Dvanáct našich oblíbených irských přísloví a rčení z Irska

1. Ať je dnešek lepší než včerejšek, ale ne tak dobrý jako zítřek

Tato filozofie optimismu se vyskytuje v mnoha kulturách a zdá se, že sahá až do středověku – kdy rozhodně nebylo zaručeno, že zítra dojde k výraznému zlepšení oproti předešlému dni.

Co má střízlivý v srdci, to má opilý na rtech

Pití se objevuje v mnoha irských příslovích a vlastně v mnoha kulturách. Uvedené přísloví se vyskytuje na tak rozdílných místech, jako je Dánsko, Německo a Andalusie.

Přísloví

Štěstí nikdy nedává, jen půjčuje

Štěstí a náhoda jsou v Irsku oblíbenými tématy přísloví. „Vyhrané peníze jsou dvakrát sladší než vydělané,“ zdá se být obecným názorem, i když to jde ruku v ruce se shodou, že štěstí se v dlouhodobém horizontu vyrovná.mJe tu však i přísnější verdikt: „Úspěch je čistě záležitostí štěstí,“ zní jeden z názorů. „Zeptejte se na jakýkoli neúspěch.“

Napříč tomu se v Irsku často spoléhalo na kapitána Náhodu. „Když máš štěstí, můžeš vyhrát i na tramvajový lístek,“ znělo oblíbené přísloví z počátku 20. století.

Příběh je velmi nepředvídatelný

To se připisuje mnoha zemím s obzvláště pohnutou historií (Irsko, Rusko, Srbsko), místům, kde je oblíbenou kratochvílí návrat do minulosti. Na severu Irska dostávají události jiný spád do značné míry v závislosti na tom, kam dotyčný – nebo jeho předkové – chodili v neděli do kostela.

Reklama

Jak jednou řekl irsko-americký novinář Bill Vaughan: „

Ať řekneš cokoli, neříkej nic

To vlastně nebylo ani tak přísloví, jako spíš rozumná rada pro každého, kdo žije na severu Irska nebo ho navštíví. Pochází ze sbírky Seamuse Heaneyho Sever z roku 1975 a mravokárně ironický název Cokoli řekneš, neříkej nic se brzy stal aforismem pro dobu a místo, kde je třeba mít se stále na pozoru před tím, co říkáte. Ani dnes to asi není špatné vodítko.

Úspěch spočívá v tom, že vstaneš jen o jedenkrát víc, než padneš

Oliver Goldsmith z Longfordu (některé záznamy uvádějí Rosscomon) dokázal něco, co se podařilo jen málokterému jinému spisovateli – napsal báseň, hru a román, z nichž každý je považován za jeden z nejlepších v anglickém jazyce.

The Vicar of Wakefield (1766), The Deserted Village (1770) a She Stoops to Conquer (1773) byly vydrancovány pro citáty, aforismy a přísloví.

Reklama

Váš poslední šek by měl být pro hrobníka – a měl by vybouchnout

Brendan Behan spolu s O’Caseym, Swiftem a Joycem hodně přispěl do anglického jazyka – jejich výroky a přísloví jsou dnes běžným platidlem. Snad nejčastěji je citován Oscar Wilde. „V životě jsou jen dvě tragédie: jedna je, že člověk nedostane, co chce, a druhá, že to dostane,“ je typické pro jeho tvorbu.

Behanův obecný postoj ke smrti byl v přísném souladu s jeho obecnou filozofií.

Je to jen skvrna od deště…(Foto Mark Stedman/RollingNews.ie)

Klima je takové, jaké ho čekáte. Počasí je to, co dostanete

Reklama

No, žijeme v zemi, kde je od počátku záznamů zataženo, takže o nespolupráci s počasím víme své a klima se pravidelně objevuje v našich příslovích. Náš starý přítel Brendan Behan zavedl přísloví, které mělo ve 20. století velkou platnost: „Počasí je tak proměnlivé, že by člověk nevěděl, které šaty má zastavit.“ Zastavárny zmizely, ale nestálé počasí zůstalo.

V zemi slepých je jednooký králem

Znovu rčení, které je velmi staré a má kořeny ve starém Řecku. V Irsku však zůstalo v módě a je obzvláště oblíbené, když se mluví o Dáil Éireann.

10. V Irsku je v módě i nadále. Je to jako slon v předsíni

Tato oblíbená fráze má zřejmě irský původ.

Dublinský filozof George Berkeley (18. století) používal její verzi v debatách s vědci, když se ptal, zda v místnosti není „neviditelný slon“.

Její moderní použití pochází ze sedmdesátiminutového televizního filmu BBC zesnulého Alana Clarka, uvedeného v roce 1989. Tato ponurá inscenace nazvaná Slon – bez komentáře – byla rekonstrukcí 18 sektářských vražd na Severu.

Reklama

Clarke převzal název od belfastského spisovatele Bernarda McLavertyho, který popsal nepokoje na Severu jako „mít slona v obývacím pokoji“.

Reklama

Zajímavé je, že původní McLavertyho význam není zcela totožný s tím, který se dnes používá v běžné mluvě. Původně říkal, že potíže na Severu jsou „jako žít v místnosti se slonem a snažit se ho ignorovat. Občas se vám postavil na palec nebo se vám posral na hlavu, ale většinou jste se s ním snažili žít dál.“

Irský básník William Butler Yeats (1865 – 1939). (Foto: Topical Press Agency/Getty Images)

Nevinní a krásní nemají jiného nepřítele než čas

Velká část tvorby Williama Butlera Yeatse Yeata se nám stala známou: „Našlapuj tiše, protože šlapeš po mých snech,“ pochází z jedné z nejdojemnějších milostných básní, jaké kdy byly napsány. Začíná slovy: „Kdybych měl nebeské vyšívané plátno . .“ a je jen lepší. Příští rok, kdy si připomínáme 100. výročí roku 1916, očekávejte, že zazní jeden z jeho nejslavnějších veršů: „Zrodila se strašná krása.“ Jeho názor na „nevinné a krásné“ však zůstává pravdivý – a zároveň strašlivě mrazivý.

Všichni jsme ve stoce, ale někteří z nás se dívají ke hvězdám

Sotva lze najít lepší a výstižnější shrnutí sebezdokonalování, než jsou krásné a dojemné verše Oscara Wildea.

Reklama

Překrásné a dojemné verše.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.