Co je to Den prezidentů?

V mých školních letech byl únor důležitým měsícem – nejen proto, že se v něm konal netrpělivě očekávaný Valentýn, ale také proto, že ačkoli byl nejkratším měsícem v roce, zahrnoval dva svátky, kvůli kterým byly státní školy zavřené: Lincolnovy narozeniny (12. února) a Washingtonovy narozeniny (22. února). Dva dny bez školy pro děti, dva dny volna pro pracující rodiče a úžasně výhodné nákupy ložního prádla, povlečení a ručníků v bílých výprodejích obchodních domů. Co se nám na únoru nelíbilo?

V dnešní době však mnozí z nás – ať už zaměstnanci, nebo studenti – nemají v únoru vůbec žádné volné dny, nebo je nám nabízen jediný svátek, který připadá na třetí únorové pondělí a není ani Lincolnovými, ani Washingtonovými narozeninami, ale jakýmsi hybridem známým jako „Den prezidentů“. Co se stalo s našimi tradičními únorovými svátky? A co si vlastně na „Den prezidentů“ připomínáme?“

Někteří z nás si myslí, že slavíme narozeniny George Washingtona (od roku 1971 neustále přesouvané na příhodnější pondělní termíny), někteří z nás si myslí, že slavíme kombinované narozeniny George Washingtona a Abrahama Lincolna (dva dříve samostatné svátky směstnané do jednoho), a někteří z nás si myslí, že uctíváme památku všech amerických prezidentů minulosti i současnosti. Který z nich to je?

Po celé 19. století byl George Washington pro americkou veřejnost význačnou postavou amerických dějin. Na počest muže, který velel kontinentální armádě a dovedl americké kolonie k vítězství v revoluční válce, zastával funkci prvního prezidenta Spojených států amerických a vysloužil si přízvisko „Otec naší země“, se Washingtonovy narozeniny, 22. února, slavily s větším vlasteneckým zápalem než kterýkoli jiný svátek kromě 4. července. Proto se Washingtonovy narozeniny začaly oficiálně slavit v roce 1885, kdy prezident Chester Alan Arthur podepsal zákon, který je ustanovil jako federální svátek. (Washington se ve skutečnosti narodil 11. února 1732 podle juliánského kalendáře platného v době jeho narození, ale podle gregoriánského kalendáře, který byl přijat v roce 1752, se jeho datum narození počítá na 22. února.)

Země zmatku však bylo zaseto v roce 1968 přijetím zákona známého jako Uniform Holidays Bill, který měl vytvořit více třídenních víkendů pro federální zaměstnance tím, že přesunul slavení tří stávajících federálních svátků (Washingtonovy narozeniny, Memorial Day a Den veteránů) z pevných kalendářních dat na určené pondělky a zavedl Kolumbův den, který se měl rovněž slavit v pondělí, jako nový federální svátek. (Následná legislativa přijatá o několik let později nakonec obnovila slavení Dne veteránů na 11. listopad.) Podle tohoto zákona se od roku 1971 přesouvalo datum slavení Washingtonových narozenin z 22. února na třetí únorové pondělí. (Tato změna kupodivu zaručila, že Washingtonovy narozeniny se již nikdy nebudou slavit v den jeho „skutečných“ narozenin 22. února, protože třetí únorové pondělí nemůže připadnout na pozdější datum než 21. února).

Tak zatím to jde. S datem slavení Washingtonových narozenin se možná trochu pohrávalo, ale svátek byl stále nepopiratelně „Washingtonovými narozeninami“. Co se tedy stalo s Lincolnovými narozeninami? A odkud se vzal „Den prezidentů“?

Koncept spojení Washingtonových a Lincolnových narozenin do jednoho svátku nazvaného „Den prezidentů“ se objevil již počátkem 50. let 20. století, jak poznamenaly New York Times v roce 1968:

První jednotný plán pondělních svátků vyhlásilo NATO počátkem 50. let. Vyzýval ke sloučení Washingtonových a Lincolnových narozenin do jediného prezidentského dne, který by se slavil třetí pondělí v únoru, a k přesunu Dne památky na čtvrté pondělí v květnu, Dne nezávislosti na první pondělí v červenci a Dne veteránů na druhé pondělí v listopadu.

Tato počáteční snaha se v několika státech setkala se sporadickým úspěchem. Po několika letech pokusů přimět jednotlivé státy k přijetí jednotných pondělních svátků se však ukázalo, že je zapotřebí federálního zákona, který by sloužil jako příklad pro opatření jednotlivých států.

