Bassett, Angela 1958-
Angela Bassett
1958-
Actress
„Jako by tam Angela už nebyla,“ řekl herec Larry Fishburne časopisu Entertainment Weekly, když popisoval schopnost herečky Angely Bassett vžít se do postavy. „Stává se tím, koho hraje.“ Bassettová, vystudovaná herečka na Yaleově univerzitě, začala svou kariéru na jevišti v 80. letech 20. století a hrála na Broadwayi například ve hrách Ma Rainey’s Black Bottom a Joe Turner’s Come and Gone. V době, kdy ženy a Afroameričané v Hollywoodu jen těžko hledali zajímavé a dobře napsané role, se Bassettová prosadila jako výrazná, technicky zdatná herečka v oceňovaných filmech jako Boyz N the Hood, Malcolm X, Waiting to Exhale a How Stella Got Her Groove Back. Ztvárněním rockové pamětnice Tiny Turner v životopisném filmu What’s Love Got to Do with It se stala hvězdou.
Inspirovaná divadlem
Narodila se 16. srpna 1958 a vyrůstala v obecních bytech v Petrohradě na Floridě. Herectví ji poprvé skutečně elektrizovalo, když se v roce 1974 vydala na výlet do Washingtonu D.C. Tam viděla vynikajícího černošského herce Jamese Earla Jonese v představení hry Of Mice and Men v Kennedyho centru. „Po představení jsem tam jen seděla, bu-bu-bu brečela, plakala,“ vzpomínala Bassettová pro Barbaru Jonesovou z Premiere. „Nemohla jsem se ani pohnout a vzpomínám si, jak jsem si říkala: ‚Panebože, kdybych tak mohla někoho přimět, aby se cítil tak, jako se teď cítím já!'“ Po návratu domů se ponořila do her a začala se „opravdu soustředit“. Jako velmi dobrá studentka byla přijata na Yale, z velké části díky podpoře své matky Betty, která Angelu a její sestru D’Nette vychovávala bez pomoci manžela: „Po maturitě jsem věděla, že chci hrát,“ řekla herečka reportérce časopisu Upscale Christie Smithové. „Také jsem chtěla hrát na jistotu, a tak jsem se rozhodla, že budu podnikatelkou. Moje matka mi navrhla Yale. Dokonce mi napsala přihlášku. Později jsem změnila obor na herectví a ona mě stoprocentně podporovala.“
Být Floriďankou v Ivy League nebylo snadné. Bassettové jižanský tón ji odlišoval od většiny spolužáků z východního pobřeží. Smithovi řekla: „Byla jsem hodně regionalistická a opravdu jsem potřebovala… školení“. Naštěstí jí takový trénink poskytl podporující učitel. Lloyd Richards byl ředitelem Yale School of Drama a viděl Bassettovou hrát v některých bakalářských inscenacích. Později řekl Premiere, že v začínající herečce viděl „hluboké nadšení“, a prohlásil: „Když požádala o přijetí na divadelní školu, byl jsem velmi potěšen.“ Bassettová strávila na Yaleově univerzitě celkem šest let a v roce 1983 získala magisterský titul v oboru herectví.
Brzy po ukončení studia začala Bassettová pracovat v reklamách; na čas si zahrála v televizní mýdlové opeře The Guiding Light a přijala role v několika zapomenutelných filmech, jako například Critters 4. Přesto byla většina její práce, slovy Tye Burra z časopisu Entertainment Weekly, „vskutku na vysoké úrovni“. Na Broadwayi debutovala ve hře Augusta Wilsona Ma Rainey’s Black Bottom, v roce 1988 ji Lloyd Richards obsadil do Wilsonovy hry Joe Turner’s Come and Gone a v roce 1991 získala roli v městském eposu City of Hope režiséra Johna Saylese.
