Asistované bydlení
Ve spektru asistovaného bydlení ve Spojených státech neexistuje žádná celostátně uznávaná definice asistovaného bydlení. Zařízení asistovaného bydlení jsou regulována a licencována na úrovni jednotlivých států USA. Tyto předpisy zahrnují personální zajištění, školení a standardy kvality a bezpečnosti. Tím se liší od domů s pečovatelskou službou, které jsou regulovány na federální úrovni a obecně se na ně vztahují přísnější normy. Více než dvě třetiny států používají licenční termín „asistované bydlení“. Mezi další licenční termíny používané pro tuto filozofii péče patří domovy s pečovatelskou službou, domovy s pečovatelskou službou a domovy s osobní péčí. Každá státní licenční agentura má vlastní definici termínu, který používá pro označení asistovaného bydlení. Protože termín asistované bydlení není v některých státech definován, jedná se často o marketingový termín používaný různými komunitami seniorů s licencí nebo bez licence. Zařízení asistovaného bydlení ve Spojených státech měla v roce 2014 celostátní mediánovou měsíční sazbu 3 500,00 USD, což představuje 1,45% nárůst oproti roku 2013 a 4,29% nárůst za pětileté období 2009-2014.
TypyEdit
Stejně jako se liší státní licence a definice, liší se i typy fyzického uspořádání budov, v nichž jsou poskytovány služby asistovaného bydlení. Průměrné zařízení pro asistované bydlení se nachází v komerční budově, přesto některé služby asistovaného bydlení využívají velké obytné budovy, známé jako rezidenční domy asistovaného bydlení nebo „RAL“. Rezidenční domy asistovaného bydlení se mohou lišit cenou a vybavením a mohou být dokonce sdruženy do samostatného pojmu známého jako luxusní rezidenční domy asistovaného bydlení neboli „LRAL“. Zařízení asistovaného bydlení mohou mít různou velikost od malého obytného domu pro jednoho obyvatele až po velmi rozsáhlá zařízení poskytující služby stovkám obyvatel. Bydlení s asistencí spadá z hlediska úrovně poskytované péče někam mezi komunitu nezávislého bydlení a zařízení pro kvalifikovanou péči. Zařízení pro seniory s nepřetržitou péčí kombinují nezávislé bydlení, asistované bydlení a ošetřovatelskou péči v jednom zařízení.
Lidé, kteří žijí v novějších zařízeních asistovaného bydlení, mají obvykle svůj vlastní byt. Obvykle zde není žádné speciální lékařské monitorovací zařízení, které by člověk našel v domově důchodců, a jejich ošetřovatelský personál nemusí být k dispozici po celou pracovní dobu. Vyškolený personál je však obvykle na místě nepřetržitě přítomen a poskytuje další potřebné služby. V rámci základního nájemného a zahrnutých služeb jsou prováděny domácí práce: výměna povlečení, praní prádla a vaření a podávání jídla. V závislosti na zveřejněných službách mohou služby asistovaného bydlení zahrnovat podávání léků, pomoc při koupání, oblékání, doprovod na jídlo a na aktivity, toaletu, přenášení a inzulínové injekce prováděné lékařem. Někteří poskytovatelé asistovaného bydlení nabízejí také vybavení, jako jsou cvičebny nebo kosmetický salon v místě. Často je k dispozici také služba nákupu potravin. Pokud jsou poskytovány, jsou soukromé byty obvykle samostatné, tj. mají vlastní ložnici a koupelnu a mohou mít oddělený obývací prostor nebo malou kuchyňku. Registrované zdravotní sestry a praktické sestry s licencí jsou k dispozici po telefonu nebo e-mailem 24 hodin denně, aby byla zajištěna řádná výuka a/nebo vzdělání personálu.
Případně se jednotlivé obytné prostory mohou podobat ubytovně nebo hotelovému pokoji, který se skládá ze soukromého nebo částečně soukromého prostoru na spaní a společné koupelny. Obvykle jsou k dispozici společné prostory pro společenské setkávání a také centrální kuchyně a jídelna pro přípravu a konzumaci jídla.
Typický obyvatelEdit
Najít zdroje: „Assisted living“ – news – newspapers – books – scholar – JSTOR (July 2016)
An assisted living resident is defined as a resident who needs assistance with at least one of daily living activities.
A typical assisted living facility resident would usually be an older adult who does not need the level of care offered by a nursing home but prefers more companionhip and needs some assistance in day-to-day living. Věkové skupiny se v každém zařízení liší. V současné době dochází v oblasti dlouhodobé péče k transformaci. Komunity s pečovatelskou službou přijímají stále vyšší úrovně péče a domovy důchodců se stávají místem pro ty, kteří podstupují rehabilitaci po pobytu v nemocnici nebo potřebují rozsáhlou pomoc. Mnoho komunit asistovaného bydlení nyní přijímá osoby, které potřebují pomoc se všemi činnostmi denního života.
Ve „Zprávě o přehledu asistovaného bydlení“ z roku 2010 se uvádí, že 54 % obyvatel komunit asistovaného bydlení je starších 85 let; 27 % je ve věku 75-84 let; 9 % obyvatel je ve věku 65-74 let a 11 % je mladších 65 let. 74 % obyvatel domů s pečovatelskou službou jsou ženy; 26 % jsou muži.
