeologem, jehož spoléhání na historickou přesnost Písma vedlo k objevu 1 500 starověkých památek. Ohledně Bible a archeologie prohlásil následující:

Můžeme kategoricky prohlásit, že žádný archeologický objev nikdy nepopřel biblický odkaz. Byly učiněny desítky archeologických nálezů, které v jasných obrysech nebo přesných detailech potvrzují historické výroky v Bibli. A stejně tak správné vyhodnocení biblického popisu často vedlo k úžasným objevům.2

Významný archeolog Dr. William F. Albright rovněž potvrdil přesnost biblické historie.2

Díky modernímu výzkumu dnes uznáváme její značnou historičnost. Vyprávění o patriarších, Mojžíšovi a exodu, o dobytí Kanaánu, o soudcích, monarchii, exilu a obnově byla potvrzena a ilustrována v míře, kterou bych před čtyřiceti lety považoval za nemožnou.3

Glueck a Albright zaměřili svou pozornost na Starý zákon, ale co Nový zákon? Těší se podobné míře potvrzení? Ve skutečnosti, možná proto, že je novější, jsou důkazy odpovídající Novému zákonu hojnější. Vezměme si následující podrobnosti v jediné biblické kapitole, které byly potvrzeny historiky a archeology:

  • Vlastní umístění (Amfipolis a Apollónie), kde měli cestovatelé na této cestě postupně přenocovat (Sk 17,1)
  • Přítomnost synagogy v Tesalonice (Sk 17,1):1)
  • Vlastní titul „politarchové“, používaný pro tamní soudce (Sk 17, 6)
  • Správná implikace, že cesta po moři je nejpohodlnějším způsobem, jak se dostat do Athén s příznivými východními větry letní plavby (Sk 17, 14)
  • Hojná přítomnost obrazů v Athénách (Sk 17:16)
  • Zmínka o synagoze v Athénách (Sk 17, 17)
  • Zobrazení athénského života filozofické debaty na agoře (Sk 17, 17)
  • Vyobrazení athénského života filozofické debaty na agoře (Sk 17:17)
  • Užití správného athénského slangového výrazu pro Pavla, spermologos (Sk 17, 18), stejně jako soud (areios pagos)
  • Správná charakteristika athénské postavy (Sk 17, 18):21)
  • Oltář „neznámému bohu“ (Sk 17, 23)
  • Správná reakce řeckých filozofů, kteří popírali tělesné vzkříšení (Sk 17, 32)
  • Areopagita jako správný titul pro člena dvora (Sk 17, 34)4

Pamatujme, že všechny tyto přesné údaje se nacházejí v jediné kapitole. To sice nedokazuje, že každé slovo Písma je pravdivé, ale prozrazuje to, že pisatel (Lukáš) důvěrně znal lidi, zvyky a místa, o kterých psal. Také nemáme žádný záznam o tom, že by nějaký starověký spisovatel popíral historičnost lidí a míst popsaných v Písmu, ale máme řadu mimobiblických pramenů z prvního a druhého století, které potvrzují Ježíšovu existenci.

Mohli bychom uvést mnoho dalších archeologů, kteří potvrzují přesnost biblického textu. Samozřejmě nikdy nenajdeme archeologické nebo paleografické důkazy, které by potvrdily každou osobu, událost nebo místo popsané v Bibli. Například historický výzkum může poskytnout potvrzující důkazy o Ježíšově ukřižování za vlády Piláta Pontského (Tacitus se o těchto podrobnostech zmiňuje v Análech), ale vědecké disciplíny nemohou potvrdit, že jeho smrt na kříži naplnila Boží hněv proti hříchu. Množství nálezů, které dokonale odpovídají Písmu a které již byly nalezeny, však ukazuje, že Bible nebyla jen „vymyšlená“.5

Hojnost nálezů, které dokonale odpovídají Písmu a které již byly nalezeny, ukazuje, že Bible nebyla jen „vymyšlená“.5

Srovnejte přesnost Bible s mizernými archeologickými záznamy mormonského náboženství. Mormonské „svaté knihy“ učí, že indiáni jsou ve skutečnosti Židé, kteří uprchli z Jeruzaléma, ale studie DNA toto tvrzení zfalšovaly. Navíc navzdory milionům dolarů vynaložených na vykopávky v Americe archeologové neobjevili jediný důkaz, který by potvrzoval mormonská tvrzení, a první Američané neovládali scimitary ani nejezdili na koních a slonech.6

Mohli bychom citovat vědce ze všech oborů, jejichž práce v příslušných oblastech je buď přesvědčila, nebo dále přesvědčila o pravdivosti Bible. Neměli bychom se však spoléhat především na závěry učených mužů a žen z oblasti vědy. Jejich výroky jsou sice užitečné, ale musíme si uvědomit, že se mohou mýlit a měnit své názory. Můžeme se tedy podívat na něco, co by dokazovalo, že Bible není jen lidský výmysl? Vskutku existuje.

Biblii potvrzuje Boží výzva ostatním náboženstvím

V Izajáši 40-46 Bůh, promlouvající skrze proroka, opakovaně vyzývá falešné bohy, aby se osvědčili. Konkrétně je vyzývá, aby předpověděli budoucnost a uskutečnili ji.