Ačkoli první snahy o zavedení zákona o jednotných svátcích v roce 1968 navrhovaly také přesunutí slavení Washingtonových narozenin na třetí pondělí v únoru a přejmenování svátku na „Den prezidenta“, schválená verze zákona stanovila pouze první z nich. Oficiální označení federálního svátku slaveného třetí pondělí v únoru je a vždy bylo Washingtonovy narozeniny:

Tento svátek je označen jako „Washingtonovy narozeniny“ v článku 6103(a) hlavy 5 zákoníku Spojených států, což je zákon, který určuje svátky pro federální zaměstnance. Ačkoli jiné instituce, jako jsou státní a místní samosprávy a soukromé podniky, mohou používat jiné názvy, naší politikou je vždy označovat svátky názvy určenými v zákoně.

Prezident Nixon je často označován za osobu odpovědnou za změnu Washingtonových narozenin na Den prezidenta a za podporu představy, že se jedná o den, kdy se připomínají všechny narozeniny USA.USA, čehož údajně dosáhl tím, že 21. února 1971 vydal proklamaci, která třetí únorové pondělí prohlásila za „svátek vyhrazený k uctění všech prezidentů, tedy i mne“. Toto tvrzení však nevychází ze skutečnosti, ale z novinové parodie. Ve skutečnosti z prezidentských záznamů vyplývá, že Nixon 11. února 1971 pouze vydal exekutivní příkaz (11582), kterým definoval třetí únorové pondělí jako federální svátek, a v oznámení tohoto exekutivního příkazu byl tento den označen jako „Washingtonovy narozeniny“.

Washingtonovy narozeniny se pro mnohé z nás staly Dnem prezidentů (nebo Dnem prezidenta či dokonce Dnem prezidentů; používání je nejednotné), protože federální svátky se technicky vztahují pouze na osoby zaměstnané federální vládou (a District of Columbia). Vlády jednotlivých států nemusí dodržovat federální svátky – většina z nich je zpravidla dodržuje (a většina soukromých zaměstnavatelů a školních obvodů se jimi řídí), ale dodržování federálních a státních svátků se může lišit. Například bývalé konfederační státy dodržují několik svátků, které nejsou uznávány na federální úrovni (například 3. červen, Den Jeffersona Davise), a kontroverzní arizonský guvernér Ev Mecham se v roce 1987 dostal na titulní stránky novin, když jedním z jeho prvních oficiálních aktů po inauguraci bylo zrušení nařízení vydaného předchozím guvernérem, které stanovilo narozeniny Martina Luthera Kinga ml. (federální svátek) jako státní svátek Arizony.

Ačkoli Lincolnovy narozeniny nikdy nebyly stanoveny jako federální svátek, v mnoha částech země se dodržovaly jako státní svátek. Avšak poté, co byly vytvořeny další federální svátky pro Kolumbův den a narozeniny Martina Luthera Kinga ml. (v roce 1971 a 1986), některé státy upustily od slavení Lincolnových narozenin jako samostatného svátku, aby zachovaly pevný počet placených svátků v roce (zatímco jiné státy Lincolnovy narozeniny vůbec neslavily). Výsledkem je, že nyní máme v USA změť státních svátků: některé státy stále slaví Lincolnovy a Washingtonovy narozeniny jako samostatné svátky, některé státy slaví pouze Washingtonovy narozeniny, některé státy si připomínají oba svátky jedním Dnem prezidentů (nebo Dnem Lincolna a Washingtona) a některé státy neslaví ani jeden z nich. A existují i zvláštní výjimky, jako například Alabama, která určila třetí pondělí v únoru jako den připomínající jak George Washingtona, tak Thomase Jeffersona (přestože se Jefferson narodil v dubnu). Několik států dokonce přesunulo oslavy Washingtonových a Lincolnových narozenin a Dne prezidentů na listopad nebo prosinec, aby prodloužily období svátků Dne díkůvzdání a Vánoc, aniž by vznikly další placené svátky.

K pokusu vyjasnit některé z těchto nejasností na federální úrovni došlo v roce 2001 předložením „Zákona o uznání Washington-Lincoln z roku 2001“ (HR 420) Kongresu. Návrh zákona navrhoval, aby „zákonný státní svátek známý jako Washingtonovy narozeniny byl všemi subjekty a úředníky vlády Spojených států označován tímto názvem a žádným jiným“, a požadoval, „aby prezident každoročně vydal proklamaci uznávající výročí narození prezidenta Abrahama Lincolna a vyzývající lid Spojených států, aby si toto výročí připomínal vhodnými obřady a aktivitami“, ale neprošel podvýborem a ležel tam, aniž by se o něm kdy hlasovalo.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.