Harringtonova instrumentace
– zlomenina páteře:
– tento typ fixace je již zastaralý a text je ponechán pro historický kontext;
– je schopen zajistit adekvátní fixaci u většiny zlomenin páteře;
– sníží úhlové deformace a obnoví výšku obratlového těla;
– indikace:
– pomocí tvarovaných distrakčních tyčí lze ošetřit přední a přední/střední sloupec;
– přítomnost neporušeného zadního sloupce umožňuje bezpečnou fixaci;
– kontraindikace:
– narušený zadní &střední sloupec;
– ohnutí ve flexi vedlo k vysunutí horního háčku z lamely již při 30 N metrech;
– při aplikaci kompresního systému na takové zranění dochází k selhání při více než 80 N metrech;
– vyvarujte se nadměrné distrakce:
– zadní sloupec musí být rekonstruován před aplikací distrakčních sil u poranění trojitého sloupce, aby se zabránilo nadměrné distrakci;
– technické body:
– obrysové tyče & obnovují normální vyrovnání sagitální roviny;
– protože jsou tyče flexibilní, nemusí být schopny kontrolovat vyrovnání sagitální roviny u větších jedinců;
– háky, které jsou umístěny ze dvou intaktních lamel nad a dvou intaktních lamel pod úrovní poranění, selžou při 60 N metrech;
– při 3 lamelách nad lézí do dvou obratlů pod, léze selhala při > 80 N metrech;
– sciolóza:
– tento typ fixace je již zastaralý a text je ponechán pro historický kontext;
– byl historickým zlatým standardem pro léčbu hrudních křivek;
– v posledních letech byly vyvinuty rigidnější a segmentální formy instrumentace jak pro zadní, tak pro přední fixaci;
– účinná při korekci skoliotických křivek v koronální rovině;
– úroveň artrodézy:
– je nutná artrodéza pouze hrudní křivky (Kingův typ II), u které je kompenzační bederní křivka menší a pružnější při ohybu;
– spodní část artrodézy by měla sahat až k nejhlavnějšímu obratli, který protíná linie vedená středem
S-1 kolmo na linii kyčelního hřebene);
– spodní úroveň artrodézy u bederních křivek by neměla zasahovat do dolní bederní oblasti, pokud to není nezbytně nutné;
– pokud je to možné, vyhněte se artrodéze do L-5 & L-4;
– při nižší úrovni artrodézy dochází k větší bolesti zad;
– nevýhody:
– hrudní hypokyfóza, odchylky v axiální rotaci, & lordóza se korigují nedůsledně;
– časem může vzniknout snížená bederní lordóza („flat-back“ deformita);
– ztráta fixace:
– buď částečná, nebo úplná ztráta korekce;
– 10-25% ztráta korekce při Harringtonově instrumentaci, ale riziko je nižší u pacientů, kteří jsou imobilizováni sádrou nebo ortézou;
– imobilizace se proto po operaci často doporučuje;
– pooperační:
– imobilizace v sádře nebo ortéze po dobu 4 až 9 měsíců je zlatým standardem;
Adolescentní idiopatická skolióza léčená distrakcí a fúzí Harringtonovou tyčí.
Mobilita a deformita páteře po stabilizaci Harringtonovou tyčí a omezené artrodéze torakolumbálních zlomenin.
Dospělá idiopatická skolióza léčená Luqueho nebo Harringtonovou tyčí a sublaminárním vedením.
Mechanická stabilita zlomenin dvanáctého hrudního a prvního bederního obratle po instrumentaci Harringtonovou tyčí.
Komplikace po Harringtonově instrumentaci zlomenin torakolumbální páteře.
Harringtonova instrumentace a artrodéza idiopatické skoliózy. A twenty-one-year follow-up.
Low lumbar burst fractures. Srovnání mezi body cast, Harringtonovou tyčí, Luqueho tyčí a Steffeeho deskou.
Bilaterální transpedikulární dekomprese a stabilizace Harringtonovou tyčí při léčbě těžkých torakolumbálních zlomenin.
Operativní léčba adolescentní idiopatické hrudní skoliózy. Harringtonova-DTT versus Cotrel-Duboussetova instrumentace.
Osmnáctiúrovňová analýza rotace obratlů po Harringtonově-Lukově instrumentaci u idiopatické skoliózy.
Pozdější neurologické komplikace instrumentace Harringtonovou tyčí.
Klinický přehled pacientů se zlomenou Harringtonovou tyčí.
.