Coldplay

Coldplay, je anglická alternativní rocková skupina, která vznikla v Londýně v letech 1996-1997. Chris Martin, a Jonny Buckland, se těšili na založení kapely během studia na University College London. Po založení skupiny Pectoralz se ke skupině připojil Guy Berryman jako baskytarista a skupina změnila název na Starfish. Jako bubeník a doprovodný vokalista se přidal Will Champion, který hraje na různé nástroje, čímž se sestava kapely stala kompletní. Phil Harvey byl manažerem skupiny v letech 1998 až 2001. V roce 1998 si skupina definitivně změnila název na „Coldplay“. Do sestavy se měl přidat Tim Rice-Oxley, ale odmítl, protože již byl členem skupiny Keane. Skupina později nahrála a vydala tři EP: Safety v roce 1998, Brothers & Sisters jako singl v roce 1999 a The Blue Room v témže roce. The Blue Room bylo jejich prvním vydáním u velké nahrávací společnosti poté, co podepsali smlouvu s Parlophone.

Raný materiál Coldplay byl přirovnáván ke skupinám jako Radiohead, Jeff Buckley, U2 a Travis. Celosvětovou slávu jim přineslo vydání singlu „Yellow“ v roce 2000, po němž následovalo debutové album “Parachutes“ vydané ve stejném roce, které bylo nominováno na Mercury Prize. Druhé album skupiny, A Rush of Blood to the Head (2002), získalo řadu ocenění, včetně ceny NME za album roku. Jejich další deska, X&Y, se po svém vydání v roce 2005 dočkala o něco méně nadšeného, ale stále obecně pozitivního přijetí. Čtvrté studiové album Viva la Vida or Death and All His Friends (2008), které produkoval Brian Eno, vyšlo opět s převážně příznivými recenzemi a vysloužilo si několik nominací a ocenění Grammy.

Od vydání alba Parachutes čerpali Coldplay vlivy z dalších zdrojů, mimo jiné z Echo & the Bunnymen, Kate Bush, George Harrisona a Muse na albu A Rush of Blood to the Head, Johnnyho Cashe a Kraftwerk na albu X&Y a Blur, Arcade Fire a My Bloody Valentine na albu Viva la Vida. Coldplay aktivně podporují různé sociální a politické akce, například kampaň Make Trade Fair organizace Oxfam a Amnesty International. Skupina také vystupovala na různých charitativních projektech, jako jsou Band Aid 20, Live 8, Sound Relief, Hope for Haiti Now:

Vznik a první roky (1996-1999)Edit

Chris Martin a Jonny Buckland se poprvé setkali během seznamovacího týdne na University College London (UCL) v září 1996. Dvojice strávila zbytek vysokoškolského roku plánováním kapely a nakonec založila skupinu Pectoralz. Později se ke skupině připojil Guy Berryman, Martinův a Bucklandův spolužák. V roce 1997 už skupina, která se přejmenovala na Starfish, vystupovala v malých klubech pro místní promotéry z Camdenu. Martin také angažoval svého dlouholetého kamaráda ze školy Phila Harveyho, který studoval klasickou filologii na Oxfordu, aby se stal manažerem skupiny. Coldplay od té doby Harveyho přijali jako pátého člena skupiny. Sestava kapely byla doplněna, když se k ní připojil Will Champion, který se ujal bicích nástrojů. Champion vyrostl na hře na klavír, kytaru, baskytaru a plechovou píšťalu; bicí se naučil rychle, přestože neměl žádné předchozí zkušenosti. Kapela se nakonec ustálila na názvu „Coldplay“, který navrhl Tim Crompton, místní student, který tento název používal pro svou skupinu. V roce 1997 se Martin také seznámil s tehdejším studentem klasické hudby Timem Rice-Oxleym. Během víkendu na Virginia Water se navzájem požádali, aby zahráli na klavír své vlastní písně. Martin zjistil, že Rice-Oxley je talentovaný, a požádal ho, aby se stal klávesistou skupiny Coldplay, ale Rice-Oxley odmítl, protože jeho vlastní skupina Keane již fungovala. Několik dní poté se díky této události zformovala druhá sestava Keane a sestava Coldplay zůstala nezměněna, takže obě kapely zůstaly jako kvarteta.

