Co dělat, když vám ubližují členové rodiny
Lidé, které společně nazýváme „rodinou“, nás občas mohou přivést na pokraj zdravého rozumu. Někdy tlačí na všechny naše knoflíky a jindy zase na všechny najednou.
Problém: členové rodiny, kteří vás urážejí
Jak víte, mám velmi aktivní komunitu a někdy jsou zveřejněné otázky mimořádně podnětné.
Elizabeth napsala následující otázku a všechny nás seznámila s malou historií…
„Dobře, takže obvykle nejsem podrážděná, moc se nestresuji a nesnáším konfrontaci. Ale moje tchyně je u nás na tři týdny, manžel má dvoutýdenní dovolenou, švagr a tchán jsou u nás taky každý na 1-2 týdny. Bydlím na 1010 metrech čtverečních. Vím, že ledničky jsou s dalšími lidmi kolem opravdu plné, stejně jako nádobí, které se používá mnohem víc než normálně, ale co mám dělat, když mi tchyně přesunula všechny potraviny v mých uspořádaných skříňkách s potravinami (přesunula je tam, kam se jí líbí), přesunula mi všechno nádobí ve skříňkách (tam, kam se jí líbí, i když všechno mělo místo, u kterého se dalo snadno říct, kam patří).
Já se z toho zblázním. Jak mám tenhle problém pěkně vyřešit? Je to normální, že rodina dělá takové věci, když přijde na návštěvu?“ „Ne.
Moje zkušenost s tchyní
Když jsem porodila dceru, tchyně s tchánem se rozhodli, že nás na tu velkou událost navštíví. Už si přesně nepamatuji, který den po narození Alyssy přijeli, ale matně si jejich návštěvu vybavuji. Bylo však několik okamžiků, které vyčnívají více než ostatní.
Krátce řeknu, že mé tělo nebylo stvořeno pro růst a porod dětí, a proto se cítím za svou dceru docela vděčná. Takže poté, co jsem se vrátila z porodnice domů, jsem zůstala v posteli a týden jsem nechodila. Vlastně jsem se asi tři týdny plazila, na což se opravdu snažím zapomenout.
Takže během neschopnosti a spánku se tchyně také rozhodla kompletně přestavět kuchyň. Do pokoje přišel Alyssin otec a řekl: „Moje máma přerovnává všechny věci ve skříňkách, protože chce být nápomocná.“ A já se na to podívala. Pak odskočil zpátky z místnosti. Muži zapomínají na „teritoriální práva na domácnost“, která cítí ženy.
Vlastně si myslím, že muži zapomínají skoro na všechno, co cítí ženy, ale to je jiný příspěvek. (snicker, snicker)
V tu chvíli mi bylo jedno, jestli strhne všechny skříně ze zdi a zatluče je na střechu. Stačilo mi ležet v posteli a zírat na své dítě, jak spí. Byla jsem fascinovaná a často jsem naprosto nevěřila, že mám konečně vlastní dítě.
Po velmi krátké návštěvě tchánovci odjeli a nakonec jsem byla schopná v kuchyni zase fungovat. Když jsem otevřela každou skříňku, předměty uvnitř křičely: „Jsem tak neuspořádaná a nemá smysl, abych tu byla“.
No, opravdu se mi nechtělo předělávat celou kuchyň, takže dlouhou dobu zůstaly předměty schované za dvířky skříněk tak, jak je tchyně uspořádala. Nakonec jsem většinu věcí vrátila zpátky, až na pár věcí, které skutečně dávaly větší smysl, když byly tam, kam je umístila ona.
Tchýně s tchánem nás už nikdy nenavštívili. Byla to jejich jediná návštěva u nás doma. Létali z jedné strany země na druhou a navštěvovali všechny své děti, bratrance a sestřenice a dokonce i některá místa na dovolené, ale nikdy si nenašli „čas“, aby nás navštívili, kromě té jedné návštěvy.
Nemusím říkat, že mě to nesmírně ranilo. Byla jsem vdaná za jejich nejstaršího syna a Alyssa byla naše jediné dítě, ale pro návštěvu jsme neměli dost vysoké postavení. Samozřejmě jsem se přes to nikdy nepřenesla, i když jsem teď rozvedená a nikdo z rodiny se mnou nemá nic společného.
Moje rada: Co dělat, když tchyně přestaví kuchyň
Kdybyste mi položili otázku: „Co mám dělat? Moje tchyně úplně přestavěla kuchyň!“ ještě před osmi lety, dala bych vám úplně jinou odpověď. Čas však většinu ran zahojil, život se zkrátil a majetek už pro mě tolik neznamená.
Jste vdaná a zcela schopná vést vlastní domácnost. Vaše tchyně je matkou vašeho manžela, což znamená, že má s touto ženou celou řadu zkušeností. Navrhovala bych tedy, abyste manželovi řekla, co si myslíte o tom, že vám jeho matka rozvrací kuchyň, a aby si se svou matkou promluvil o jejím chování a motivech.
Navrhuji to z několika důvodů:
- Vaše tchyně je matkou vašeho manžela, a proto lépe mluví jejím jazykem. To ona ho naučila mluvit!“
- Vaše tchyně miluje svého syna úplně jinak než vy prostě proto, že je to její syn.