Úspěšné hlavní role
Ale teprve výkon ve veleúspěšném filmu Johna Singletona Boyz N the Hood z roku 1991 – o skupině afroamerických teenagerů, kteří dospívají v muže uprostřed městského násilí – přinesl Bassettové skutečnou pozornost. Hrála Revu, kultivovanou matku mladého hrdiny filmu Tre. Vzpomínky Bassettové na obětavost její vlastní matky se staly klíčem k přístupu k roli Revy, ženy, která posílá svého syna žít s jeho odcizeným otcem, aby mladík mohl těžit ze silné mužské přítomnosti v jeho životě. „Když se ta role objevila, věděla jsem, že ji chci,“ vyprávěla herečka pro Upscale. „Chci říct, že existuje omezený počet hodinových televizních dramat, která můžete natočit. Nějakou dobu jsem byla v L.A. a věci nebyly v tempu. Když jsem to dostala, byla jsem vděčná a cítila jsem se požehnaně. Ztotožnila jsem se s Doughboyem, Treem a ostatními, protože když jsem vyrůstala, byl velkou věcí heroin; teď je to crack, zbraně a všechno mezi tím.“
Hvězda filmu Larry Fishburne, přítel Bassettové, ji doporučil režisérovi a ona s mladým filmařem okamžitě pocítila pouto. „Vzpomínám si, jak jsem se dívala na Johna Singletona a říkala si, jak je upřímný,“ vzpomínala. „Bylo mu teprve 21 let a točil tenhle obrovský film. Měla jsem tolik nadšení a lásky k tomu, co se snažil udělat. Po konkurzu jsme seděli a povídali si o velkých básnících, jako byl Langston Hughes. Vypadalo to, jako bychom se znali už z dřívějška. Opravdu jsem k němu chtěla jít a obejmout ho. Byl to ještě malý kluk.“
Bassettová si zahrála vedlejší roli v Saylesově dobře hodnoceném dramatu Ryba vášnivá z roku 1992, ale mnohem větší pozornost si v témže roce vysloužila za ztvárnění Betty Shabazzové, manželky Malcolma X, ve filmu Spikea Leeho o životě a tragické smrti slavného aktivisty rukou atentátníků. Její konkurz na tuto roli ohromil Leeho, který řekl Jonesovi z Premiere, že Bassettová „byla Betty. Betty Shabazzová je nejlepší práce, jakou kdy ve filmu odvedla. Díky ní s tou ženou soucítíte.“ V rozhovoru pro časopis Upscale Bassettová poznamenala: „Se Spikem se pracovalo překvapivě snadno. Všichni jsme slyšeli ty zvěsti. Dával mi jako herečce hodně prostoru“. Dodala, že Lee „si herců opravdu váží, ale nedostává se mu za to uznání. Zjistila jsem, že s ním můžu opravdu otevřeně mluvit.“
Leeho hodnocení její práce potvrdilo mnoho diváků. „Sledoval jsem, jak Angela Bassettová přehrává Bettyinu reakci na Malcolmův atentát,“ vyprávěl Joe Wood z časopisu Rolling Stone. „Záběr 1, záběr 2, záběr 3, a ona naříkala, opravdu křičela, a v tom křiku jsem cítil slzy.“ Wood dodal, že „Bassettové hlas nesl podstatnou část Malcolma, jeho ducha“. Kritik Peter Travers v recenzi pro stejnou publikaci označil herečku za „velmi dobrou, ale málo využívanou Angelu Bassettovou“. Spoluhráč Denzela Washingtona, který ve filmu ztvárnil titulní roli, řekl Burrovi z Entertainment Weekly, že Bassettová je „jednou z mála hereček, dobových, jakékoli barvy pleti, které táhnou filmy s podstatou“. Herečka v časopise Upscale prozradila, že se snažila „vnést do výkonu důstojnost“. V článku pro Premiere dovolila nahlédnout do tohoto procesu charakterizace: „Betty byla prostě taková klidná, takže jsem byla klidná i já. Člověk prostě musí být o svém plánu. Být o svém závodě a dokončit ho. Protože jsou lidé, kteří tomu budou tleskat, a lidé, na které to ani na okamžik neudělá dojem.“
Na první pohled …
Narozena 16. srpna 1958; vyrůstala v St. Petersburgu na Floridě, dcera Betty; vdaná za Courtneyho B. Vance, 1997; děti: syn a dcera (dvojčata). Vzdělání:
Kariéra : jevištní, filmová a televizní herečka, 1982-.
