Angličtina ve Skandinávii
Pokud jste někdy navštívili Skandinávii, je těžké si nevšimnout popularity angličtiny. Podíváme se na roli angličtiny v dnešním Norsku a Skandinávii.
Skandinávci mají spolu s Nizozemci nejlepší nerodilé znalosti angličtiny na světě. Vyplývá to z devátého vydání indexu EF English Proficiency Index. Švédsko, Norsko a Dánsko se umístily na druhém, třetím a čtvrtém místě. Jinde v severských zemích je Finsko na sedmém místě.
Přečtěte si více: Jak se naučit norsky
Kdo navštívil některou ze skandinávských zemí, toho tato zjištění samozřejmě nepřekvapí. Ačkoli je při návštěvě tohoto regionu spousta problémů – v neposlední řadě epické cenovky – komunikace mezi ně obvykle nepatří.
Šťastná jazyková rodina
Norština, švédština a dánština mají kořeny ve staré norštině a mluvčí jednoho z nich má standardně schopnost alespoň porozumět zbylým dvěma jazykům. Tím však jazykové schopnosti Skandinávců nekončí. Naprostá většina z nich hovoří plynně také anglicky.
Nezkušenému oku se může zdát, že angličtina a skandinávské jazyky nemají tolik společného, nicméně pravda je zcela jiná. Všechny patří do germánské jazykové rodiny, která je sama o sobě větví indoevropské jazykové rodiny, jíž přirozeně hovoří více než 500 milionů lidí.
Přestože existují značné rozdíly, všechny jazyky sdílejí některé důležité jazykové rysy, které vedou k jejich známosti. Například způsob časování sloves v angličtině je podobný švédštině, norštině a dánštině. Zcela jinak funguje časování sloves v románských jazycích, jako je italština a španělština, které mají kořeny v latině.
Používání výpůjček
Angličtina i skandinávské jazyky si v průběhu let navzájem půjčily mnoho slov. Za slova jako lyže, lebka, nůž a dort můžeme poděkovat staré norštině a Vikingům. Nesmíme zapomenout ani na mé oblíbené slovo berserk.
Přečtěte si více: Odhaduje se, že anglická slovní zásoba je jedna z největších na světě a čítá 750 000 slov: „The Languages of Norway
The English vocabulary is one of the largest in the world with a estimated 750 000 words. To je řádově více než skandinávské jazyky.
Pokud Švéd, Dán nebo Nor potřebuje popsat něco, co místní slovo nepokryje, je pravděpodobné, že jednoduše použije anglické slovo. Některé idiomy a fráze dokonce pronikly do každodenního používání napříč Skandinávií, zejména v reklamě. Nezřídka se setkáte s tím, že skandinávská značka použije anglický slogan.
They start young
Angličtina se ve skandinávských školách vyučuje od útlého věku. Jakmile děti zvládnou čtení a psaní v rodném jazyce, zavádí se angličtina. Věk se v jednotlivých zemích a regionech liší, ale obecně platí, že do deseti let věku projde každý žák alespoň ročním formálním vzděláváním v anglickém jazyce.
Kulturní ponor do anglického světa
Ale v době, kdy skandinávské děti dosáhnou tohoto věku, je již většina z nich s angličtinou poměrně dobře obeznámena. Mladí Skandinávci byli vždycky vystaveni spoustě mezinárodního obsahu, ale nyní díky takovým službám, jako je YouTube a Netflix, je anglická zábava dostupnější než kdykoli předtím.
Jistě, existuje spousta velkých norských youtuberů. Ale pokud narazíte na skupinu mladých Norů, kteří sledují YouTube, je pravděpodobné, že video bude v angličtině. Anglický slang – včetně nadávek – je také běžně slyšet.
Přečtěte si více: Pokud si zapnete norský televizní kanál, je pravděpodobné, že uslyšíte pořad v angličtině s norskými titulky. Na rozdíl od mnoha jiných zemí se anglické pořady téměř nikdy nedabují. To, zda Skandinávec mluví anglicky s britským nebo americkým přízvukem, má hodně společného s tím, jakému druhu televize dává přednost!“
Oblast objevitelů a cestovatelů
Od dob velkých objevitelů Roalda Amundsena a Thora Heyerdahla jsou Skandinávci velkými cestovateli. Vysoké platy a štědré příspěvky na dovolenou dnes většině místních obyvatel umožňují více než jednu dovolenou ročně. To je rozhodně případ Norska.
Rozvoj leteckých společností Norwegian Air, Ryanair a WizzAir navíc znamená, že víkendové pobyty jsou dostupnější a levnější než kdy dříve. Někdo, kdo si před deseti lety nemohl dovolit cestovat do zahraničí, může nyní snadno strávit víkendový pobyt v Londýně, kde si vyzkouší své znalosti angličtiny.
Profesionální dovednost
Možná je to tím vnitřním objevitelem, ale i po téměř deseti letech formálního vzdělávání v angličtině se mnoho Skandinávců posouvá o krok dál a studuje v zahraničí. Ať už studují jakýkoli obor, s velkou pravděpodobností se jedná o ponoření do anglického jazykového prostředí.
S pokračující rychlou globalizací je angličtina považována za klíčovou dovednost pro podnikání. Britská rada uvádí, že do roku 2020 budou tento jazyk studovat dvě miliardy lidí. Podnikatelé jsou povzbuzováni, aby „mysleli především globálně“, a povzbuzováni úspěchy takových společností, jako je Spotify, mnozí tak činí.
Tento důraz na angličtinu v podnikání není novým jevem. Člověk, který stojí za nesmírně úspěšnou společností EF Education First zabývající se ponořením do angličtiny, není Brit ani Američan, ale Švéd!
Bertil Hult začal posílat švédské studenty do Brightonu již v roce 1965 a jeho společnost nyní pracuje se studenty i dospělými z celého světa, kteří se chtějí ponořit do angličtiny.
Je angličtina hrozbou?“
Jaký vliv měla angličtina na skandinávskou kulturu jako celek? To je politicky podbarvená otázka, která je v těchto dnech často kladena v Dánsku, Norsku a Švédsku.
S tím, jak se angličtina stává pracovním jazykem mnoha firem, se někteří obávají, že Dánsko, Norsko a Švédsko jsou ohroženy. Švédská jazyková rada (Språkrådet) však ve své nedávné zprávě uvedla, že celkový jazykový systém zůstává „vysoce stabilní“.
Olle Josephson je emeritní profesor skandinávských jazyků a bývalý vedoucí Språkrådet. V rozhovoru pro The Local souhlasí s tím, že angličtina není tak velkou hrozbou, jak se někteří domnívají:
„Ve srovnání s vlivem dolní němčiny kolem 14. a 15. století je vliv angličtiny poměrně slabý. Tento německý vliv skutečně změnil způsob fungování švédštiny. Neexistuje žádná hrozba pro švédštinu v tom smyslu, že by mohla být postupně slovo od slova pohlcena angličtinou.“
Někteří poukazují na přistěhovalectví jako na důvod zvýšeného používání angličtiny. K získání občanství a (ve většině případů) trvalého pobytu v některé ze skandinávských zemí je však nutná doložená znalost místního jazyka.
Toto je aktualizovaná verze článku, který jsem poprvé publikoval na Forbes.com.
.