- Vaše tchyně se nebude cítit uražená kvůli svému synovi tak, jako se bude cítit uražená kvůli všemu, co řeknete vy a co bude znít kriticky vůči ní nebo jejímu chování.
- Je povinností Vašeho manžela, aby se Vás zastal, i když je to proti vůli jeho matky.
- Máte na práci lepší věci než se stresovat tchyní nebo jejím chováním.
Poté, co si s ní promluví, a dokud je ještě u vás doma, zeptej se jí, jestli by ti nepomohla dát všechno do pořádku nebo ti nepomohla začít s organizací úplně od začátku, protože „dvě hlavy jsou lepší než jedna“ a ty bys měla radost z její společnosti.
Slyšela jsem, jak jsi zděšeně vydechla.
Podívej se na to takhle…
Kdyby ti dnes večer shořel dům, stálo by ti uspořádání všech věcí ve skříni za hádku?
Nemyslím si.
Je tu ještě jedno ponaučení:
Nedělejte to jednou své snaše nebo zeti.
Co dělat, když vás členové rodiny zraňují a urážejí
Každý má jinou osobnost, takže nevyhnutelně dojde ke konfliktu. Není možné se na všem shodnout a stejně o to nikdo nestojí. Svět by byl strašně nudné místo, kdybychom byli všichni ve všech ohledech stejní.
Když vás urazí členové rodiny, je to mnohem větší bolest, než když vám někdo jiný zkříží cestu nebo zlomí srdce. Tento okruh důvěryhodných lidí vás „zná“ a je do vašeho života začleněn déle než kdokoli jiný. Jsou to lidé, které bezvýhradně milujete a bez mrknutí oka byste pro ně zemřeli. Láska, kterou cítíte, je skutečně nepopsatelná a vrytá do každého atomu vašeho těla.
To je vztah k nezaplacení a skutečně to, kvůli čemu stojí za to žít.
Když vás někdo z rodiny urazí, v 98 % případů je to neúmyslné. S ohledem na to si tedy své jednání/reakce na danou situaci dlouze a důkladně promyslete. Jste bez chyby? Děláte někdy chybu? Jste dokonalí ve všech svých jednáních s druhými lidmi?“
Chápete, o co mi jde?“
Myslím, že nejlépe to řekl Ježíš Kristus:
, ať první hodí kamenem.“
, ať první hodí kamenem.
Nezávisle na tom, zda v Ježíše věříte nebo ne, smysl citátu je stejný. Pokud jsi dokonalý, pak klidně odsuzuj ostatní lidi přísně a s neodpouštějícím srdcem. Jsi přece dokonalý, takže na to máš právo. Pokud však dokonalý nejsi, je to úplně jiný příběh.
Několik věcí, které ti pomohou překonat zranění a/nebo hněv:
- Nezabývej se „činem“, který tě zranil. Vím – snadněji se to řekne, než udělá.
- Nesnažte se vyrovnat nebo se mstít. Nevyhnutelně budete v dané situaci vnímáni spíše jako „ten špatný“ než jako „ten zlý“.
- Promluvte si s osobou, která vás urazila, až budete připraveni, a vysvětlete jí, jak moc vás její slova nebo činy zranily a/nebo rozzlobily.
- Nenechte se zastrašit přáteli nebo zbytkem rodiny, abyste „na to prostě zapomněli“, protože tak snadno zapomínají na události jen lidé s poruchou mozku nebo nemocí, jako je Alzheimerova choroba. Musíte na tom pracovat, aby bolest zmizela. Cpát ji do sebe není zdravé.
- Uznávejte hodnotu druhého člověka včetně jeho odlišností. Pamatujte, že jsou to lidé a členové vaší rodiny. Mají vás rádi. Možná vás nemilují tak, jako vy milujete je, nebo ve stejné míře, ale stále vás milují ze všech sil, které v tuto chvíli mají.
- Rozjímejte. Meditujte. Meditujte. To znamená, že musíte vypnout rádio a televizi. Zkuste jet v autě s vypnutým rádiem. Pomáhá to. Já to dělám každý den.
- Hledejte klid prostřednictvím relaxačních zážitků.
- Modlete se za vedení, pokoj, útěchu a schopnost odpouštět.
- Vynaložte vědomé úsilí, abyste celou situaci hodili za hlavu.
- Čas léčí. Může to trvat celou řadu let, ale čím dále se dostanete od okolnosti, která se stala, tím snazší bude necítit kolem ní tolik bolesti.
Pokud nežijete na ostrově úplně sami, budou vaše city zraněny nebo se na někoho rozzlobíte. Je více než pravděpodobné, že osoba, která vám způsobí bolest, bude někdo z vaší rodiny, protože s ní máte více interakcí a/nebo historie než s kýmkoli jiným na této planetě. Zdravé rodinné vztahy se vyplatí pěstovat a udržovat.
Všeobecně vzato, nezapomeňte, že na majetku a věcech v celém systému života nezáleží. Dům, auto, gauč, nádobí, šperky, koberec nebo milion dalších věcí shnijí nebo se rozbijí, ale láska v rodině se může stát jako superlepidlo a držet vás všechny pohromadě navždy.
Tak to je můj názor. Co byste dělali, kdyby vám tchyně bez vašeho svolení přestavěla kuchyň?“
Mluvte nahlas, protože my všichni máme uši!“
.