Hnusná historie sicilské mafie
Nastal čas, abyste si vyslechli příběh, který Sicilané až příliš dobře znají. Není to příběh, který pomáhá vašim dětem večer usínat, je mnohem, mnohem temnější. Toto je historie sicilské mafie, která byla největší a nejmocnější organizovanou zločineckou skupinou na celém světě.
Sicilská mafie je proslulá zločinecká organizace. Jsou také dobře známí jako Cosa Nostra. Na Sicílii sice působí dodnes, ale již od počátku 19. století.
Přibližně ve druhé polovině 20. století se tato organizace stane mezinárodní.
Termín mafie je obecný, protože může označovat jakoukoli zločineckou organizaci. Proto si Sicilané vytvořili termín „Cosa Nostra“, který označuje sicilskou mafii zde na Sicílii i kdekoli jinde na světě, kde by tato organizace mohla působit.
V angličtině „Cosa Nostra“ znamená „Naše věc“, což je ironické vzhledem k jejímu dnešnímu rozsáhlému působení po celých Spojených státech i mimo ně.
Běžně se má za to, že mafie vznikla na Sicílii, a to především díky prvním významným vládcům a skupinám toužícím po moci, kteří ostrov obsadili. Jediné, co víme jistě, jsou záznamy o jejich existenci z počátku 19. století.
Podívejme se, kde sicilská mafie vznikla a jak se rozrostla ve významnou mezinárodní zločineckou organizaci.
Historie Cosa Nostry
Na počátku 19. století vznikla Cosa Nostra překvapivě jednoduchým uchvácením moci. Byla to doba Gabellottů – podnikatelů, kteří si od tehdejších aristokratů pronajímali zemědělskou půdu.
Najímali si stráže, které jednak chránily majetek, jednak měly kontrolu nad pracujícími zemědělci.
Tito aristokraté byli Gabellottům neustále zadluženi za nájem a daně. To by vedlo k úplné ztrátě jejich majetku a Gabellotto by se stal nepopiratelnou mocí na ostrově.
Gabellotto a jeho stráže by si ukousli větší kus koláče tím, že by zajišťovali bezpečnost v oblastech ostrova, které stát neovládal. Netrvalo dlouho a Gabellotto měl moc nad statkáři i zemědělci stejnou měrou.
To byla první pozoruhodná přítomnost mafie na Sicílii.
Gabellotto používal taktiku strachu a násilí, aby získal peníze za ochranu od zemědělců na pozemcích, které spravoval pro tehdejší šlechtu. Jsou považováni za nejstarší formu mafie na Sicílii.
Ve skutečnosti by italský stát nechtěně poskytl oporu mafii na Sicílii. Během malé hospodářské krize v roce 1861 uprostřed sjednocování Itálie se italský stát snažil najít způsob, jak kontrolovat vládu na ostrově, o kterém toho moc nevěděl.
Rozhodl se spolehnout na mafiány, kteří věděli vše o tom, jak věci na místě fungují.
Teď, když měla mafie na Sicílii oporu, dostala se zde k moci. Začala by praktikovat výměnu laskavostí i hlasů a brzy by se politika a mafie staly spřízněnými osobami (podobně jako je tomu dodnes).
Největší část jejich zisků v této době tvořily pizzo (peníze za ochranu), které naléhali na podnikatele a obchodníky, aby jim platili. K jejich velkému průlomu by došlo ve 20. století, kdy by mnoho Italů hledalo nový život ve Spojených státech.
Mafie by v tomto procesu nelegálního přistěhovalectví hrála velkou roli. Noví rekruti by organizaci ještě více posílili, například Joe Masseria. Ten je také známý jako „muž, který se umí vyhýbat kulkám“ poté, co vyvázl z brutálního mafiánského útoku bez škrábnutí.
Giuseppe „Joe Boss“ Masseria:
Každý zemře. Ne každý plní své sliby.
V období fašismu byl italským diktátorem Mussolinim pověřen prefekt. Cesare Mori byl pro mnohé známý jako „železný prefekt“.