Ocenění : Zlatý glóbus za nejlepší herečku v muzikálu nebo komedii za film What’s Love Got to Do With It, 1994; NAACP Image Award za vynikající herečku ve vedlejší roli ve filmu, 1993, 2002; NAACP Image Award za vynikající herečku v hlavní roli ve filmu, 1993, 1996; NAACP Image Award za nejlepší herečku, 2001; NAACP Award za vynikající ženský herecký výkon v televizním filmu nebo minisérii, 2002; Soul Train Lady of Soul Award: Lena Horne Award for Outstanding Career Achievement, 2002; Chapman University, Dodge College of Film and Media Arts, Dream Maker Award, 2007.
Bassettová konečně prorazila ke slávě ve své první skutečně velkolepé filmové roli: hrála Tinu Turnerovou ve filmu What’s Love Got to Do with It. Richard Zoglin z časopisu Time ji označil za „typ hvězdné proměny, o které sní každá herečka – a po které toužila prakticky každá černošská herečka v Hollywoodu“. Bassettová se na roli zpěvačky, jejíž bouřlivý vztah s manželem Ikem – podle filmového zdroje, Turnerovy autobiografie Já, Tina – zahrnoval citové i fyzické týrání, pořádně připravovala. „Třicet dní před začátkem natáčení jsem měla trenéra dialektu, trenéra zpěvu, choreografa a osobního trenéra,“ řekla Bassettová Deborah Gregoryové z časopisu Essence. „Zvedala jsem činky dvě hodiny denně, šest dní v týdnu, a držela jsem dietu s vysokým obsahem bílkovin a bez sladkostí – bílé vejce, tuňák bez majonézy, zelenina – abych získala Tininu neuvěřitelně svalnatou postavu. Kdybych měl dva měsíce na přípravu, myslím, že bych se potom mohl zúčastnit kulturistické soutěže.“
Získal pochvalu za ztvárnění Turnera
Larry Fishburne souhlasil s přijetím role Ika Turnera až poté, co s jistotou věděl, že Tinu bude hrát Bassett. „Je to zlá matka,“ prohlásil Fishburne pro Premiere. „Angie B. je všechno tohle a nedělní noviny. Sedl jsem si a řekl si: ‚Mohl bych jít a natočit ten film jen proto, že v něm hraje Angie‘.“ Pro Burra z Entertainment Weekly dále poznamenal, že Bassettová „je stoprocentně oddaná“ projektům, na kterých pracuje. Oběma hercům se podařilo ztvárnit scény násilí mezi Ikem a Tinou do otřesné – a někdy až nebezpečně reálné – míry. Bassettová utrpěla během natáčení zlomeninu ruky a Burrovi vysvětlila, proč vydržela fyzickou zátěž při opakovaných záběrech těchto scén: „Jsem typ člověka, který si nechce nic nalhávat. Musím do toho jít opravdu naplno, jinak mám pocit, že podvádím. Je bolestivé tam jít, ale, ejhle, je bolestivé tam nejít.“
Nejlepší na tom je, že Bassettová měla při natáčení filmu ještě jednu důležitou oporu: Turnerová sama. Zpěvačka přiletěla z Německa, aby se podívala na Bassettové konkurz. „Když jsem vešla do místnosti,“ vzpomínala Bassettová pro Gregory of Essence, „okamžitě mě objala a řekla svému manažerovi, že si myslí, že jsem ‚krásná‘, a pak mi začala ukazovat některé taneční sestavy z dob, kdy působila ve skupině Ikettes.“ Bassettová dodala: „Když jsem z té místnosti vyšla, byla jsem jako v sedmém nebi a věděla jsem, že té roli dám všechno, co ve mně je!“ Herečka Burrovi řekla, že Turnerová „mě nalíčila. Byla mým největším fanouškem. Dokážete si to představit?“
Bassettová v časopise Time poznamenala, že roli Tiny Turnerové považuje za „největší výzvu své kariéry“. V rozhovoru pro Ebony dále popsala své naděje spojené s tímto projektem: „Chtěla jsem vyjádřit, že je to bystrá žena, která přežila a bojuje.“ Bassettové se zřejmě její záměr podařil. Losangeleský filmový kritik Rod Lurie jí předpověděl, že „bude větší hvězdou než samotná Lady Tina“. Travers z Rolling Stone, který měl k filmu vážné výhrady, nicméně pochválil hereččino „jemné, sexy strhující ztvárnění Tiny“ a označil ji za „oslnivou; chvályhodně se brání tomu, aby hrála Tinu jako oběť, i když ji scénář neustále tlačí na tuto známou cestu“. Owen Gleiberman z časopisu Entertainment Weekly zdůraznil, že Bassettová „vystihuje erotické zemětřesení mládí, kterým Tina Turnerová v 60. a na počátku 70. let procházela“. Bassettová si za roli ve filmu What’s Love Got to Do with It vysloužila v roce 1993 nominaci na Oscara a v roce 1994 Zlatý glóbus za nejlepší ženský herecký výkon v muzikálu nebo komedii.
