Duncan I. Skotský
Byl synem Crínána, dědičného světského opata v Dunkeldu, a Bethóc, dcery krále Máela Coluima mac Cináeda (Malcolma II.).
Na rozdíl od „krále Duncana“ ze Shakespearova Macbetha byl historický Duncan zřejmě mladý muž. Po smrti svého dědečka Malcolma 25. listopadu 1034 nastoupil na královský trůn bez zjevného odporu. Je možné, že byl Malcolmovým uznaným nástupcem neboli Tànaiste, protože nástupnictví bylo podle všeho neradostné. Dřívější historie, navazující na Jana z Fordunu, předpokládaly, že Duncan byl králem Strathclydu již za života svého děda, v letech 1018-1034, a vládl bývalému království Strathclyde jako apanáž. Moderní historikové tuto myšlenku odmítají, ačkoli ji podporuje ODNB.
Dřívější pramen, varianta Kroniky králů Alby (CK-I), uvádí Duncanovu manželku galským jménem Suthen a Jan z Fordunu předpokládá, že mohla být příbuznou Siwarda, hraběte z Northumbrie. Ať už bylo jméno jeho manželky a rodinné vazby jakékoli, Duncan měl nejméně dva syny. Nejstarší z nich, Malcolm III (Máel Coluim mac Donnchada), byl králem v letech 1058 až 1093 poté, co zavraždil a uzurpoval Macbethova nevlastního syna Lulacha. Druhý syn Donald III (Domnall Bán neboli „Donalbane“) byl králem poté. Máel Muire, hrabě z Athollu, je možným třetím Duncanovým synem, i když to není jisté.
Rané období Duncanovy vlády bylo zřejmě neradostné, což bylo možná důsledkem jeho mládí. Macbeth (Mac Bethad mac Findláich) je zaznamenán jako jeho dux, což se dnes překládá jako „vévoda“ a neznamená to nic jiného než hodnost mezi knížetem a markýzem, ale tehdy to ještě mělo římský význam „válečný vůdce“. V kontextu – „franští vévodové“ půl století předtím nahradili karolinské krále Franky a v Anglii byl přemocný Godwin z Wessexu nazýván dux – to naznačuje, že Macbeth mohl být mocným v pozadí trůnu.
V roce 1039 vedl Duncan velké skotské vojsko na jih, aby oblehlo Durham, ale výprava skončila katastrofou. Duncan přežil, ale následujícího roku vedl vojsko na sever do Moray, Macbethova panství, zřejmě na trestnou výpravu proti Moray. Tam byl zabit v boji u Bothnagowanu, dnešního Pitgaveny nedaleko Elginu, morayskými muži vedenými Macbethem, pravděpodobně 14. srpna 1040. Předpokládá se, že byl pohřben v Elginu před pozdějším přesídlením na ostrov Iona.