Facebook vzlétá

Facebook vzlétá

Ve dvě hodiny ráno 28. června se Mark Zuckerberg probudil a nasedl do letadla. Cestoval do leteckého testovacího zařízení v Yumě ve státě AZ, kde malý tým Facebooku pracoval na tajném projektu. Jejich úkolem bylo navrhnout, postavit a vypustit výškové letadlo poháněné sluneční energií v naději, že jednoho dne bude flotila těchto letadel poskytovat přístup k internetu po celém světě.

Zuckerberg dorazil na zkušební letiště v Yumě před svítáním. „Mnoho členů týmu bylo z mého příjezdu opravdu nervózních,“ řekl Zuckerberg v rozhovoru pro The Verge. Na dronu pojmenovaném Aquila (uh-KEY-luh) pracuje základní skupina zhruba dvou desítek lidí na místech od jižní Kalifornie po Velkou Británii. Již několik měsíců střídavě pracovali v Yumě, malém pouštním městě na jihozápadě Arizony, které je známé především brutálními letními teplotami.

V tento den měla Aquila absolvovat svůj první funkční zkušební let: cílem bylo bezpečně vzlétnout, stabilizovat se ve vzduchu a letět alespoň 30 minut před přistáním. „Prostě jsem cítil, že je to tak důležitý milník pro společnost a pro propojení světa, že u toho musím být,“ říká Zuckerberg.

Pro Facebook je Aquila víc než jen důkaz konceptu. Je to pilíř plánu společnosti přinést internet všem 7 miliardám lidí na Zemi bez ohledu na jejich příjem nebo místo, kde žijí. Podle Zuckerberga se tak miliony lidí vymaní z chudoby a zlepší se vzdělání a zdraví po celém světě. Umožní však také další generaci služeb Facebooku v oblasti umělé inteligence, virtuální reality a dalších. Tato příští technologická éra bude vyžadovat větší šířku pásma a spolehlivější připojení, než máme dnes, a drony mohou pomoci obojí zajistit. Cesta k VR verzi Facebooku začíná tam, kde Aquila opouští přistávací dráhu.

Když Slunce vycházelo nad pouští, jeřáb zvedl Aquilu na konstrukci vozíku, který ji vynese na oblohu. Dron má obrovské rozpětí křídel: 141 stop, zatímco Boeing 737 má 113 stop. Přesto společnost Facebook zkonstruovala Aquilu tak, aby byla co nejlehčí a umožňovala mimořádně dlouhé lety. Nejnovější iterace dronu, vyrobená z uhlíkových vláken, váží kolem 900 kilogramů – tedy asi polovinu toho, co váží automobil Smart.

Na zemi byli zaměstnanci Facebooku nadšení; někteří si utírali slzy

Operátor na dálkové ovládání aktivoval vozík a Aquila začala rachotit po dráze. Letadlo je k vozíku připevněno čtyřmi popruhy. Když dosáhlo dostatečné rychlosti, pyrotechnické řezačky kabelů známé jako „squibs“ přeřízly popruhy a Aquila se vznesla do vzduchu, kde se vznesla do zkušební výšky 2 150 stop a stabilizovala se. Na zemi byli zaměstnanci Facebooku nadšení; někteří si utírali slzy. „Byl to neuvěřitelně emotivní okamžik pro všechny členy týmu, kteří do toho dva roky vkládali své životy,“ řekl Zuckerberg.

Při pohledu zespodu Zuckerberga zaujalo rozvážné, neuspěchané tempo Aquily. „Letí opravdu pomalu,“ řekl o dva týdny později v sídle společnosti Facebook v kalifornském Menlo Parku. „Většinou, když lidé navrhují letadla, navrhují je proto, aby přepravovali lidi nebo věci z místa na místo, takže pomalý let nemá žádnou skutečnou výhodu. Ale pokud je vaším cílem zůstat ve vzduchu po dlouhou dobu, pak chcete spotřebovat co nejméně energie – což znamená letět tak pomalu, jak je to fyzicky možné, a přitom nespadnout ze vzduchu.“

Okay – ale proč letadlo? Existuje spousta způsobů, jak přivést internet k lidem, které nezahrnují konstrukci vlastního dronu.

Existují satelity, které dobře zajišťují přístup k internetu v rozsáhlých zeměpisných oblastech. Jsou však efektivní pouze v oblastech s nízkou hustotou obyvatelstva – příliš mnoho uživatelů může rychle spotřebovat šířku pásma.