Hrála silné, dramatické ženy
Po úspěchu ve filmu What’s Love Got to Do with It se Bassettová znovu objevila jako Betty Shabazzová ve filmu Panther z roku 1995, který podrobně popisoval historii Strany černých panterů. Zahrála si také po boku Eddieho Murphyho ve filmu Upír v Brooklynu. Bassettová hrála roli Rity, policistky, která si není vědoma toho, že je upírka. Spolu s Ralphem Fiennesem si Bassettová zahrála v roce 1995 ve sci-fi thrilleru Strange Days. Ve filmu ztvárnila roli Lornette „Mace“ Masonové, drsné, nezávislé ženy, která se spojí s Fiennesovou postavou, aby zachránila jeho bývalou přítelkyni před skupinou gangsterů.
Možná největším triumfem Bassettové v roce 1995 byla její práce ve filmu Waiting to Exhale. Film režírovaný Forestem Whitakerem a natočený podle románu Terryho McMillana zachycuje osudy čtyř afroamerických žen, které hledají trvalý románek a lásku. Bassettová ve filmu hraje roli Bernadine, ženy, jejíž manžel má poměr se svou sekretářkou a opustí ji i její dvě děti. Film Čekání na vydechnutí, v němž si zahrály také Whitney Houstonová, Lela Rochonová a Loretta Devineová, zaznamenal velký komerční úspěch a Bassettové vynesl ocenění. Stephen Holden v New York Times poznamenal, že „Bassettové dýmající výkon je nejriskantnějším a nejpřesvědčivějším výkonem filmu a dává mu dramatickou páteř.“
V roce 1997 si Bassettová zahrála roli Rachel Constantinové, zástupkyně šéfa štábu prezidenta Spojených států, ve vysoce ceněném sci-fi filmu Kontakt. V následujícím roce si zahrála v kasovním trháku Jak Stella získala zpátky svou lásku. Bassettová hrála roli Stelly, úspěšné makléřky a svobodné matky. Stella se věnuje výhradně výchově svého syna a na randění a románky jí nezbývá příliš času. Na popud kamarádky se vydá na výlet na Jamajku, kde se seznámí s pohledným Jamajčanem, který je o 20 let mladší než ona. Film sleduje jejich vztah, který se vyvíjí od pouhé fyzické přitažlivosti k hlubší romantické lásce. Film How Stella Got Her Groove Back je další ukázkou hereckého talentu Bassettové. Kevin Rodney Sullivan, který film režíroval, řekl časopisu Jet: „Angela jako umělkyně má všech 88 klíčů. Je to virtuoska a já žasnu nad jejím rozsahem, hloubkou a schopností vnést do role tolik nuancí. Když ji požádám o chartreuse, dá mi chartreuse. Když ji požádám o levandulovou s broskvovými odlesky, dá mi přesně takovou.“ Stejně jako Stella, i Bassettová měla život a kariéru v úžasném rytmu. Jak poznamenala pro Ebony: „Co je to být v rytmu? Je to být sebevědomý, sebejistý, růst, neustále se rozvíjet. Můj život je radostný! Myslím, že je to docela fajn.“
K radosti, kterou našla ve své herecké kariéře, se Bassettová v roce 1997 provdala za svého dlouholetého přítele Courtneyho B. Vance. Pár se znal téměř 14 let, než spolu v roce 1996 začali vážně chodit. Svou jedinečnou cestu k nalezení sebe sama a jeden druhého zaznamenali v jakési dvojí autobiografii s názvem Friends: A Love Story, která vyšla v roce 2007. Šťastně se vzali a v roce 2006 se jejich rodina rozrostla o dvojčata, která jim pořídila náhradní matka.
