Derrick Rose: „Většina kluků by odešla do důchodu“
Poznámka redakce: Tento článek původně vyšel 3. října 2018.
„Jsem v pohodě, chlape,“ řekl Derrick Rose poté, co se po tréninku Minnesoty Timberwolves natáhl, aby zaklepal na tvrdou podlahu pro štěstí.
Bývalý nejužitečnější hráč ligy a trojnásobný účastník Utkání hvězd zažil ve své kariéře po rychlém vzestupu ke slávě mnoho pádů. Přišla zranění, absence a změny dresů – od Chicaga přes New York a Cleveland až po Minneapolis.
Ale po první zdravé sezoně po čtyřech letech Rose řekl, že je konečně ve „skvělém prostoru“ po psychické, fyzické i basketbalové stránce.
„Prostě se valím s údery,“ řekl Rose. „Vím, jakou dřinu jsem do všeho vložil. Takže dokud jsem tam, beru na sebe roli vůdce těchto mladých kluků, jdu jim příkladem a udržuji si své štěstí.“
Nedávno byl Rose na vrcholu světa NBA. Jako jednička draftu NBA v roce 2008 se Rose stal nováčkem roku 2009 a ve své druhé, třetí a čtvrté sezóně se stal členem All-Star. V každé z těchto sezón měl průměr alespoň 20 bodů, 6 asistencí a 3 doskoky. A v roce 2011 si v pouhých 23 letech vysloužil ocenění MVP.
Roseova hra se dočkala uznání i v hiphopovém světě. Jeho jméno s úctou zmiňovali v rapových písních Jay-Z, Drake, Meek Mill, Kanye „Ye“ West, Lil Uzi Vert, Fabolous, Rick Ross, Lupe Fiasco, French Montana, Young Thug, Vic Mensa, Talib Kweli, BJ The Chicago Kid, Joe Budden a další.
Roseova kariéra však rychle uvadla. Během play-off 2012 si přetrhl levý zkřížený vaz, po operaci pak vynechal celou sezónu 2012-13. Za to, že se v té sezoně nevrátil, sklidil kritiku a v následující sezoně pak po zranění menisku v pravém koleni odehrál jen 10 zápasů.
Rose po dvou zraněních kolena strávil v Chicagu hodně času sledováním zápasů z lavičky.
Jonathan Daniel/Getty Images
Přes to všechno získal Rose jedinečný pohled na své hatery a zůstal věrný sám sobě.
„Dokonce i lidé, kteří na mě byli naštvaní, byli na mě naštvaní, protože mě chtěli vidět hopsat,“ řekl Rose. „Já tomu rozumím. Jste naštvaní, protože hraju nějakým způsobem, který rádi vidíte, a chcete mě tam vidět. Ale já udělám to, co je pro mě nejlepší, a budu rok sedět, abych byl dostatečně zdravý a mohl nastoupit na hřiště. …
„Musíte vědět, kdo jste. Celá tahle pauza nebo dokonce zranění, to byl můj způsob, jak se vyťukat. Spousta lidí nemá šanci se vyťukat , a tak se nechají strhnout propagandou. Vyhrát MVP tak mladý, dělat tohle a tamto, nechal jsem se do toho chytit.“
Rose byl 22. června 2016 vyměněn z Chicaga Bulls do New York Knicks. V té době se Rose také zabýval občanskoprávním soudním řízením, které obviňovalo Rose a jeho dva přátele ze znásilnění Roseovy bývalé přítelkyně. V říjnu 2016 federální porota v Los Angeles rozhodla, že Rose a jeho přátelé nejsou odpovědní. (Odvolání Roseovy žalobkyně bude údajně projednáno v listopadu.)
Rose hrál v sezóně 2016-17 dobře, v 64 zápasech měl průměr 18 bodů, 4,4 asistence a 3,8 doskoku. Ale 10. ledna 2017 dostal Rose od Knicks pokutu poté, co z rodinných důvodů odletěl domů do Chicaga, aniž by to týmu před zápasem proti New Orleans Pelicans oznámil. A 2. dubna 2017 utrpěl zranění, které mu ukončilo sezonu – natrhl si meniskus v levém koleni, což vedlo ke čtvrté operaci.
Rose se v sezoně 2017-18 připojil k LeBronu Jamesovi a týmu Cleveland Cavaliers jako volný hráč. Jedenáctiletý veterán si však 22. listopadu vzal od Clevelandu volno a přemýšlel o své budoucnosti poté, co ho frustrovalo zranění kotníku, kvůli němuž nemohl běhat. Rose se ke Cavaliers vrátil 4. prosince a loni o Vánocích řekl deníku The Undefeated, že „není v depresi“.