Existují věže mobilních sítí, které jsou vynikající pro připojení hustě osídlených měst. Ale vybudování dostatečného počtu mobilních věží, které by pokryly celou Zemi, je považováno za příliš drahé a nepraktické, a to i pro Facebook.

Pokud by se podařilo postavit dostatečně levné drony, mohly by jednoho dne poset oblohu

V roce 2014 napsal Zuckerberg článek analyzující různé metody poskytování internetu. Drony ve velkých výškách by podle něj mohly obsloužit obrovské množství lidí, kteří žijí ve středně velkých městech nebo na okrajích městských oblastí. Létají blíže k zemi než satelity, což znamená, že jejich signál je silnější a užitečnější pro větší počet obyvatel. A létají nad regulovaným vzdušným prostorem, což usnadňuje jejich nasazení.

Pokud by Facebook dokázal postavit dron, který by většinu energie získával ze Slunce, uvažoval Zuckerberg, mohl by létat 90 dní. Laserový komunikační systém by mohl poskytovat vysokorychlostní internet základnovým stanicím na zemi a propojit všechny v okruhu 50 kilometrů. S letadly by bylo snazší manévrovat než například s balony – což je metoda, kterou si osvojil Google, jenž se s projektem Loon vydal na vlastní křížovou výpravu za globálním připojením. (V loňském roce Google přímo vyzval Facebook s projektem Titan, vlastním dronem pro doručování internetu na solární pohon). Pokud by se drony podařilo postavit dostatečně levně, mohly by jednoho dne poset oblohu a stát se důležitou součástí globální internetové infrastruktury.

A tak si Zuckerberg před 26 měsíci stanovil ambiciózní cíl: vydat funkční verzi Aquily během několika let. Osobně najal odborníky mimo jiné z Laboratoře tryskového pohonu NASA a Mediální laboratoře MIT, aby jeho vizi uvedli v život.

V rámci projektu Facebook vynaložil téměř 20 milionů dolarů na získání týmu společnosti Ascenta, poradenské firmy v oblasti letectví, kterou vede Andy Cox. Cox je strojní inženýr, který dříve pracoval v týmu, jenž udržel na obloze dva týdny dron poháněný solární energií – což je dodnes světový rekord. Poté, co Facebook získal jeho poradenskou společnost, se Cox stal Zuckerbergovým nejvyšším zástupcem v projektu Aquila. Tým pracuje ve skladu v Bridgewateru, 150 mil západně od Londýna.

Aquila spotřebovala 2 000 wattů energie – což odpovídá výkonu pěti silných cyklistů

Jak vypráví časopis Wired z počátku tohoto roku, při stavbě funkčního modelu Aquily sváděl tým každodenní boj s fyzikálními zákony. Na počátku se pokusil Aquilu vypustit pomocí horkovzdušného balónu. Plánovaný termín zkušebního letu v říjnu 2015 byl posunut a pak znovu odložen. Pokusy o let 27metrového modelu Aquily ztěžovaly bouře El Niño.

Ale 28. června letošního roku tým tyto překážky překonal. V cestovní výšce Aquila spotřebovávala pouhých 2 000 wattů energie, což odpovídá výkonu pěti silných cyklistů, říká Zuckerberg. Společnost doufala, že Aquila úspěšně vydrží ve výšce půl hodiny. Byla však tak stabilní, že ji udrželi ve vzduchu 90 minut, než bezpečně přistála.

Při svém prvním letu Aquila překonala očekávání inženýrů ohledně energetické účinnosti. Plánují se další testovací lety, jejichž cílem je létat s Aquilou „rychleji, výše a déle“, uvádí Jay Parikh, viceprezident společnosti Facebook pro inženýrství, v dnešním příspěvku na blogu. A pak Aquilu čeká další velká zkouška: let s „užitečným nákladem“, jak Facebook nazývá laserový komunikační systém, který tým buduje ve Woodland Hills v Kalifornii. V červenci 2015 tým oznámil, že jeho lasery mohou přenášet data rychlostí desítek gigabitů za sekundu, což je asi desetkrát rychleji než předchozí standard. A lasery jsou poměrně přesné, dokáží zaměřit oblast o velikosti desetníku ze vzdálenosti 10 mil. (Lasery se spojují se základnovými stanicemi na zemi a poskytují přístup k internetu.) Podle Facebooku si systém v nezávislých testech vedl dobře.