V roce 1998 skupina vydala 500 kusů EP Safety. Většina disků byla rozdána nahrávacím společnostem a přátelům; pouze 50 kopií zůstalo v prodeji pro veřejnost. V prosinci téhož roku podepsali Coldplay smlouvu s nezávislým vydavatelstvím Fierce Panda. Jejich prvním vydaným albem bylo třískladbové EP Brothers and Sisters, které rychle nahráli během čtyř dnů v únoru 1999.

Po dokončení posledních zkoušek podepsali Coldplay na jaře 1999 smlouvu na pět alb s vydavatelstvím Parlophone. Po svém prvním vystoupení na festivalu Glastonbury se skupina odebrala do studia, aby nahrála třetí EP s názvem The Blue Room. V říjnu bylo veřejnosti zpřístupněno pět tisíc kopií a singl „Bigger Stronger“, který se dostal do vysílání BBC Radio 1, se stal hitem. Nahrávání alba The Blue Room bylo bouřlivé. Martin vyhodil Championa z kapely, ale později ho prosil, aby se vrátil, a kvůli pocitu viny se pustil do pití. Nakonec kapela vyřešila své neshody a zavedla nová pravidla, aby skupina zůstala neporušená. Inspirováni kapelami jako U2 a R.E.M. se Coldplay rozhodli, že budou fungovat jako demokracie a o zisk se budou dělit rovným dílem. Kromě toho se skupina rozhodla, že vyhodí každého, kdo bude užívat tvrdé drogy.

Parachutes (1999-2000)Edit

Zpočátku skupina plánovala nahrát své debutové album během dvou týdnů. Turné a další živá vystoupení však způsobily, že se nahrávání rozložilo mezi září 1999 a duben až květen 2000. V březnu 1999 začali Coldplay pracovat na svém debutovém albu, které nahrávali ve studiích Rockfield Studios, Matrix Studios a Wessex Sound Studios s producentem Kenem Nelsonem, ačkoli většina skladeb Parachutes byla nahrána v liverpoolských Parr Street Studios. Kapela pracovala ve třech studiových místnostech v Parr Street a většinu alba nahrála v jedné z nich – v projektovém studiu, které Nelson popisuje jako „v podstatě demo místnost“. Album míchal americký inženýr Michael Brauer v New Yorku. Vydavatelství Coldplay původně zamýšlelo využít mixážního inženýra pro skladby, které vybrali jako singly, ale nakonec najalo Brauera, aby pracoval na všech skladbách alba. V tomto období hráli na turné Carling Tour, které představovalo začínající kapely.

Po vydání tří EP bez hitové písně se Coldplay s hlavním singlem z alba Parachutes, „Shiver“, dostali do Top 40 hitparád. Skladba byla vydána v březnu 2000 a v britské singlové hitparádě se umístila na 35. místě. Červen 2000 byl klíčovým okamžikem v historii Coldplay: skupina vyrazila na své první turné, včetně vystoupení na festivalu Glastonbury. Skupina také vydala průlomový singl „Yellow“. Píseň se dostala na čtvrté místo britské singlové hitparády a zapsala Coldplay do povědomí veřejnosti. Skladby „Yellow“ a „Shiver“ byly původně vydány jako EP na jaře roku 2000. První z nich byla později 26. června 2000 vydána ve Velké Británii jako singl. Ve Spojených státech byla píseň vydána jako hlavní singl z tehdy ještě nepojmenovaného debutového alba. V říjnu 2000 byla skladba rozeslána do amerických vysokoškolských a alternativních rádií.