Jeho úkolem bylo zbavit se mafie jakýmikoliv prostředky.
Ačkoliv mohl být Moriho postup považován za tvrdý, byl promyšlený a účinný. Brzy byly zadrženy a odsouzeny stovky ma
fios.
Snad jednou z nejznámějších akcí bylo obléhání Gangi (1926). Tato malá horská vesnice byla známou baštou mafie.
Na konci tohoto obléhání měl být zatčen Vito Cascio Ferro, podezřelý z organizování vraždy newyorského detektiva (Joe Petrosino) v Palermu na centrálním náměstí Piazza Marina.
Poté, co několik bossů skončilo v poutech, téměř všichni zbývající bossové hledali útočiště ve Spojených státech, kde se zavázali posílit svou organizaci.
Když byla druhá světová válka v plném proudu, americká rozvědka (v té době Úřad strategických služeb) vyhledávala uvězněné sicilské mafiánské bossy ve Spojených státech. Mezi nejznámější z nich by patřili Lucky Luciano a Vito Genovese.
Za pomoc při osvobozování Itálie americkou armádou (počínaje vyloděním na sicilském pobřeží) by si vysloužili svobodu.
Po osvobození Itálie od nacistické nadvlády by tito bossové zůstali, aby si udrželi politickou pozici na ostrově. O pomoc však nebyli požádáni pouze američtí bossové.
O pomoc byli požádáni i Sicilané jako Calogero Vizzini, Giuseppe Genco Russo a Vincenzo Di Carlo, kteří by se zásadním způsobem podíleli na změně dějin Itálie.
Šťastný Luciano:
Neexistují dobré nebo špatné peníze. Jsou jen peníze.
Když byl ostrov opět pod italskou kontrolou, mafie doháněla ztracený čas tím, že si brala vše, co mohla, a to tak rychle, jak jen to šlo.
Cosa Nostra se v Palermu stala silou, která se vrátila ke starým cestám zisku i k novým podnikům (zakázky a stavby).
Pomocí politikům, kteří se ucházeli o úřady, se mafii podařilo získat peníze na stavbu čtvrtí a budov v rámci velkých italských měst. Cosa Nostra byla velmi vlivná, což jejím politickým protějškům přinášelo tisíce hlasů.
Když se nyní mafie rozrůstala jak v Itálii, tak ve Spojených státech, začaly obě frakce v roce 1957 pořádat řadu schůzek, na kterých se domlouvaly podrobnosti velkého obchodu s drogami. To by bylo pro obě strany finančně výhodné.
Mezi přítomnými americkými bossy byli např: Lucky Luciano, Joseph Bonanno, Carmine Galante, John Bonventre a Santo Sorge. Mezi přítomnými sicilskými bossy byli: Tommaso Buscetta, Cesare Manzella, Giuseppe Genco Russo, Salvatore Greco, Gaetano Badalamenti a Angelo La Barbera.
V 70. letech 20. století se rodina Corleonesi (v čele s bossem Toto Riinou) snažila dosáhnout vrcholu Cosa Nostry. S jejich vzestupem na výsluní se měly zformovat dvě frakce. Jednu z nich by tvořila rodina Corleonesi s Michelem Grecem (považovaným za šéfa všech šéfů) na své straně.
Druhou stranu by tvořil Don Tano Badalamenti s bossem Tommasem Buscettou (prvním bossem mafie, který se stal informátorem) v jejich rohu, rodiny Catania a jejich vůdce Pippo Calderone.
Došlo by ke krvavé lázni, která by začala Riinovým rozkazem zabít Calderoneho. Riina by uzavřel spojenectví s Benedettem Santapaolou (který by nastoupil na Calderoneho místo). Corleonesi by poté zabil Badalementiho, čímž by se Toto Riina dostal do čela Cosa Nostry v Itálii.
