Definice informační gramotnosti
Na informační gramotnost existují různé názory:
- Jsou tací, kteří tvrdí, že informační gramotnost je jen přirozeným vývojem oboru. Pro tyto odborníky informační gramotnost subsumuje všechny předchozí pojmy a přidává další významové nuance.
- Jiní rezolutně tvrdí, že informační gramotnost je jen nový název pro to, co jsme dělali vždy. Pro tyto lidi je jedinou výhodou informační gramotnosti to, že využívá současných společenských a vzdělávacích trendů a je možná snáze pochopitelná pro lidi mimo náš obor.
- Nakonec jsou i tací, kteří jsou pevně přesvědčeni, že informační gramotnost je nový pojem a že představuje nový způsob uvažování o profesních cílech a povinnostech knihovníků (Rockman, 2004).
Ačkoli někteří mohou mít pocit, že tato debata je jen cvičením v sémantice, definování toho, co rozumíme pod pojmem „informační gramotnost“, má zásadní význam pro rozvoj kompetencí souvisejících s informacemi. Pokud nevíme, co přesně „informační gramotnost“ je, jak ji můžeme rozvíjet nebo usnadňovat, a co je ještě důležitější, jak poznáme, zda se nám to podařilo.
Termín „informační gramotnost“ poprvé použil Paul G. Zurkowski v roce 1974. Informačně gramotný jedinec je podle Zurkowského každý, kdo se naučil využívat širokou škálu informačních zdrojů k řešení problémů v práci i v každodenním životě. Zurkowského definice je platná i po více než 30 letech.
Ať už je IL zcela novým pojmem, nebo jen aktuálně nejoblíbenějším slovním spojením, zdá se, že informační gramotnost získala legitimitu jako termín, který se používá místo vzdělávání uživatelů, bibliografické výuky, výuky knihovnických dovedností a dalších dříve vytvořených popisů (Rockman, 2004).
Profesionální organizace, jako jsou:
- Americká knihovnická asociace,
- Asociace školních knihovníků a
- Asociace pro vzdělávací komunikaci a technologie, vypracovaly dokumenty popisující tento pojem.
Zdá se, že ačkoli se termín informační gramotnost zdá být přijatý, význam tohoto pojmu se značně liší. Ještě více než jeho předchůdci se zdá být obtížné termín informační gramotnost přesně vymezit.
 |
V roce 1985 popisuje Patrica S. Breivik informační gramotnost jako integrovaný soubor dovedností a znalostí nástrojů a zdrojů.
Informační gramotnost se rozvíjí díky vytrvalosti, pozornosti k detailům a kritickému, hodnotícímu pohledu na nalezený materiál. Breivik také chápe informační gramotnost jako formu činnosti při řešení problémů. Závěrečná zpráva Prezidentského výboru pro informační gramotnost Americké knihovnické asociace (ALA) publikovaná v roce 1989 popisuje informačně gramotného jedince jako člověka, který má schopnost rozpoznat informační potřebu a dokáže vyhledávat, hodnotit a efektivně využívat informace. Důraz je zde kladen na přípravu lidí k celoživotnímu vzdělávání. Zdroj: http://www.highereducation.org/crosstalk/ct1001/news1001-townlibrary.shtml |