Betonica officinalis

FolkloreEdit

První zmínka o betonii se objevuje v díle římského lékaře Antonia Musy, který tvrdil, že je účinná proti čarodějnictví. Byl vysazován na hřbitovech, aby zabránil působení duchů.

Anglo-saská herbářová kniha doporučuje jeho užívání k zabránění „děsivým nočním skřetům a strašlivým zjevům a snům“. Velšské kouzlo předepisuje: abys zabránil snění, vezmi listy betonie a pověs si je na krk, jinak vypij šťávu, když jdeš spát.

Přísloví a pořekadlaUpravit

V italském přísloví se radí: „Prodej svůj kabát a kup betonii.“, zatímco španělský kompliment říká: „Má tolik ctností jako Betony.“

Použití bylinekEdit

Rostlina se běžně pěstovala ve fyzikálních zahradách lékárníků a klášterů pro léčebné účely.

Betony byla složkou „Pistoja powder“, starého léku proti artritidě a dně. Tvrdilo se také, že je účinný proti hadímu a psímu uštknutí, a věřilo se, že je lékem proti opilosti. Richard E. Banks tvrdil, že byste měli „sníst betonii nebo prášek z ní a nemůžete být ten den opilí.“

John Gerard (1597) řekl, že „to dělá člověka pisse dobrým“. Zatímco Nicholas Culpeper uvedl, že „…chrání játra a těla lidí před nebezpečím epidemických nemocí a také před čarodějnictvím“ a „…je to vzácná bylina, kterou se vyplatí mít doma“. Uvádí také, že betonii astrologicky vládne Jupiter a Beran.

Betonie se v tradiční rakouské medicíně používala také vnitřně jako čaj nebo zevně jako obklady či koupele k léčbě poruch dýchacích cest, trávicího traktu, nervového systému, kůže a gynekologických problémů.

Současní bylinkáři předepisují betonii k léčbě úzkosti, žlučových kamenů, pálení žáhy, vysokého krevního tlaku, migrény a neuralgie a k prevenci pocení. Lze ji také použít jako mast na řezné rány a vředy.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.