Coldplay vydali své první studiové album Parachutes 10. července 2000 ve Spojeném království u svého vydavatelství Parlophone. Album debutovalo na prvním místě UK Albums Chart. V Severní Americe vyšlo 7. listopadu 2000 u nahrávací společnosti Nettwerk. Album bylo od svého prvního vydání k dispozici v různých formátech; jak Parlophone, tak Nettwerk jej v roce 2000 vydaly na CD a v roce 2001 bylo vydáno také na kazetě nově založeným americkým vydavatelstvím Capitol. V následujícím roce vydal Parlophone album jako LP. Kapela vydala limitovanou edici CD s písní „Trouble“, třetím singlem z alba, který obsahuje remix písně „Yellow“. Bylo vylisováno v nákladu 1 000 kusů a vydáno pouze pro fanoušky a novináře. Jak „Yellow“, tak „Trouble“ si vysloužily pravidelné vysílání v rádiích ve Velké Británii a USA.

Parachutes byli v září 2000 nominováni na Mercury Music Prize. Po úspěchu v Evropě se skupina zaměřila na Severní Ameriku, v listopadu 2000 tam vydala album a v únoru 2001 zahájila klubové turné po USA. Ačkoli Parachutes ve Spojených státech slavila úspěch jen pomalu, nakonec dosáhla dvojnásobného platinového statusu. Album bylo dobře přijato kritikou a v roce 2002 si vysloužilo ocenění za nejlepší alternativní hudební album na cenách Grammy. Chris Martin po vydání Parachutes prohlásil, že cílem úspěchu alba bylo dosáhnout statusu kapely jako „největší, nejlepší kapely na světě.“

A Rush of Blood to the Head (2002-2004)Edit

Po úspěchu Parachutes se Coldplay v září 2001 vrátili do studia, aby začali pracovat na svém druhém albu A Rush of Blood to the Head, opět s producentem Kenem Nelsonem. Skupina začala album nahrávat v Londýně týden po útocích z 11. září ve Spojených státech. Jelikož kapela nikdy předtím v Londýně nepobývala, měla problémy se soustředit. Rozhodli se proto přesídlit do Liverpoolu, kde nahráli některé písně z alba Parachutes. Jakmile se tam ocitli, zpěvák Chris Martin řekl, že začali být nahráváním posedlí. „In My Place“ byla první písní nahranou pro album. Kapela ji vydala jako hlavní singl alba, protože to byla skladba, která je přiměla natočit druhé album po „podivném období, kdy jsme nevěděli, co vlastně děláme“ tři měsíce po úspěchu alba Parachutes. Podle Martina „nás v tom udržovala jedna věc: nahrávání ‚In My Place‘. Pak začaly přicházet další písně.“

Kapela pro album napsala více než 20 písní. Některé z nového materiálu, včetně „In My Place“ a „Animals“, kapela hrála naživo ještě během turné k Parachutes. Název alba byl odhalen prostřednictvím příspěvku na oficiálních stránkách kapely. Album vyšlo v srpnu 2002 a vyšlo z něj několik populárních singlů, včetně „In My Place“, „Clocks“ a balady „The Scientist“. Posledně jmenovaná skladba byla inspirována titulní písní George Harrisona ke skladbě All Things Must Pass, která vyšla v roce 1970.

Coldplay absolvovali od června 2002 do září 2003 turné A Rush of Blood to the Head Tour. Navštívili pět kontinentů, včetně spolupořadatelství na festivalech Glastonbury, V2003 a Rock Werchter. Na mnoha koncertech předvedli propracované osvětlení a individualizované obrazovky připomínající turné Elevation Tour skupiny U2 a Fragility Tour skupiny Nine Inch Nails. Během prodlouženého turné natočili Coldplay v sydneyském Hordern Pavilion živé DVD a CD Live 2003.

V prosinci 2003 čtenáři časopisu Rolling Stone zvolili Coldplay nejlepším umělcem a nejlepší skupinou roku. Skupina tehdy vytvořila coververzi písně „2000 Miles“ od The Pretenders z roku 1983 (která byla k dispozici ke stažení na jejich oficiálních webových stránkách). „2000 Miles“ se v tom roce stala nejprodávanější skladbou ke stažení ve Velké Británii, přičemž výtěžek z prodeje byl věnován na kampaně Future Forests a Stop Handgun Violence. Album A Rush of Blood to the Head získalo v roce 2003 cenu Grammy za nejlepší alternativní hudební album. Na cenách Grammy v roce 2004 si Coldplay vysloužili cenu za nahrávku roku za skladbu „Clocks“.