Hlavní praxí po nějakou dobu poté bylo krveprolití a násilí, protože Corleonesi se snažil odstranit každou překážku mezi Cosa Nostrou a svým dalším vzestupem k moci. Zabíjeli politiky, soudce, policisty.
V opozici proti Corleonesi se setkávali se smrtí i takoví antimafiánští hrdinové jako Piersanti Mattarella (předseda regionální vlády Sicílie), Pio La Torre (vůdce Italské komunistické strany) a generál Carlo Alberto Dalla Chiesa.
Dva soudci, kteří by byli zavražděni v roce 1992 (Giovanni Falcone a Paolo Borsellino), by znamenali zlom v této nekonečné válce s mafií.
Tito dva soudci by se zasloužili o obvinění více než 450 mafiánů (mezi nimiž by byl i kmotr Toto Riina) z velkého množství zločinů v rámci „Maxiprocesu“ neboli Maxi procesu. To by organizaci ochromilo.
V roce 2006 byli oba tito soudci vyznamenáni Zlatou medailí za občanskou statečnost (Medaglia al valore civile) a považováni za hrdiny posledních 60 let.
Protože Toto Riina byl nyní uvězněn, vedení Cosa Nostry by převzal Bernardo Provenzano. Ten by radikálně změnil praktiky fungování sicilské mafie a prosadil by politiku, v níž by se nejbohatší čtvrti dělily a podporovaly ty méně šťastné.
Teoreticky by to bylo výhodné pro všechny stejně a zabránilo by to válkám. Dne 11. dubna 2006 měl být Provenzano po úctyhodných 43 letech strávených na útěku před orgány činnými v trestním řízení nakonec dopaden. Byl nalezen v malém domku v Montagna dei Cavalli (což je asi 2 km od Corleone).
Poté, v listopadu 2007, byl Salvatore Lo Piccolo (předpokládaný Provenzanův nástupce) nalezen v domě v Giardinello (malá vesnice u Palerma). Posledních 25 let předtím strávil na útěku před zatčením.
Jaká je struktura sicilské mafie?
Cosa Nostra se skládá z několika rodin, které ovládají určité oblasti (okrsky). Jedná se o hierarchický systém, v němž má každá rodina svého šéfa a jmenuje pod sebou konkrétní lidi k moci.
Existuje Capomandamento neboli šéf okrsku (volený výhradně každou rodinou) a tento šéf si vybere zástupce a zřídkakdy více než 3 důvěryhodné poradce. Pod touto úrovní je Capodecina (hlava deseti). Ti ovládají pěšáky rodin (Picciottos).
Každou rodinu ovládá kmotr (Padrino).
To, co umožnilo jejich úspěch, je Omerta. Jedná se o praxi, kterou si každý člen mafie osvojuje a která chrání informace o jejích obchodech a infrastruktuře.
Zásadně platí, že členové neřeknou nic, když je zadrží policie, i když jim hrozí doživotí.
Kde se vlastně vzalo slovo „mafie“?
Již v roce 1863 existovala hra, která se odehrávala ve věznici Vicaria, s názvem „I Mafiusi de la Vicaria“ (Mafie z věznice Vicaria)“ Napsat ji měl Giuseppe Rizzotto a základní učitel Gaspare Mosca.
Protože toto drama mělo takový úspěch v celé zemi, termín „mafie“ by byl dobře známý.
Je mafie ještě vůbec něco?
Ačkoli není tak významná a mocná jako dříve, sicilská mafie je stále velmi živá jak v Itálii, tak ve Spojených státech. Mafie, která čerpá většinu svých peněz z praní špinavých peněz a drogových operací, vyčkává a čeká, až se zase někde uchytí.
S tím, jak si orgány činné v trestním řízení více všímají její hrozby a hnutí, jejichž cílem je zabránit vyděračským praktikám (jako je sicilské AddioPizzo), se její počet nepopiratelně ztenčuje.
Nedělejte si starosti s návštěvou Sicílie, protože je 👉jedna z nejbezpečnějších v celé Itálii a nikdy se vám nestane, že byste spatřili tvář mafiána.