„Každý má své vlastní problémy,“ řekl Rose. „Každý dělá věci ve svém vlastním čase. Já jsem jen musel pochopit, kdo jsem a za čím si stojím. Stanovil jsem si priority.“
Ale Cavs by se s Rosem, který byl 8. února vyměněn do Utahu Jazz, poté se ho zřekli a 8. března se znovu setkal se svým starým trenérem z Bulls Tomem Thibodeauem, rozloučili.
Rose v prvním kole play-off proti Houstonu Rockets zaznamenal za Wolves průměr 14,2 bodu a 2,6 asistence z lavičky za 23,8 minuty na zápas. A Thibodeau, prezident a hlavní trenér Wolves, podepsal s Rosem v této sezoně znovu roční smlouvu na 2,1 milionu dolarů.
„Je to docela snadné, už jen proto, že jsem s ním tolik času,“ řekl Thibodeau. „Sledoval jsem ho poté, co byl vyměněn, a sledoval jsem ho docela pozorně. Věděl jsem, že je schopný. Šlo jen o to, aby byl zdravý. Kdykoli byl zdravý, hrál na velmi vysoké úrovni. Když jste si prostudovali, co dokázal během své kariéry, zjistili jste, že má schopnost pozvednout svou hru v průběhu celého play-off.
„A pak to, že je mladý. Je mu 29 let. Myslím, že to má spoustu plusů.“
Rose, který strávil léto v Los Angeles, řekl, že už čtyři roky nebyl zdravý a nemohl mít tak příjemné mezisezonní období. Bez rehabilitací a povinností se vydal na rodinné výlety do Řecka a na ostrovy Turks a Caicos. Byl se také podívat na koncert J. Colea v New Yorku, Drakea v Los Angeles a Sama Smithe v San Diegu.
„Nechalo to mé tělo uzdravit,“ řekl Rose. „Byl jsem na třech koncertech. Byla jsem na dovolené. Většinu času jsem toho nebyla schopná. Poslední rok v New Yorku jsem měla naplánovaný velký výlet pro rodinu do Turks, ale musela jsem jít na operaci, takže jsem celý ten rodinný výlet musela kvůli operaci zrušit. To se stalo mnohokrát, že jsem něco naplánoval, ale muselo se to zrušit kvůli rehabilitaci. …
„Letošní léto jsem si užil. Je to poprvé po dlouhé době, co se mi to povedlo.“
Ačkoli Roseho překvapila zpráva, že jeho spoluhráč z Wolves Jimmy Butler požádal o výměnu, tato situace ho uvrhla zpět do základní role. Během úvodního zápasu před sezónou proti Golden State Warriors si guard za 21 minut připsal 16 bodů a dva zisky.
„Hodlám se ucházet o každou příležitost,“ řekl Rose. „To je můj cíl. Dostat se zpátky do hry a všeho, co se mi naskytne, se chytím. Nemám čas na to, abych se cítil zlomyslný. Nechci říkat: ‚Podívejte se na mě‘ nebo ‚Podívejte se, co udělali‘. Na to nemám čas. To, co teď dělám, je historie v mém vlastním světě.“
„Kdybych teď nehrál tak, jak hraju, mohl bych se vrátit domů k rodině a vychladnout, protože jsem na tom finančně dobře. Dokázal jsem zůstat silný a soustředit se. Koukají na mě malé děti a můj syn se na mě dívá. Musím být synovi příkladem pro časy, kdy bude starší a bude nadávat a stěžovat si na to, co se děje. Nechci to slyšet. Běžte se podívat na můj životopis a zvládněte, co musíte zvládnout. To je to, co chci od svých dětí.“
Rose, který má šestiletého syna a šestiměsíční dceru, ve čtvrtek oslaví 30. narozeniny.
„To, že mi je 30, hraje roli v tom, že se učím, kdo jsem jako muž, a učím se, kdo je moje rodina,“ řekl Rose. „Moje máma je starostlivá. Má víru, ale dělá si starosti. Ta genetika se, myslím, přenesla i na mě. Když jsem byl mladší, dělal jsem si velké starosti. Ale říkala jsem si: ‚Stejně to všechno nemůžu ovlivnit. Proč se trápím tímhle, dělám si starosti tamtím, když jsem nakonec šťastná a věřím si?“
„Nikdy jsem se tím nezabývala do hloubky. Říkám si: ‚Člověče, já přece nebudu jako máma. To byl můj cíl. Tak to dopadlo, dokud jsem nezískala nadhled nad celou situací.
„Teď jsem v jedenáctém ročníku. Ve třetím ročníku jsem si přetrhla křížový vaz. Většina kluků by už byla v důchodu. Z finančního hlediska jsem si našetřil peníze. Všechno je to o lásce. Pořád mám pocit, že můžu hopsat.“
Marc J. Spears je vedoucím autorem NBA pro The Undefeated. Kdysi dokázal smečovat, ale už několik let se mu to nedaří a stále ho bolí kolena.