X&Y (2005-2006)Edit

Coldplay, živě v Barceloně v roce 2005.

Coldplay strávili většinu roku 2004 mimo záři reflektorů, odpočívali od koncertování a zároveň nahrávali své třetí album. Album X&Y vyšlo v červnu 2005 ve Velké Británii a v Evropě. Toto nové, opožděné datum vydání odsunulo vydání alba až na další fiskální rok, což vlastně způsobilo pokles akcií EMI. Stalo se nejprodávanějším albem roku 2005 s celosvětovým prodejem 8,3 milionu kusů. Hlavní singl „Speed of Sound“ debutoval v rádiích a internetových hudebních obchodech 18. dubna a na CD byl vydán 23. května 2005. Album debutovalo na prvním místě ve 20 zemích světa a stalo se třetím nejrychleji prodávaným albem v historii britské hitparády. V témže roce byly vydány další dva singly: „Fix You“ v září a „Talk“ v prosinci. Reakce kritiků na album X&Y byly méně nadšené než na jeho předchůdce, kritik New York Times Jon Pareles označil Coldplay za „nejnesnesitelnější kapelu desetiletí“ Stále častěji se objevovala srovnání Coldplay s U2, i když reakce kritiků na album byly stále převážně pozitivní. Chris Martin později prozradil, že se díky negativním poznámkám cítil „osvobozeně“.

Od června 2005 do července 2006 jeli Coldplay turné Twisted Logic Tour, které zahrnovalo festivaly jako Coachella, Isle of Wight Festival, Glastonbury a Austin City Limits Music Festival. V červenci 2005 skupina vystoupila na koncertě Live 8 v Hyde Parku, kde zahrála interpretaci skladby „Bitter Sweet Symphony“ od skupiny The Verve se zpěvem Richarda Ashcrofta. V září Coldplay nahráli novou verzi písně „How You See the World“ s přepracovaným textem pro kampaň War Child’s Help!: A Day in the Life charity album. V únoru 2006 získala skupina Coldplay ocenění za nejlepší album a nejlepší singl na předávání cen BRIT Awards. V průběhu roku 2006 vyšly další dva singly: „The Hardest Part“ a „What If“. Šestý a poslední singl „White Shadows“ vyšel v Mexiku během června 2007.

Viva la Vida or Death and All His Friends (2008-2009)Edit

V říjnu 2006 začali Coldplay s producentem Brianem Enem pracovat na svém čtvrtém studiovém albu Viva la Vida or Death and All His Friends. S přestávkou od nahrávání skupina na začátku roku 2007 absolvovala turné po Latinské Americe, kde vystoupila v Chile, Argentině, Brazílii a Mexiku. Poté, co během turné nahrávali v kostelech a na dalších místech v Latinské Americe a ve Španělsku, skupina uvedla, že album bude pravděpodobně odrážet hispánský vliv. Zbytek roku strávila skupina nahráváním s Enem.

Martin popsal Viva la Vida jako nový směr Coldplay: změnu oproti jejich předchozím třem albům, která označili za „trilogii“. Na albu se podle něj objevilo méně falzetů, protože dal přednost nižšímu hlasovému rejstříku. Některé písně, jako například „Violet Hill“, obsahují zkreslené kytarové riffy a bluesové podtóny. Skladba „Violet Hill“ byla potvrzena jako první singl s datem vydání v rádiích 29. dubna 2008. Po prvním přehrání byla od 12:15 (GMT +0) po dobu jednoho týdne volně k dostání na webových stránkách skupiny Coldplay (dosáhla dvou milionů stažení), dokud se 6. května nestala komerčně dostupnou ke stažení. „Violet Hill“ se dostala do britské Top 10, americké Top 40 (vstup do Top 10 v žebříčku Hot Modern Rock Tracks) a dobře se umístila i ve zbytku světa. Titulní skladba „Viva la Vida“ byla rovněž vydána exkluzivně na iTunes. Stala se prvním číslem jedna v žebříčku Billboard Hot 100 a prvním číslem jedna ve Velké Británii, a to pouze na základě prodeje stažených nahrávek.