„Předložte svůj případ,“ říká Hospodin. „Předložte své pádné důvody,“ říká Jákobův král. „Ať nám přednesou a ukážou, co se stane; ať nám ukáží dřívější věci, jaké byly, abychom o nich uvažovali a poznali jejich pozdější konec; nebo ať nám oznámí věci, které přijdou. Ukažte věci, které mají přijít potom, abychom poznali, že jste bohové. (Iz 41,21-23)

Tady je tedy zkouška pro ostatní náboženství světa. Dokážou přesně předpovědět budoucí události? Vždyť jen vševědoucí a všemocný Stvořitel ví o všem, co se stane, a má schopnost to uskutečnit. A Bůh díky této jedinečné schopnosti upevnil svůj spravedlivý charakter. V Izajáši 41,26 se Hospodin ptá: „Kdo oznámil od počátku, abychom věděli? A dávné časy, abychom mohli říci: ‚On je spravedlivý‘?“

Většina zakladatelů světových náboženství se nikdy nepokoušela předpovídat budoucnost.7 Mimo Bibli ostatní „svaté knihy“ světa ve skutečnosti proroctví neobsahují. Nejasné předpovědi Nostradama a prokazatelně falešné prognózy Edgara Cayceho nesplňují biblický standard stoprocentní přesnosti pro proroka (Dt 18,22).

Nyní se podívejme, co Bůh říká o svých vlastních schopnostech v této oblasti:

Já jsem Hospodin, to je mé jméno, a svou slávu nedám jinému, ani svou chválu vyřezávaným obrazům. Hle, dřívější věci se staly a nové věci ohlašuji; dřív než vyvstanou, povím vám o nich. (Izajáš 42,8-9)

Co má proroctví společného s tím, zda byla Bible „vymyšlena“? Pouhý člověk nedokáže přesně předpovědět budoucnost, a přesto byla více než čtvrtina Bible v době jejího sepsání prorocká, což svědčí o tom, že tito lidé si to, co napsali, prostě nevymysleli – jejich psaní bylo inspirováno Bohem. Biblická proroctví obsahují konkrétní osoby, časy, místa a události a jsou obecně jasná. Většina z nich byla napsána několik století před popisovanými událostmi a ta, která se již naplnila, se uskutečnila přesně podle předpovědi (některá proroctví čekají na své naplnění v budoucnosti).

Podívejme se jen na hrstku ze stovek přesných proroctví zaznamenaných v Písmu:

Mesiáš by byl … . Předpovězeno Splněno
Narozen z panny Izajáš 7,14 Matouš 1,25
Narozen v Betlémě Micha 5,2 Matouš 2 :1, 6
Zrazen za 30 stříbrných Zechariáš 11:12 Matouš 26:15, 49
Měl oděv rozdělený na kříži Psalm 22, 18 Jan 19, 24
Zraněn za naše hříchy Izajáš 53:5 1 Petr 2,24
Zabit za jiné Daniel 9,26 2 Korintským 5,21
Vzkříšen z mrtvých Palm 16,10 Lukáš 24:6

Kromě desítek proroctví o Mesiáši, Ježíši Kristu, obsahuje Starý zákon stovky podrobných proroctví, často ohlašujících soud nad Izraelem a okolními národy za jejich neposlušnost.

Když se zabývají mesiášskými proroctvími, skeptici často předpokládají, že se Ježíš prostě rozhodl naplnit určité předpovědi; kdyby však byl Ježíš pouhým člověkem, jak by se ujistil, že se narodí z panny v Betlémě nebo že vstane z mrtvých?

Mnozí skeptici také předpokládají, že tato proroctví byla sepsána až po událostech, ale všechna proroctví uvedená ve výše uvedené tabulce byla sepsána nejméně 400 let předtím, než k nim došlo. I když někdo odmítá dobře podložená tradiční data připisovaná starozákonním knihám, stále se musí vypořádat se skutečností, že řecký překlad Starého zákona, známý jako Septuaginta, tato proroctví obsahuje a byl přeložen dlouho před Kristovým narozením. Kromě toho byly části jednotlivých starozákonních knih uvedených v tabulce objeveny mezi svitky od Mrtvého moře, včetně velkého Izajášova svitku, který je datován nejméně sto let před Kristovým narozením a obsahuje několik přesných proroctví o Mesiáši. Jak mohli autoři Starého zákona s naprostou přesností vědět, co se stane? Existuje jen jedna logická odpověď. Jejich slova inspiroval Bůh; to, co napsali, si nevymysleli.

Závěr

Pravdou je, že Bůh inspiroval sepsání svého slova ve sbírce 66 knih, kterou nazýváme Bible (2. Timoteovi 3,16). Představa, že si ji lidé prostě vymysleli, je zcela oprávněně vyvrácena jedinečností Písma, jeho historickou a archeologickou přesností a obsahem naplněných podrobných proroctví. Tyto skutečnosti nemusí nutně dokazovat, že každé slovo Bible je přesné, ale poskytují ověření mnoha částí Písma, dokazují jeho božský původ a dávají nám velkou jistotu, že i detaily, které nepodléhají vědeckému ověření, jsou pravdivé. Nakonec důvodem, proč věříme, že celé Písmo je inspirováno Bohem, je to, že v nás přebývá Duch svatý, který nám poskytuje jistotu a přesvědčení, když Bibli s modlitbou čteme a studujeme.

Bible vysvětluje nejdůležitější poselství, které jsme kdy mohli poznat.

Kromě božského původu textu Bible vysvětluje nejdůležitější poselství, které jsme kdy mohli poznat. Jako lidé, kteří zhřešili proti svému dokonale svatému Stvořiteli, si zasloužíme jeho soud, ale Bůh poslal svého Syna, aby zemřel obětní smrtí na kříži a nám mohlo být odpuštěno. O tři dny později vstal z mrtvých, čímž prokázal svou moc nad hříchem a smrtí a poskytl záruku věčného života všem, kdo v něj věří (Římanům 10,9).

Pokud jste tak ještě neučinili, volejte k Bohu, který inspiroval sepsání Bible. Odvraťte se od svého hříchu a požádejte ho o odpuštění.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.