Bassettová si mezitím udržovala stálý pracovní program a získávala nejrůznější hlavní i vedlejší role na divadelních prknech i na filmovém plátně. V roce 1999 se vrátila na newyorská jeviště, kde hrála v Macbethovi s Alecem Baldwinem, a v roce 2006 se objevila v kalifornské Pasadeně ve hře Augusta Wilsona Fences s Laurencem Fishburnem. Na začátku roku 2000 si Bassettová vyzkoušela také produkci televizních filmů The Rosa Parks Story, příběh hrdinky za občanská práva, a Ruby’s Bucket of Blood, dramatický pohled na rasové napětí na Jihu, kdy si černošský majitel baru najme na zábavu bělošskou zpěvačku. V obou filmech také podala oceňované výkony v hlavních rolích. Další uznání kritiky získala za filmy Boesman a Lena, v němž ztvárnila Lenu, jihoafrickou ženu, která se spolu se svým manželem ocitne bez domova a snaží se vyznat ve své zoufalé situaci. Bassettová nabídla divákům novou stránku své silné postavy, když si zahrála drsnou sportovní novinářku ve filmu Pan 3000 po boku komediálního herce Bernieho Maca. Tato role možná vedla k tomu, že ji Tyler Perry obsadil do hlavní role ve filmu Meet the Browns, jehož premiéra je naplánována na rok 2008; film je adaptací Perryho divadelní hry, v níž svobodná matka žijící na Středozápadě vezme své děti na pohřeb svého otce na Jih, kde se poprvé setká s jeho rodinou. Bez ohledu na svou roli vyzařovala Bassettová vzácnou sílu charakteru, která diváky neustále oslovovala.
Vybraná díla
Knihy
(s Courtney B. Vance) Přátelé: A Love Story, Harlequin, 2007.
Filmy
F/X, 1986.
Boyz N the Hood, 1991.
City of Hope, 1991.
Ryba vášně, 1992.
Malcolm X, 1992.
Co s tím má společného láska, 1993.
Panther, 1995.
Vampýr v Brooklynu, 1995.
Strange Days, 1995.
Waiting to Exhale, 1995.
Contact, 1997.
How Stella Got Her Groove Back, 1998.
Music of the Heart, 1999.
Supernova, 2000.
Boesman a Lena, 2001.
The Score, 2001.
Mr. 3000, 2004.
The Lazarus Child, 2004.
Akeelah and the Bee, 2006.
Meet the Robinsons (animovaný film), 2007.
Hry
Ma Rainey’s Black Bottom, Broadway, 1985.
Joe Turner’s Come and Gone, Broadway, 1988.
Macbeth, Joseph Papp Theater, 1999.
Fences, Pasadena Playhouse, 2006.
Televize
Doubletake (televizní film), 1985.
The Cosby Show, 1985.
The Jacksons:
Ruby’s Bucket of Blood, (made-for-television), 2001.
The Rosa Parks Story (made-for-television), 2002.
Alias, 2004-.
Sources
Periodicals
Daily Variety, February 16, 2007, str. 12.
Detroit Free Press, 29. března 2007, s.
Ebony, červenec 1993, s. 110-12; září 1998, s. 68-72.
Entertainment Weekly, 13. listopadu 1992, s. 66-68; 25. června 1993, s. 37-38.
Essence, prosinec 1992; červenec 1993, s. 52.
Jet, 17. srpna 1998, s. 28-32.
Los Angeles magazine, červen 1993, s. 123.
New York Times, 22. prosince 1995.
Parade, 14. února 1993, s. 2.
Premiera, prosinec 1992, s. 39-40; červenec 1993, s. 50-51.
Rolling Stone, 26. listopadu 1992, s. 34-40, 80; 24. června 1993, s. 89.
Čas, 8. února 1993, s. 71; 21. června 1993, s. 65.
Upscale, únor 1993, s. 76-77.
Woman’s Day, 6. března 2007, s. 60.
On-line
„Angela Bassett Interview: 3000,“ About.com,http://movies.about.com/od/mr3000/a/mr3000ab090204.htm (26. července 2007).
„Pan 3000“.