15. června 2008 se album Viva la Vida or Death and All His Friends dostalo na první místo britského albového žebříčku, přestože se na trhu objevilo teprve tři dny předtím. Za tu dobu se ho prodalo 302 000 kopií; BBC ho označila za „jednu z nejrychleji prodávaných desek v historii Spojeného království“. Do konce června vytvořilo nový rekord v počtu nejstahovanějších alb vůbec. V říjnu 2008 získala skupina Coldplay dvě ceny Q Awards za nejlepší album Viva la Vida or Death and All His Friends a za nejlepší současný světový počin. Na Viva la Vida or Death and All His Friends kapela navázala EP Prospekt’s March, které vyšlo 21. listopadu 2008. EP obsahuje skladby ze sessions Viva la Vida or Death and All His Friends a kromě toho, že bylo k dispozici samostatně, bylo vydáno jako bonusový disk k pozdějším edicím Viva la Vida or Death and All His Friends. Píseň „Life in Technicolor II“ byla vydána jako singl 9. února 2009.

Coldplay vystupují živě před BBC Television Centre během svého Viva la Vida Tour v roce 2008

V červnu Coldplay zahájili své Viva la Vida Tour bezplatným koncertem v Brixton Academy v Londýně. O dva dny později následovalo 45minutové vystoupení, které bylo živě přenášeno z venkovních prostor BBC Television Centre. Třetím singlem z alba se stala skladba „Lost!“, která představila novou verzi s Jay-Z. Coldplay zahráli úvodní set 14. března 2009 pro Sound Relief na hřišti Sydney Cricket Ground a později téhož večera odehráli vyprodaný koncert. Sound Relief je benefiční koncert pro oběti viktoriánské krize způsobené požáry buše a záplavami v Queenslandu.

V roce 2009 byla skupina Coldplay nominována na čtyři ceny BRIT Awards: (Viva la Vida) a britské album (Viva la Vida or Death and All His Friends). Na 51. ročníku udílení cen Grammy v únoru 2009 získali Coldplay tři ceny Grammy v kategoriích Píseň roku za „Viva la Vida“, Nejlepší rockové album za Viva la Vida or Death and All His Friends a Nejlepší vokální popový výkon dua nebo skupiny za „Viva la Vida“.

15. května 2009 vydali Coldplay živé album s názvem LeftRightLeftRightLeft, které bylo nahráno na různých koncertech během turné. Album LeftRightLeftRightLeft mělo být rozdáno na zbývajících koncertech turné Viva la Vida. Bylo také uvolněno ke stažení zdarma z jejich webových stránek.

Mylo Xyloto (2009-2011)Edit

Coldplay dokončili nahrávání nového alba v roce 2011. Kapela dokončila nahrávání nového alba v polovině roku 2011.

Logo použité při vydání Mylo Xyloto.

Dne 19. října 2011 Coldplay zahráli na akci pro Steva Jobse písně „Viva la Vida“, „Fix You“, „Yellow“ a „Every Teardrop Is a Waterfall“. Dne 26. října byl jejich koncert ve Španělsku přenášen serverem YouTube jako živý internetový přenos. Dne 30. listopadu 2011 získali Coldplay tři nominace na cenu Grammy v rámci 54. ročníku udílení cen Grammy. Dne 12. ledna 2012 byli Coldplay nominováni na dvě ceny Brit Awards. Dne 21. února 2012 získali potřetí cenu Brit Award pro nejlepší britskou skupinu. Album se stalo nejprodávanějším rockovým albem ve Velké Británii v roce 2011, prodalo se ho 908 000 kopií. Druhý singl z alba, „Paradise“, byl rovněž nejprodávanějším rockovým singlem ve Spojeném království, když se ho prodalo 410 000 kopií. Na předávání cen MTV Video Music Awards 6. září 2012 získala skladba „Paradise“ cenu za nejlepší rockový videoklip. Mylo Xyloto se prodalo více než 8 milionů kopií

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.