Speciální potřebyEdit
Najít zdroje: „Assisted living“ – zprávy – noviny – knihy – vědec – JSTOR (červenec 2016)
Pobyt může pomáhat při zajišťování vhodných lékařských, zdravotnických a zubních služeb pro každého obyvatele. Rezident si zpravidla sám vybírá svého lékaře a stomatologické služby.
Rezidenti, kteří mají období dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci, úrazu nebo rekonvalescence po operaci, často volí asistované bydlení jako podpůrnou možnost, která jim pomůže rychle se zotavit, aby se pak mohli vrátit domů. V případě těchto krátkodobých odlehčovacích pobytů fungují domy s pečovatelskou službou jako most mezi nemocnicí a domovem.
Krátkodobé odlehčovací pobyty v domech s pečovatelskou službou jsou také možností pro rodiny, když hlavní pečovatel odjede mimo město nebo z jiného důvodu není schopen zajistit potřebnou péči.
Nejnověji budovaná zařízení jsou navržena s důrazem na snadné používání pro osoby s postižením. Koupelny a kuchyně jsou navrženy s ohledem na invalidní vozíky a chodítka. Chodby a dveře jsou mimořádně široké, aby se do nich vešli vozíčkáři. Tato zařízení jsou z nutnosti plně v souladu s americkým zákonem o zdravotně postižených z roku 1990 (ADA) nebo podobnou legislativou v jiných zemích.
Socializační aspekty ALF jsou pro obyvatele velmi přínosné. Obvykle má zařízení naplánováno mnoho aktivit pro obyvatele s ohledem na různá postižení a potřeby.
Uzamčené jednotkyUpravit
Najít zdroje: „Assisted living“ – news – newspapers – books – scholar – JSTOR (July 2016)
Mnoho ALF slouží také potřebám lidí s nějakou formou demence včetně Alzheimerovy choroby a dalších lidí s mentálním postižením, pokud nepředstavují bezprostřední nebezpečí pro sebe nebo pro ostatní. Části budovy, kde tito obyvatelé žijí, se často označují jako paměťová péče. Ve Spojených státech legislativa přijatá jednotlivými státy definuje nejen úroveň péče, ale často i to, o jaké stavy je v takovém domově zakázáno pečovat.
- V Kalifornii nejsou tyto jednotky „zamčené“, jsou zabezpečeny alarmem, zpožděním, klávesnicí vyžadující kód atd. Nejsou to však uzamčené jednotky jako na psychiatrickém oddělení.
Mnoho ALF se snaží vyhovět osobě, která trpí těžkou formou Alzheimerovy choroby, tím, že mají oddělené soukromé jednotky. Tyto specializované pečovatelské prostory jsou součástí hlavní budovy, ale jsou zabezpečeny tak, aby je obyvatelé s Alzheimerovou chorobou nemohli opustit a případně si ublížit. V těchto pečovatelských zónách je obvykle umístěno méně osob a je jim věnována větší pozornost ze strany pečovatelů.
Jednotky, které se obvykle nazývají uzavřené, se zaměřují na uplatňování kognitivních a mentálních aktivit, které se snaží pomoci udržet mysl svěží. Vzhledem k tomu, že na nemoc neexistuje žádný lék, je cílem pracovat na prodloužení nebo oddálení nemoci. Pokud se člověk nevěnuje žádné aktivitě, jeho paměť se zhoršuje rychleji.
KontroverzeEdit
Vyšetřování deníku Miami Herald z roku 2011Edit
Vyšetřování deníku Miami Herald z roku 2011, které se týkalo pobytových zařízení s pečovatelskou službou na Floridě, bylo oceněno Pulitzerovou cenou:
- „záruky, které byly kdysi oslavovány jako nejpokrokovější v zemi, byly ignorovány v řadě tragédií, které nikdy předtím nebyly odhaleny veřejnosti,“
- „že Agentura pro správu zdravotní péče, která dohlíží na 2 850 zařízení s pečovatelskou službou ve státě, nedokázala kontrolovat nekvalitní provozovatele, vyšetřovat nebezpečné praktiky ani zavírat nejhorší pachatele“ a
- „jak se řady zařízení s pečovatelskou službou rozrůstaly, aby uvolnily místo pro rychle rostoucí počet starších lidí na Floridě, stát nedokázal ochránit lidi, jimž měly sloužit“.“
Vyšetřování zjistilo desítky případů hrubého špatného hospodaření a kriminálního chování v zařízeních s pečovatelskou službou po celé Floridě, státě s 20 miliony obyvatel, který je oblíbený u amerických důchodců. Noviny požádaly o zveřejnění státních dokumentů týkajících se úmrtí více než 300 lidí v zařízeních asistovaného bydlení v letech 2003 až 2011, ale tyto dokumenty jim byly odepřeny. Přesto vyšetřování novin zjistilo, že ne méně než 70 lidí zemřelo v důsledku „jednání svých ošetřovatelů“. Zjistilo se, že tato úmrtí byla důsledkem špatného hospodaření zařízení pro život s pečovatelskou službou a praktik jejich zaměstnanců a manažerů, kteří obyvatele zdrogovali, zbavovali je základních potřeb, jako je jídlo a voda, slovně, psychicky a fyzicky je týrali a zanedbávali jejich potřeby.
