Federální úřad pro vyšetřování (FBI)
Federální úřad pro vyšetřování USA (FBI) začal sledovat Martina Luthera Kinga mladšího v prosinci 1955 během jeho účasti na bojkotu autobusů v Montgomery a v 60. letech proti němu prováděl tajné operace. Ředitel FBI J. Edgar Hoover byl vůči Kingovi osobně nepřátelsky naladěn, protože se domníval, že vůdce za občanská práva je ovlivňován komunisty. Toto nepřátelství vzrostlo po dubnu 1964, kdy King označil FBI za „zcela neúčinnou při řešení pokračujícího chaosu a brutality páchané na černoších na hlubokém Jihu“ (King, 23. dubna 1964). V rámci programu domácí kontrarozvědky FBI (COINTELPRO) byl King podroben různým druhům sledování FBI, které přineslo údajné důkazy o mimomanželských vztazích, i když žádné důkazy o vlivu komunistů.
FBI vznikla v roce 1909 jako útvar ministerstva spravedlnosti pro vyšetřování federálních zločinů. Hoover se stal ředitelem FBI v roce 1924 a tuto funkci vykonával až do své smrti v roce 1972. V průběhu 30. let 20. století se úloha FBI rozšířila, když prezident Franklin D. Roosevelt požádal FBI, aby zkoumala „podvratné živly“ ve Spojených státech, a Kongres přijal řadu zákonů rozšiřujících druhy federálních trestných činů spadajících do pravomoci FBI. Během druhé světové války byla FBI dále pověřena vyšetřováním hrozeb pro národní bezpečnost. Toto volně vymezené poslání tvořilo hlavičku, pod kterou FBI začala vyšetřovat hnutí za občanská práva.
FBI zpočátku sledovala Kinga v rámci programu Racial Matters, který se zaměřoval na osoby a organizace zapojené do rasové politiky. Ačkoli FBI již v březnu 1956 vyjádřila obavy, že se King stýká s členy Komunistické strany, údajné Kingovy vazby na komunismus se staly předmětem vyšetřování FBI v rámci existujícího Programu komunistické infiltrace, který byl určen k vyšetřování skupin a jednotlivců podléhajících komunistické infiltraci, až v roce 1962. V únoru 1962 Hoover sdělil generálnímu prokurátorovi Robertu Kennedymu, že Stanley Levison, jeden z Kingových nejbližších poradců, je „tajným členem komunistické strany“ (Hoover, 14. února 1962). V následujících měsících Hoover nasadil agenty, aby na Kinga našli podvratné materiály, a Robert Kennedy v říjnu 1963 povolil odposlechy Kingova domu a kanceláří Southern Christian Leadership Conference (SCLC).
Hoover reagoval na Kingovu kritiku činnosti Úřadu v případech občanských práv prohlášením na tiskové konferenci v listopadu 1964, že King je „nejznámější lhář v zemi“ (Herbers, „Dr. King Rebuts Hoover“). King, překvapený tímto obviněním, odpověděl, že může mít pro Hoovera jen pochopení, protože musí být „pod extrémním tlakem“, když učiní takové prohlášení (Herbers, „Dr. King Rebuts Hoover“). King požádal prostředníka, aby sjednal schůzku mezi ním a Hooverem, aby pochopil, co ho k výroku vedlo. Andrew Young, Kingův poradce, který byl schůzce přítomen, vzpomínal, že mezi nimi „nebyl ani náznak nepřátelství“, ale zhruba v téže době FBI anonymně poslala Kingovi kompromitující nahrávku, na níž je zachycen na magnetofonové pásce, jak se baví v jednom washingtonském podniku, spolu s anonymním dopisem, který si pracovníci SCLC vyložili jako výzvu, aby King spáchal sebevraždu a vyhnul se tak veřejnému zostuzení (Senate Select Committee, 167).
Hoover nadále schvaloval vyšetřování Kinga a tajné operace s cílem zdiskreditovat Kingovo postavení mezi finančními podporovateli, církevními představiteli, vládními úředníky a médii. Když King 4. dubna 1967 v projevu v kostele Riverside odsoudil válku ve Vietnamu, FBI „si tento postoj vyložila jako důkaz, že ‚byl ovlivněn komunistickými poradci'“, a zintenzivnila proti němu své tajné operace (Senate Select Committee, 180). FBI zvažovala zahájení dalšího formálního COINTELPRO proti Kingovi a dalšímu protiválečnému aktivistovi Dr. Benjaminu Spockovi v roce 1967, kdy se proslýchalo, že oba uvažují o kandidatuře na prezidenta, ale vyloučila to s odůvodněním, že takový program by byl účinnější poté, co by dvojice oficiálně oznámila svou kandidaturu.
V srpnu 1967 FBI vytvořila COINTELPRO proti „černošským nacionalistickým nenávistným skupinám“, která se zaměřila na SCLC, Kinga a další vůdce za občanská práva. King byl označen za cíl, protože FBI věřila, že by se mohl stát „mesiášem“, který by mohl sjednotit černošské nacionalisty, „pokud by se vzdal své údajné ‚poslušnosti‘ vůči ‚bělošským liberálním doktrínám‘ (nenásilí) a přijal černošský nacionalismus“ (Senate Select Committee, 180). V posledních měsících Kingova života FBI zintenzivnila své úsilí o jeho diskreditaci a „neutralizaci“ SCLC (Senate Select Committee, 180).
Podle výboru Senátu USA, který byl svolán v 70. letech, aby vyšetřil domácí zpravodajské operace FBI, je dopad úsilí FBI o diskreditaci SCLC a Kinga na hnutí za občanská práva „nezpochybnitelný“ (Senate Select Committee, 183). Výbor zjistil, že: „
Přestože si někteří aktivisté za občanská práva byli vědomi, že jsou sledováni, museli se při vyšetřování případů rasové diskriminace stále spoléhat na Úřad. Po přijetí zákona o občanských právech v roce 1964 se pravomoc FBI v případech segregace a volebních práv výrazně rozšířila a zatčení FBI v případu trojnásobné vraždy v Mississippi během Léta svobody ukázalo určitou míru angažovanosti veřejnosti ve vyšetřování občanských práv.
Po Kingově zavraždění v roce 1968 FBI úspěšně zahájila rozsáhlé vyšetřování s cílem najít jeho vraha.