Kdy bude flotila dronů Aquila přinášet data světu? Facebook to nechce říct. K tomu, aby Aquila spolehlivě létala 90denní úseky, zbývá ještě několik technických problémů. Tým zatím na prototyp neimplementoval solární panely – zkušební letoun běžel pouze na baterie. Tým stále pracuje na tom, jak vyrobit baterie s dostatečně vysokou hustotou, aby vydržely dlouhé mise. Pak je tu ještě otázka nákladů – podle Facebooku musí být Aquila mnohem levnější, pokud jich má svět nasadit celou flotilu. „Musíme vyvinout účinnější palubní napájecí a komunikační systémy; zajistit, aby letadla byla odolná vůči strukturálnímu poškození, aby se snížily náklady na údržbu, a aby byla schopna zůstat ve vzduchu po dlouhou dobu, aby se počet letadel udržel na nízké úrovni; a minimalizovat množství lidského dohledu spojeného s jejich provozem,“ napsal Cox v dnešním příspěvku na blogu.

Aquila bude pravděpodobně také čelit regulačním překážkám, které by mohly co do náročnosti konkurovat fyzikálním zákonům. Facebook a Google se spojily a spolupracují s úřady, například s Federálním úřadem pro letectví, aby získaly povolení k testovacím letům a přístup ke spektru, které potřebují k obsluze dat.

Lasery Aquily jsou schopny zaměřit oblast o velikosti desetníku ze vzdálenosti 10 mil

Facebook tvrdí, že neplánuje využít Aquilu k vybudování vlastní mobilní sítě. Místo toho chce podle Zuckerberga tuto technologii licencovat – nebo ji dokonce poskytnout telekomunikačním společnostem, vládám a neziskovým organizacím. V nouzových situacích by podle něj mohl Facebook nasměrovat svou flotilu do problémových regionů, aby posílil přístup k internetu pro nemocnice a nezisková centra.

Zůstává však nejasné, jak vlády přijmou nejnovější nápad Facebooku na propojení světa. Snahy společnosti o diplomacii jsou někdy neobratné; indické regulační orgány zakázaly Free Basics, snahu Facebooku poskytovat některé internetové služby zdarma, s odůvodněním, že poskytnutí kontroly nad zahrnutými službami společnosti porušuje síťovou neutralitu. Přivedení více lidí na internet je koneckonců způsob, jak přivést více lidí na Facebook – a regulační orgány se obávají, že konečným cílem společnosti je jednoduše nahradit otevřený web pro většinu uživatelů a zároveň sklízet odměny v podobě reklamních dolarů.

Zuckerberg tvrdí, že se společnost poučila ze svého neúspěchu v Indii – doufá, že je dočasný. „Naučili jsme se hodně o tom, jak musíme komunikovat s vládami a politickým systémem a regulačními orgány a budovat podporu, aby tyto věci fungovaly. A myslím, že si z toho vezmeme ponaučení,“ řekl. Letadla na solární pohon podle něj vyvolají další regulační problémy. „Ale když se setkávám se světovými lídry, mnoho lidí je z toho opravdu nadšených, protože chcete, aby vaši lidé byli online, a chcete více příležitostí. A konektivita je jedním z největších způsobů, jak lidé získávají přístup k příležitostem.“

Cesta společnosti Aquila vpřed není zcela jasná a na své cestě jistě narazí na další překážky. Zuckerberg je však rozhodnutý: miliardy lidí, kteří nemají přístup k internetu, si ho zaslouží. A aby Facebook dosáhl své dlouhodobé vize, budou všichni potřebovat přístup k větší šířce pásma, než mají dnes. Jediný zkušební let představuje malý krůček k dosažení tohoto cíle. Ale také dává Facebooku dramatický úspěch, kolem kterého se může shromáždit.

„Myslím, že budoucností budou tisíce letadel na solární pohon na okrajích měst a v místech, kde lidé žijí, a díky tomu bude připojení dostupné i levnější,“ říká Zuckerberg. „A myslím, že může pomoci sehrát důležitou roli při překonávání této mezery v tom, aby více než miliarda lidí byla online. Je to sice brzký milník, ale velký.“

Zuckerberg se usmál. „Není to něco, co byste od Facebooku nutně očekávali – nejsme totiž letecká společnost,“ řekl. „Ale myslím, že se jí stáváme.“

Aktualizace, 21. 11.: Aquila zaznamenala během letu strukturální poruchu, což vedlo k vyšetřování Národního úřadu pro bezpečnost dopravy. Společnost Facebook během našeho zpravodajství o této poruše neinformovala.

.