Hrad Frankenstein
Hrad Frankenstein je klíčovým prvkem frankensteinovského mýtu. Ve většině adaptací je hrad Frankenstein gotickým obydlím, kde tajemný vědec provádí své pokusy a vytváří své nechvalně známé monstrum. V textu původního románu Mary Shelleyové však žádný hrad Frankenstein není. V kontextu románu hraje důležitou roli mnoho míst, ale tajemný gotický hrad mezi ně nepatří. V románu se pokusy doktora Frankensteina odehrávají spíše v bytě než na extravagantním zámku. A přece nelze myslet na Frankensteina, aniž bychom si vzpomněli na hrad. Stal se neodmyslitelně spjatým s příběhem. Jak se to stalo? Ukázalo se, že v Německu existuje skutečný Frankensteinův hrad, který Mary Shelleyovou pravděpodobně inspiroval, i když je pochybné, že ho někdy navštívila. Hrad ze třináctého století se nachází v pohoří Odenwald nedaleko města Darmstadt v Německu.
Hrad Frankenstein v mýtu o Frankensteinovi
Přestože v románu chybí, téměř každá adaptace Frankensteina obsahuje hrad, kde
záhadný vědec sídlí. Stejně jako mnoho asociací tohoto mýtu v dnešní kultuře to lze přičíst filmu z roku 1931 s Borisem Karloffem v hlavní roli. V tomto filmu byl příběh o Frankensteinovi poprvé spojen s hradem. Mnoho klasických frankensteinovských obrazů má svůj původ právě v tomto filmu. Tradiční obraz Frankensteina – hranatá hlava, stehy, šrouby v krku – pochází z tohoto filmu, stejně jako představa, že se o samotném monstru mluví jako o Frankensteinovi. Film také poskytl klasický obraz Frankensteinova hradu na vrcholu kopce, obklopeného blesky v noci, kdy bylo monstrum stvořeno.
Od tohoto okamžiku se Frankensteinův hrad stává základem filmových adaptací. V roce 1974 si Gene Wilder zahrál ve filmu Mladý Frankenstein, který je parodií na hororový žánr a zejména na frankensteinovské filmy z 30. let. Film Mela Brookse je černobílý a používá rekvizity po vzoru těch, které byly použity ve filmu z roku 1931. Ve filmu je také téměř identický záběr na Frankensteinův hrad.
Strašidelný hrad obsahují i verze frankensteinovského mýtu natočené pro děti. Ve filmu Alvin a Chipmunkové potkávají Frankensteina narazí zpívající hlodavci při rezervaci představení v zábavním parku na doktora Frankensteina a jeho monstrum. V této konkrétní adaptaci je Frankensteinův hrad atrakcí, ve které se shodou okolností nachází skutečné monstrum.
Od Borise Karloffa až po Alvina a Chipmunky je většina snímků o Frankensteinově hradu pozoruhodně podobná. Může to být způsobeno dobou, ve které se Frankensteinův příběh odehrává, ale může to být také narážka na skutečný německý hrad Frankenstein.
Skutečné místo
Historie
Skutečný hrad Frankenstein se nachází na vrcholu kopce v Německu nedaleko řeky Rýn. Hrad nechal postavit před rokem 1250 pán Konrád II Reiz z Breubergu, který si později nechal říkat Frankenstein. Různé větve jeho rodu a jejich spojenci žili na hradě zhruba 400 let. V 17. století hrad sloužil jako kasárna pro vysloužilé vojáky. Po druhé světové válce sloužil také jako základna americké armády. V 18. století hrad zchátral a v 50. letech 19. století byl přestavěn romantickými architekty, kteří se snažili o jeho gotický vzhled.
Dnes
Dnes je hrad Frankenstein oblíbenou turistickou atrakcí. Stojí na horském hřebeni hojně využívaném pro sporty, jako je pěší turistika a jízda na horském kole, a nachází se zde restaurace, kde se turisté mohou občerstvit. Jednou ročně je hrad vhodným místem pro každoroční halloweenský festival. Festival začal v roce 1978 a rychle se stal jedním z největších halloweenských festivalů v Evropě. Na hradě se také pořádají svatby a akce, jako je například Hororová večeře.
Inspirace Shelleyové
Podle všeobecného mínění posloužil hrad Frankenstein jako inspirace pro slavný román Mary Shelleyové. Ačkoli samotný hrad pravděpodobně nikdy nenavštívila, je známo, že se v roce 1814, pouhé čtyři roky před vydáním románu, vydala na plavbu lodí po Rýnu a mohla projíždět v jeho těsné blízkosti. Je pravděpodobné, že Shelleyová o hradu přinejmenším slyšela a jako romantička by se o jeho zříceninu zajímala. Někteří akademici tvrdí, že Shelleyová hrad skutečně navštívila, ale tajila to, aby ochránila svůj nárok na originalitu.
Šílený vědec
Jedním z nejpřesvědčivějších argumentů pro to, že se Shelleyová hradem inspirovala, je příběh Johanna Conrada Dippella. Dippell se narodil na hradě Frankenstein v roce 1673. Později v životě se na hrad vrátil a pracoval jako alchymista. Vytvořil živočišný olej, o němž tvrdil, že dokáže vyléčit jakoukoli nemoc, a byl nazýván jeho verzí „elixíru života“, známého snažení alchymistů. Dippell byl posedlý lidskou duší a prováděl pokusy, při nichž se snažil přenést duši mrtvého zvířete do živého. Dippell prováděl mnoho pokusů na zvířatech a traduje se, že nakonec přešel k experimentům na lidských mrtvolách.
Je možné, že tyto zvěsti šířili konkurenční vědci, kteří žárlili na Dippellův úspěch s Prussion Blue, barvivem, které se používá dodnes. Nicméně tento obraz „šíleného vědce“ je pozoruhodně podobný obrazu Shelleyové fiktivního doktora Frankensteina. Vzhledem k tomu, že Shelleyová cestovala poblíž Frankensteinova hradu jen několik málo let před vydáním svého románu, není vyloučeno, že o Dippellovi slyšela a použila ho jako předlohu pro svého hrdinu.
Zdroje/další literatura
Shelley, Mary. Frankenstein. Pearson Education, Inc. 2007. Print.
Frankenstein. Rež. James Whale. Perf. Boris Karloff. Universal Pictures, 1931.
Mladý Frankenstein. Dir. Mel Brooks. Perf. Gene Wilder. 20th Century Fox, 1974. Film.
Alvin a Chipmunkové potkávají Frankensteina. Režie: Kathi Castillo. Universal Cartoon Studios, 1999. Film.
http://www.exploring-castles.com/frankenstein_castle.html
https://en.wikipedia.org/wiki/Frankenstein_Castle
.