Geohydrologie oblasti příčného floridského průplavu se zvláštním zřetelem k okolí Ocaly
Trasa příčného floridského průplavu začíná v Palatce na řece St. Johns, asi 75 mil proti proudu od Atlantického oceánu, a táhne se 110 mil jihozápadním směrem přes poloostrov Florida do hlubokých vod Mexického zálivu poblíž Yankeetownu. Kanál bude vybaven pěti zdymadly, z nichž každé bude 600 stop dlouhé a 84 stop široké, a kanál bude minimálně 12 stop hluboký a 150 stop široký. Od blízkosti Ocaly směrem na severovýchod nahradí kanál velkou část přirozeného koryta řeky Oklawaha a bude vyhlouben v podloží tzv. mělkého písečného akviferu miocenního a mladšího stáří, který překrývá vápence floridského akviferu. Západně od města Ocala bude většina kanálu vyhloubena pod potenciometrickým povrchem ve vápencích a dolomitech floridské zvodně. Hladiny vody v jezírkách Rodman, Eureka a Inglis budou regulovány hrázemi a přepady s omezenou výměnou vody mezi jezírky a vodonosnými vrstvami. Hladiny vody v bazénech Summit budou kolísat v závislosti na přirozených změnách hladiny podzemní vody ve floridském akviferu, ačkoli stupeň v bazénu bude částečně řízen stupněm udržovaným v bazénu Eureka. Mezi vrcholovým bazénem a floridskou zvodní bude existovat dynamický vztah přítoku a odtoku. Floridský akvifer v oblasti kanálu je mocný 1 000 až 1 200 stop a skládá se z vápenců a dolomitů středního miocénu, včetně starších až mladších vápenců Lake City, Avon Park a Ocala plus propustných písčitých, dolomitických vápenců ve spodní části formace Hawthorn. Je možné, že většina přítoku ke dvěma hlavním pramenům v oblasti se vyskytuje ve svrchních asi 100 stopách zvodně ve vápencích Ocala. Podloží vodonosné vrstvy tvoří oldsmarský vápenec raně eocenního stáří a je překryto vrstvami písků, jílovitých písků, jílů a mušlí miocenního až holocenního stáří o mocnosti od několika stop do 300 stop. Propustné vrstvy překrývající floridskou zvodeň tvoří mělkou zvodeň, zatímco málo propustné vrstvy fungují jako omezující vrstvy tam, kde je floridská zvodeň v artéských podmínkách. Severojižní linie, která odděluje pramen Silver Springs na západě od řeky Oklawaha na východě, označuje přibližnou západní hranici souvislého pokryvu z materiálů miocénního až pliocénního stáří(?), který pokrývá horniny floridské zvodně. Východně od této linie je většina vodonosné vrstvy v artézských podmínkách, zejména v údolí řeky Oklawaha, ačkoli v některých oblastech východně od údolí dochází k přímému doplňování vody přes silné propustné miocén-pliocénní(?) písky. Západně od této linie se zachovaly pouze rozptýlené zbytky kdysi souvislého miocén-pliocénního(?) pokryvu. Nedostatek pokryvu je důsledkem eroze na hřebeni a úbočí Ocala Uplift, široké antiklinální vyvýšeniny ve směru severozápad-jihovýchod, jejíž osu protíná trasa kanálu v oblasti Dunnellonu. Na většině této oblasti je floridská zvodeň neohraničená a je přímo doplňována přes pokryv několika desítek metrů písku a jílovitého písku čtvrtohorního stáří. Tenzní napětí během strukturního vývoje Ocala Uplift vytvořilo v horninách floridského akviferu protínající se systém zlomů a normálních poruch. Zlomy a zlomy jsou důležitými řídicími prvky pro orientaci roztokových kanálů, a tedy pro vývoj cirkulace podzemní vody. Když systém povrchových toků, které kdysi odvodňovaly oblast Barge Canal, erodoval málo propustný miocenní a pliocenní(?) pokryv z boků Ocala Uplift, snížil se povrchový odtok a srážky začaly přímo infiltrovat do podložních vápenců. Nyní zůstaly jen hlavní toky, jako jsou řeky Oklawaha a Withlacoochee a několik krátkých přítoků, zatímco v kavernozních vápencích floridského akviferu se vyvinul jeden z nejrozvinutějších podpovrchových odvodňovacích systémů na světě. Dva z největších sladkovodních pramenů na světě jsou nyní