8 věcí, které byste měli vědět o Koloseu

admin 0 Comments Articles

8 věcí, které byste měli vědět o Koloseu

Musement přináší osm zajímavostí o nejznámější památce Říma: Koloseu.

Jmenuji se Maximus Decimus Meridius, velitel armád Severu, generál Felixových legií, věrný služebník pravého císaře Marka Aurelia. Otec zavražděného syna, manžel zavražděné ženy. A já se pomstím, ať už v tomto, nebo v příštím životě.“

Vidíme rozvášněný dav, šokovanou tvář císaře Commoda (Joaquin Phoenix) a hrdou vizáž gladiátora Maxima Decima Meridia (Russell Crowe), zatímco v pozadí se tyčí Koloseum. Aréna smrti, krve a podívané ve starověkém Římě, která se výrazně objevila v několika velmi úspěšných filmech – například v již zmíněném Gladiátorovi od Ridleyho Scotta – a skutečný symbol Říma, Koloseum celoročně vítá návštěvníky z celého světa: v roce 2017 bylo nejnavštěvovanější památkou v Itálii se sedmi miliony prodaných vstupenek. Podívejte se na osm faktů, které jste o Koloseu pravděpodobně nevěděli.

Kolos/Koloseum

Nejoblíbenější teorie o tom, jak Flaviův amfiteátr přišel ke svému názvu „Koloseum“, zní, že proto, že venku stála stometrová socha císaře Nerona… skutečný kolos. Po Neronově smrti nechal Hadrián sochu přemístit – k tomu bylo zapotřebí 24 slonů! Až do 30. let 20. století však bylo možné vedle Flaviova amfiteátru vidět podstavec sochy, který svědčil o její přítomnosti.

Čísla

Koloseum je 160 stop vysoké a vnitřní aréna má plochu něco přes 36 000 čtverečních stop. To jsou pozoruhodná čísla a monument působí silným dojmem na ty, kteří se před ním ocitnou poprvé. Ironií je, že Ridley Scott, režisér filmu Gladiátor, jím nebyl vůbec ohromen. Při průzkumu lokací zjistil, že Koloseum a jeho rozměry – podle něj „malé“ – jsou natolik nepůsobivé, že se rozhodl postavit na Maltě repliku, kterou by mohl s pomocí počítačové grafiky zvětšit, jak by chtěl.

Slavnosti starověké i moderní

Když nám Ridley Scott pomohl znovu objevit nesmrtelnou fascinaci krvelačnými gladiátorskými hrami, které se odehrávaly v Koloseu, ve starověku to byl básník Martial, kdo zviditelnil tuto památku. Flaviovu amfiteátru věnoval celou básnickou sbírku, která začínala chvalozpěvem oslavujícím amfiteátr a srovnávajícím ho s dalšími starověkými divy, jako byly egyptské pyramidy a Apollónův oltář na Délu – a tvrdil, že je všechny předčí.

Romantické noci

Návštěva Kolosea byla pro mladé šlechtice a intelektuály 19. století, kteří se vydávali na Grand Tour po Itálii a Evropě, povinností. Poté, co Goethe a lord Byron nadšeně psali o tom, jak velkolepé je Koloseum v noci, všichni účastníci Grand Tour spěchali do Říma, aby zažili stejně neuvěřitelný zážitek po západu slunce. Stejně jako když cestovatelští blogeři básní o nějakém neturistickém místě a rázem z něj udělají téměř mainstreamovou destinaci (Ups! Vinen!), tak i počet nočních návštěvníků Kolosea se po vydání Byronova Manfreda enormně zvýšil a zážitek se pro všechny stal mnohem méně extatickým a romantickým.

Květnatá zahrada

Na mnoha obrazech a pohlednicích je Koloseum vyobrazeno ozdobené bujnou vegetací. Není to jen umělecká svoboda nápaditých malířů, ale skutečně tak památka vypadala – alespoň do doby, než se Řím stal hlavním městem sjednocené Itálie. Pak byly rostliny, byliny a květiny vyrůstající z bujných oblouků Kolosea obětovány ve snaze vymýtit plevel a úklid byl pro celý ekosystém osudný.

Satanova skrýš

Ve středověku lidé věřili, že Koloseum je domovem ďábla. Říkalo se, že je to chrám zasvěcený Slunci, a proto bylo považováno za ideální místo k provádění kouzel a zaříkávání. Velmi zajímavou zprávu najdeme v autobiografii Benvenuta Celliniho z roku 1558, kde píše o tom, jak navštívil Koloseum s knězem a nekromantem, aby mezi nimi provedl rituál, který vyžadoval kruhy nakreslené na písku, pentagramy, zpěv, pokropení parfémy a „malého panenského chlapce“.‘

Hudební aréna

Zatímco ve starověku se Římané bavili bitvami, hromadnými jatkami a podobnými neškodnými formami zábavy, v moderní době se Koloseum stalo dějištěm mírumilovnějších forem podívané: Mezi další hudebníky, kteří zde vystoupili, patří Ray Charles, Andrea Bocelli a Roberto Bolle.

Koloseum v popkultuře

Koloseum se také stalo součástí popkultury. Ve filmu Prázdniny v Římě z roku 1953 projíždějí kolem amfiteátru na legendární Vespě okouzlující Gregory Peck a Audrey Hepburnová. Společnost Pepsi natočila v Koloseu v roce 20014 reklamu, v níž vystupují nejslavnější současní gladiátoři: Beyoncé, P!nk a Britney Spears.

.