Enthalpy
Enthalpy Change Accompanying a Change in State
Při vypařování kapaliny musí kapalina přijmout teplo z okolí, aby nahradila energii odebranou vypařujícím se molekulám a teplota zůstala konstantní. Toto teplo potřebné k vypařování kapaliny se nazývá entalpie vypařování (nebo vypařovací teplo). Například při vypařování jednoho molu vody je entalpie dána takto:
ΔH = 44,0 kJ při 298 K
Při tání pevné látky se potřebná energie podobně nazývá entalpie tání (nebo teplo tání). Například pro jeden mol ledu je entalpie dána takto:
ΔH = 6,01 kJ při 273,15 K
\
Entalpii lze také vyjádřit jako molární entalpii, \(\Delta{H}_m\), vydělením entalpie nebo změny entalpie počtem molů. Entalpie je stavová funkce. To znamená, že když systém přechází z jednoho stavu do druhého, změna entalpie nezávisí na dráze mezi dvěma stavy systému.
Pokud v systému neprobíhá žádná neexpanzní práce a tlak je stále konstantní, pak se změna entalpie bude rovnat teplu spotřebovanému nebo uvolněnému systémem (q).
\
Tento vztah může pomoci určit, zda je reakce endotermická nebo exotermická. Při konstantním tlaku jde o endotermickou reakci, kdy se teplo absorbuje. To znamená, že systém spotřebovává teplo z okolí, takže \(q\) je větší než nula. Proto podle druhé rovnice bude \(\Delta{H}\) také větší než nula. Na druhé straně exotermická reakce při konstantním tlaku probíhá tehdy, když se teplo uvolňuje. To znamená, že systém odevzdává teplo do okolí, takže \(q\) je menší než nula. Navíc \(\Delta{H}\) bude menší než nula.
.