7 klíčových zjištění o náboženství a politice v Izraeli
Na to, že je Izrael malá země, má pro tři z hlavních světových náboženských skupin velký význam. Moderní židovský stát je nejen „zemí zaslíbenou“ pro Židy, ale také jedinou zemí na světě, kde tvoří většinu obyvatelstva. Pro křesťany je Izrael „Svatou zemí“, protože je místem, kde se odehrával Ježíšův život a smrt. A pro muslimy je Jeruzalém místem, kde prorok Mohamed vystoupil na nebesa.
Přestože náboženský význam Izraele sahá až do starověku, země se stále těší časté mezinárodní pozornosti, z velké části kvůli téměř neustálým náboženským, etnickým a politickým konfliktům. V rámci snahy o lepší pochopení náboženství ve světě provedlo Pew Research Center rozsáhlou studii o náboženství v Izraeli, kde existují velké rozdíly nejen mezi Židy a Araby, ale také mezi hlavními podskupinami izraelských Židů.
Níže uvádíme několik klíčových zjištění z této zprávy, která vychází z rozsáhlého průzkumu mezi více než 5 000 Izraelci provedeného na přelomu let 2014 a 2015:
1Izraelští Židé jsou do značné míry jednotní v názoru, že jejich národ musí být vlastí Židů bez ohledu na jejich původ. Napříč spektrem náboženského vyznání izraelští Židé téměř jednomyslně (dohromady 98 %) podporují právo Židů z celého světa přestěhovat se do Izraele a získat okamžitě občanství (známé také jako vytvoření alije). Velká většina (91 %) také tvrdí, že židovský stát je nezbytný pro dlouhodobé přežití židovského národa – možná z velké části proto, že přibližně tři čtvrtiny izraelských Židů (76 %) považují antisemitismus za běžný a rostoucí na celém světě. Velká většina izraelských Židů také souhlasí s tím, že Izrael by měl Židům poskytovat přednostní zacházení (79 %).
2Izraelští Židé zdaleka nejsou homogenní skupinou. Prakticky všichni Židé v Izraeli se identifikují s jednou ze čtyř hlavních náboženských podskupin: Hiloni („sekulární“), Masorti („tradiční“), Dati („náboženští“) a Haredi („ultraortodoxní“). Hiloni jsou nejméně věřící a tvoří zhruba polovinu izraelských Židů (49 %). Datiim (někdy nazývaní moderní ortodoxní Židé) celkově dodržují židovské tradice, ale jsou více integrováni do moderní společnosti než haredim a politicky se přiklánějí k pravici, zejména v otázkách týkajících se konfliktu s Palestinci. Masortimové zaujímají náboženský střed, ale zdá se, že jejich podíl mezi izraelskými Židy klesá, zatímco haredimové tvoří stále větší podíl (v současnosti 9 %).
3Židovské skupiny se trvale neshodují v řadě konkrétních otázek veřejné politiky, přičemž nábožensky důslednější Židé například tvrdí, že by Izrael měl o šabatu zastavit veřejnou dopravu (což většinou činí); sekulární Židé téměř všeobecně tvrdí, že veřejná doprava by měla zůstat v provozu. Židé s různou mírou náboženské observance také zaujímají výrazně odlišné postoje k některým klíčovým aspektům židovského státu. Například v hypotetickém konfliktu mezi demokratickými principy a židovským právem (halachou) ultraortodoxní Židé v drtivé většině tvrdí, že přednost by mělo mít židovské právo (89 %), zatímco stejně velký podíl sekulárních Židů říká, že přednost by měly mít demokratické ideály.
4
Přibližně osm z deseti (81 %) dospělých Izraelců jsou Židé, zatímco zbytek jsou většinou etničtí Arabové a nábožensky muslimové (14 %), křesťané (2 %) nebo Drúzové (2 %). Arabské náboženské menšiny v Izraeli jsou celkově více nábožensky založené než Židé. A všechny tyto skupiny jsou od sebe do značné míry společensky izolovány; v Izraeli prakticky neexistují náboženské sňatky a výrazná většina Židů, muslimů, křesťanů a drúzů tvrdí, že všichni nebo většina jejich blízkých přátel patří k jejich vlastní náboženské skupině.
5 Snad nejsilnějším ukazatelem velkých zlomů v izraelské společnosti je skutečnost, že zhruba polovina izraelských Židů (48 %) tvrdí, že Arabové by měli být přemístěni nebo vyhoštěni z Izraele, zatímco podobný podíl (46 %) s tím nesouhlasí. Kromě toho se izraelští Židé a Arabové neshodnou na tom, zda může být země židovským státem a zároveň demokracií. Přibližně tři čtvrtiny (76 %) izraelských Židů věří, že je to možné, ale poměrně málo izraelských Arabů (27 %) s tím souhlasí. A stále menší podíl izraelských Arabů věří, že Izrael a nezávislý palestinský stát by mohly koexistovat v míru (v roce 2013 tomu věřilo 74 %, zatímco v novém průzkumu 50 %). Jen málo Židů (10 %) si myslí, že palestinské vedení upřímně usiluje o mírové urovnání, zatímco jen málo izraelských Arabů (20 %) si myslí, že izraelská vláda skutečně usiluje o mír.
6
V Izraeli a USA žije dohromady asi 80 % Židů na celém světě a mezi dvěma největšími židovskými populacemi na světě existují silné vazby. Většina izraelských Židů má pocit, že sdílí s americkými Židy společný osud, a myslí si, že američtí Židé mají dobrý vliv na izraelské záležitosti. Také američtí Židé chovají k Izraeli vřelé city. Náš průzkum mezi americkými Židy z roku 2013 ukázal, že většina z nich tvrdí, že jsou k Izraeli buď „velmi“ (30 %), nebo „do jisté míry“ (39 %) citově vázáni a že péče o Izrael je pro ně zásadní nebo důležitá pro to, co pro ně znamená být Židem. Více než třetina izraelských Židů cestovala do USA a podobný podíl amerických Židů byl v Izraeli.
7 Izraelští Židé jsou celkově více věřící než američtí Židé, částečně proto, že ortodoxní Židé tvoří větší podíl jejich populace. Izraelští Židé jsou však také více nábožensky polarizovaní než američtí Židé: Izraelští Židé častěji než američtí Židé uvádějí, že chodí do synagogy buď každý týden, nebo nikdy, zatímco američtí Židé mnohem častěji navštěvují synagogu příležitostně (např. několikrát do roka, např. o židovských velkých svátcích). Židé v obou zemích mají také odlišné politické ideologie: Přibližně polovina amerických Židů (49 %) se v americkém kontextu označuje za politicky liberální, zatímco pouze 8 % izraelských Židů se řadí k levé části izraelského politického spektra. Tato dvě politická spektra (liberální/středový/konzervativní v USA a levý/středový/pravý v Izraeli) představují různé konstelace názorů na politické, ekonomické a sociální otázky v každé zemi. Nicméně jak v Izraeli, tak v USA se náboženští Židé přiklánějí spíše k pravici, zatímco sekulárnější Židé jsou centristé nebo liberálové.
.