Excessive blinking in childhood: a prospective evaluation of 99 children
Cíl: Zjistit charakteristiky a příčiny nadměrného mrkání u dětí a určit výsledky po léčbě.
Návrh: Prospektivní, nesrovnávací, po sobě jdoucí série případů.
Účastníci: Devadesát devět po sobě jdoucích dětí, které se dostavily k vyšetření nadměrného mrkání v průběhu dvou let.
Metody: Děti mladší 16 let, u kterých bylo nadměrné mrkání jedinou nebo hlavní hlavní stížností, podstoupily podrobnou anamnézu a oftalmologické vyšetření. Na základě nálezů z klinického vyšetření byla doporučena léčba. Kontrolní vyšetření byla provedena nejméně 2 měsíce po prvním vyšetření.
Hlavní výsledné ukazatele: Etiologie nadměrného mrkání a charakteristiky pacientů v jednotlivých diagnostických skupinách.
Výsledky: U většiny (89 %) dětí se vyskytlo oboustranné nadměrné mrkání. Chlapci převažovali nad dívkami v poměru téměř 2:1. Nejčastější etiologií byly abnormality předního segmentu a/nebo víček (37 %), habituální tiky (23 %), nekorigované refrakční vady (14 %), intermitentní exotropie (11 %) a psycogenní blefarospasmus (10 %). Anamnéza neurologického onemocnění byla přítomna u 22 % pacientů, ale ve většině případů nebyla v příčinné souvislosti s nadměrným mrkáním. Onemocnění ohrožující zrak bylo zaznamenáno u 6 % a bylo snadno odhalitelné při standardním klinickém vyšetření. Život ohrožující onemocnění bylo příčinou u 4 % dětí, ale u všech těchto pacientů již byla přítomnost život ohrožujícího onemocnění známa.
Závěry: Nadměrné mrkání u dětí se může vyskytovat z důvodu velkého množství potenciálních problémů. Většina případů je způsobena benigními a/nebo samovolně se zhoršujícími stavy. Příčinu lze obvykle určit po pečlivé anamnéze a klinickém vyšetření a rutinní neurologické vyšetření a neurozobrazení není nutné.