Byzantská říše

Byzantská říše je také známá jako Východořímská říše, neboť byla vlastně pokračováním Římské říše do její východní části. V době své největší rozlohy, během roku 500 n. l., zahrnovala Byzanc části jižní a východní Evropy, Blízkého východu a severní Afriky.

Byzantinci se nazývali Římany, ačkoli ve skutečnosti byli potomky různých starověkých národů a mluvili řecky. Slovo Byzanc ve skutečnosti pochází z „Byzantium“, což je řecký název města na Bosporu. Řekové kolonizovali tuto oblast jako první v polovině 600. let př. n. l., ještě předtím, než Alexandr Veliký přivedl svá vojska do Anatolie (334 př. n. l.). Vliv řecké kultury přetrvával ještě dlouho poté, co se oblast stala součástí Římské říše, ve 100. letech př. n. l. Skutečný počátek Byzantské říše však nastal až v roce 330 n. l., kdy římský císař Konstantin Veliký přesunul hlavní město říše z Říma do Byzance a přejmenoval ho na Konstantinopol. Trvala více než 1000 let a definitivně skončila v roce 1453, kdy Konstantinopol dobyli osmanští Turci a přejmenovali ji na Istanbul.

Křesťanství mělo silný vliv na byzantské umění, hudbu a architekturu. Protože Konstantinopol byla politickým centrem říše, byla také centrem vzdělání, kde se budoucí vládní úředníci učili číst a psát jazykem starověkého Řecka. V tomto období tak vznikla pozoruhodná historická díla i krásná poezie a mnoho náboženské prózy. Rozkvět zaznamenalo také veškeré výtvarné umění. Většina umělců pracovala jako služebníci dvora nebo patřila k řeholním řádům a zůstávala v anonymitě. O jejich umění svědčí řezby ze slonoviny, byzantské kříže a „iluminace“ neboli malé rukopisné malby. Z byzantské architektury se dochovaly téměř jen kostely s nádhernými freskami a mozaikami. Na příkladu Hagie Sofie dosáhli jejich architekti a řemeslníci vskutku opojných výšin nádhery.

Po 1100 let si Byzantinci dokázali udržet kontrolu nad svou říší, i když někdy poněkud chatrně; expanzi a prosperitu říše vyvažovaly vnitřní náboženské rozpory, jako byla vzpoura v Nikáji, a opakující se války s nepřáteli zvenčí. Nakonec Osmané, oslabení opakujícími se vlnami útoků, vyčerpanou Byzanc přemohli a začala nová éra vedení. Byzantská říše však zanechala v kultuře svou stopu, kterou se nepodařilo zcela vymazat ani po dobytí.

Císaři

Byzantští císaři
Rok Jméno
323-337 Konstantin I, Veliký
337-361 Constantius
361-363 Julian, Apostata
363-364 Jovianos
364-378 Valens
379-395 Theodosius I, Veliký
395-408 Arcadius
408-450 Theodosius II
450-457 Marcianus
457-474 Leo I
474 Leo II
474-491 Zeno
491-518 Anastasius I
518-527 Justin I
527-565 Justinián I, Veliký
565-578 Justin II
578-582 Tiberius, Constantinus
582-602 Mauritius
602-610 Phocas I
610-641 Heraklius I
641 Konstantin III
641 Herakleon
641-668 Konstans II
668-685 Konstans IV
685-695 Justinián II
695-698 Leoncius II
698-705 Tiberius III, Apsimar
705-711 Justinián II (obnovený)
711-713 Filippicus
713-715 Anastasius II
715-717 Theodosius III
717-741 Leo III, Isaurský
741-775 Konstantin V, Kopronymus
775-780 Leo IV
780-797 Konstantin VI
797-802 Irenej
802-811 Nicefor I
811 Stauracius
811-813 Michael I, Rhangabé
813-820 Leo V, Arménský
820-829 Michael II
829-842 Theofil II
842-867 Michael III
842-866 Bardas
867 Theofil II
.

Makedonští císaři
Rok Jméno
867-886 Basil I, Makedonský
886-912 Leo VI, Moudrý
912-913 Alexandr III
913-959 Konstantin VII, Porfyrogenitus
919-944 Romanus I, Lecapenus
959-963 Romanus II
963-969 Nicephorus II, Fokas
969-976 Jan I., Tzimisces
976-1025 Basil II, Bulgaroktonus
1025-28 Konstantin VIII
1028-50 Zoe
1028-34 Romanus III, Argyrus
1034-41 Michael IV, Paflagonský
1041-42 Michael V., Kalafata
1042-54 Konstantin IX, Monomachus
1054-56 Theodora
1056-57 Michael VI, Stratioticus
1057-59 Isaac I, Comnenus
1059-67 Constantine X, Dukas
1067 Andronicus
1067 Konstantin XI
1067-71 Romanus IV, Diogenes
1071-78 Michael VII, Parapinakes
1078-81 Nicephorus III, Botaniates
1081-1118 Alexius I, Comnenus
1118-43 John IV, Calus
1143-80 Manuel I
1180-83 Alexius II
1182-85 Andronicus I
1185-95 Isaac II, Angelus-Comnenus
1195-1203 Alexius III, Angelus
1203-04 Alexius IV
1204 Alexius V, Dukas
Latinští císaři (křižovníci)
Rok Jméno
1204-.05 Baldwin I
1205-16 Henry VI
1216-17 Petr de Courtenay
1218-28 Robert de Courtenay
1228-61 Baldwin II
Nikájští císaři
Rok Jméno
1206-22 Teodor I, Lascaris
1222-54 John Dukas Vatatzes
1254-59 Theodore II, Lascaris
1258-61 John IV, Lascaris
Paleologové
Rok Jméno
1261-82 Michael VIII
1282-1328 Andronikus II
1295-1320 Michael IX
1328-41 Andronikus III
1341-47 Jan V
1347-54 Jan VI, Cantacuzene
1355-76 John V. (obnovený)
1376-79 Andronicus IV
1379-91 Jan V. (obnovený)
1390 Jan VII
1391-1425 Manuel II
1425-48 Jan VIII
1448-53 Konstantin XI, Dragases; až do dobytí Konstantinopole

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.