Vyšetřování Frontline z roku 2013Redakce
Dne 30. července 2013 odvysílala stanice Frontline s pomocí společnosti ProPublica hodinový pořad, který podrobně popisoval některé tragédie, k nimž došlo v domovech s pečovatelskou službou.
V době odvysílání a zveřejnění dokumentu stanice Frontline uvedla: „V současné době žije v domovech s pečovatelskou službou po celé zemi téměř 750 000 lidí. V tomto odvětví začaly dominovat národní ziskové řetězce, které se starají jak o péči o své obyvatele, tak o spokojenost svých akcionářů. Standardy péče a vzdělávání – a dokonce i definice pojmu „asistované bydlení“ – se v jednotlivých státech liší. Na rozdíl od pečovatelských domů nejsou zařízení asistovaného bydlení regulována federální vládou.“ Doprovodná písemná zpráva uvádí úmrtí obyvatel, zařízení s nedostatečným počtem zaměstnanců, nedostatečně vyškolené zaměstnance a celkovou „snahu o naplnění zařízení a maximalizaci příjmů, která způsobila přetížení personálu a ohrožení péče o obyvatele.“
Související článek ProPublica (Thomson a Jones, 29. července 2013) uvádí, že zařízení provozované společností Emeritus Senior Living „… bylo shledáno nedostatečným téměř ve všech důležitých ohledech. A ve skutečnosti tito „speciálně vyškolení“ zaměstnanci nebyli ve skutečnosti vyškoleni pro péči o osoby s Alzheimerovou chorobou a jinými formami demence, což je porušení kalifornských zákonů.“ Dále se uvádí, že „zařízení se spoléhalo na jedinou zdravotní sestru, která sledovala zdravotní stav desítek obyvatel, a těch několik licencovaných zdravotníků, kteří zde pracovali, nemělo tendenci vydržet dlouho“, ale také, že „v některých úsecích bylo zařízení několik měsíců bez zdravotní sestry na plný úvazek na výplatní listině“. ProPublica ve svém článku tvrdila, že tento problém se netýkal pouze jednoho zařízení a že „státní inspektoři po léta upozorňovali na zařízení Emeritus po celé Kalifornii“. Společnost Emeritus na toto tvrzení odpověděla, že „veškeré nedostatky jsou ojedinělé“ a že „veškeré problémy, které se vyskytnou, jsou okamžitě řešeny“. Společnost uvedla svou „rostoucí popularitu jako důkaz spokojenosti spotřebitelů.“
Srovnání mezi asistovaným bydlením a osobní péčíEdit
V Pensylvánii jsou osobní péče a asistované bydlení pojmy, které jsou definovány samostatně.
Osobní péči a asistované bydlení v Pensylvánii reguluje Pensylvánský úřad pro licencování sociálních služeb (oddělení ministerstva sociálních služeb). Až do ledna 2011 byly pojmy „asistované bydlení“ a „osobní péče“ považovány za zaměnitelné. V té době začala Pennsylvánie licencovat zařízení asistovaného bydlení odděleně od zařízení osobní péče.
Kapitola 2800 55 pensylvánského zákoníku definuje asistované bydlení jako „významnou alternativu dlouhodobé péče, která umožňuje jednotlivcům stárnout v místě“, kde obyvatelé „obdrží pomoc, kterou potřebují k tomu, aby mohli stárnout v místě a rozvíjet a udržovat maximální nezávislost, uplatňovat rozhodování a osobní volbu.“
Podobně kapitola 2600 55 Pa. Code definuje osobní péči jako „Prostor, ve kterém je poskytována strava, přístřeší a osobní pomoc nebo dohled po dobu delší než 24 hodin, pro čtyři nebo více dospělých osob, které nejsou příbuznými provozovatele, které nevyžadují služby v licencovaném zařízení dlouhodobé péče nebo v něm, ale potřebují pomoc nebo dohled při činnostech denního života nebo instrumentálních činnostech denního života.“
Rozdíl mezi oběma úrovněmi péče je rozdělen do tří kategorií:
Koncepce – Rezidence s asistencí umožňují obyvatelům stárnout na místě, což znamená, že i když se jejich zdravotní potřeby zvýší, nebudou se muset kvůli této péči stěhovat do jiného domova pro seniory, například do domova s odbornou péčí.
Koncepce – Rezidence s asistencí musí obyvatelům poskytnout vlastní pokoj s uzamykatelnými dveřmi, vlastní koupelnu a malou kuchyňku. Domy s osobní péčí nemusí toto vybavení nabízet.
Úroveň péče – Domy s pečovatelskou službou musí zajistit, aby se obyvatelům dostalo kvalifikované ošetřovatelské péče, pokud jejich potřeby přesahují standardní služby domů s pečovatelskou službou.