Jáva

Demografický profilEdit

Jakarta, hlavní město Indonésie

Historický počet obyvatel
Rok Pop. ±%
1961 63,059,575
1971 76,086,320 +20.7%
1980 91,269,528 +20.0%
1990 107,581,306 +17.9%
2000 121,352,608 +12.8%
2010 136 610 590 +12,6%
2015 145 013 583 +6,2%
Vztahuje se ke správnímu obvodu
Zdroj:

Javě tradičně dominovala elitní třída, zatímco lidé z nižších vrstev se často zabývali zemědělstvím a rybolovem. Elitní třída na Jávě se v průběhu dějin vyvíjela, jak se na ostrov přistěhovávala jedna kulturní vlna za druhou. Existují důkazy, že mezi tuto elitu patřili jihoasijští emigranti, stejně jako arabští a perští přistěhovalci v dobách islámu. V nedávné době se součástí hospodářské elity Jávy stali také čínští přistěhovalci. Ačkoli politicky zůstávají Číňané obecně stranou, existují významné výjimky, jako například bývalý guvernér Jakarty Basuki Tjahaja Purnama. Ačkoli se Jáva stává stále modernější a městštější, elektřinu má pouze 75 % ostrova. Vesnice a jejich rýžová políčka jsou stále běžným jevem. Na rozdíl od zbytku Jávy zůstává přírůstek obyvatelstva ve střední Jávě nízký. Střední Jáva má však mladší populaci, než je celostátní průměr. Pomalý růst populace lze částečně přičíst rozhodnutí mnoha lidí opustit venkovštější Střední Jávu kvůli lepším příležitostem a vyšším příjmům ve větších městech. Počet obyvatel Jávy nadále rychle roste, přestože mnoho Jávanů ostrov opouští. Je to do jisté míry způsobeno tím, že Jáva je obchodním, akademickým a kulturním centrem Indonésie, což do jejích měst přitahuje miliony lidí, kteří nejsou Javánci. Růst populace je nejintenzivnější v oblastech kolem Jakarty a Bandungu, což se projevuje demografickou rozmanitostí v těchto oblastech.

Vývoj populaceEdit

S celkovým počtem 145 milionů obyvatel podle sčítání lidu z roku 2015 (včetně 3,7 milionu obyvatel Madury), který se pro rok 2014 odhaduje na 143,1 milionu (včetně 3,7 milionu obyvatel Madury), je Jáva nejlidnatějším ostrovem na světě a žije na ní 57 % obyvatel Indonésie. S více než 1 100 obyvateli na km2 v roce 2014 je také jednou z nejhustěji osídlených částí světa, srovnatelnou s Bangladéšem. V každé oblasti ostrova se nacházejí četné sopky, přičemž lidem nezbývá než se podělit o zbývající rovinatější území. Z tohoto důvodu jsou mnohá pobřeží hustě osídlena a města obklopují údolí obklopující sopečné vrcholy.

Míra růstu počtu obyvatel se v ekonomicky deprimované střední Jávě v posledním období 2010-2015 oproti období 2000-2010 více než zdvojnásobila, což svědčí o migraci nebo jiných problémech; v dřívějším období zde docházelo k výrazným sopečným erupcím. Přibližně 45 % obyvatel Indonésie jsou etnicky Jávané, přičemž velkou část obyvatel Jávy tvoří také Sundané.

Západní třetina ostrova (Západní Jáva, Banten a DKI Jakarta) má ještě vyšší hustotu zalidnění, téměř 1 500 obyvatel na kilometr čtvereční, a má lví podíl na populačním růstu Jávy. Nacházejí se zde tři metropolitní oblasti: Velká Jakarta (s okrajovými oblastmi Velký Serang a Velké Sukabumi), Velký Bandung a Velký Cirebon.

Provincie nebo zvláštní oblast Hlavní město Plocha
km2
Rozloha
%
Sčítání lidu
v roce 2000
Sčítání lidu
v roce 2010
Sčítání lidu
v roce 2015 (prelim.)
Hustota obyvatelstva
v roce 2015
Banten Serang 9 662,92 7.1 8,098.277 10,632.166 11,934.373 1,235
DKI Jakarta 664.01 0.5 8 361 079 9 607 787 10 154 134 15 292
Západní Jáva Bandung 35 377,76 27.1 35,724.093 43,053.732 46,668.224 1,319
Západní Jáva
(3 výše uvedené oblasti)
45,704.69 34.7 52 183 449 63 293 685 68 756 731 1 504
Střední Jáva Semarang 32 800,69 25.3 31,223.258 32,382.657 33,753.023 1,029
Yogyakarta Yogyakarta 3,133.15 2.4 3 121 045 3 457 491 3 675 768 1 173
Oblast Střední Jáva
(2 výše uvedené oblasti)
35 933.84 27,7 34 344 303 35 840 148 37 428 791 1 041
Východní Jáva Surabaya 47 799,75 37.3 34,765,993 37,476,757 38,828,061 812
Region spravovaný jako Jáva Jakarta 129,438.28 100% 121 293 745 136 610 590 145 013 583 1 120
Ostrov Madura na Východní Jávě 5 025,30 3.3 3 230 300 3 622 763 3 724 545** 741**
Jávský ostrov1) 124 412,98 96.7 118 063 445 132 987 827 141 300 000** 1 136**

1) Ostatní ostrovy jsou zahrnuty v tomto počtu, ale jsou velmi malé co do počtu obyvatel i rozlohy: Nusa Barung 100 km2, Bawean 196 km2, Karimunjawa 78 km2, Kambangan 121 km2, Panaitan 170 km2, Tisíc ostrovů 8.7 km2 – s celkovým počtem obyvatel zhruba 90 000.

2) Rozloha provincií aktualizována v údajích ze sčítání lidu v roce 2010, plochy se mohou lišit od minulých výsledků.

3) Předběžné údaje ze sčítání lidu 2015 zveřejněny pouze u správních úřadů první úrovně, kde není k dispozici min. z roku 2014. Místo nich jsou použity odhady zdravotnictví.

Od 70. let 20. století do pádu Suhartova režimu v roce 1998 indonéská vláda prováděla transmigrační programy zaměřené na přesídlení obyvatel Jávy na jiné méně obydlené ostrovy Indonésie. Tento program se setkal se smíšenými výsledky a někdy vyvolával konflikty mezi místními obyvateli a nově příchozími osadníky. Nicméně způsobil, že podíl Jávy na obyvatelstvu země postupně klesá.

Jakarta a její předměstí jsou jako dominantní metropole také domovem lidí z celé země. Na Východní Jávě žijí také etničtí Balijci a vzhledem k historické chudobě také velké množství Madurů.

Etnicita a kulturaEdit

Viz také:

Dospívající na Jávě v tradičním jávském oděvu: pokrývka hlavy blangkon, batikovaný sarong a kris jako doplněk. 1913

Přes velký počet obyvatel a na rozdíl od ostatních větších ostrovů Indonésie je Jáva poměrně homogenní, pokud jde o etnické složení. Na ostrově žijí pouze dvě původní etnické skupiny – Jávané a Sundané. Třetí skupinou jsou Madurové, kteří obývají ostrov Madura u severovýchodního pobřeží Jávy a od 18. století se ve velkém počtu přistěhovali na východní Jávu. Javánci tvoří asi dvě třetiny obyvatel ostrova, zatímco Sundánci 38 % a Madurešané 10 %. Čtvrtou skupinou jsou Betawijci, kteří mluví dialektem malajštiny a jsou potomky lidí žijících v okolí Batávie přibližně od 17. století. Betawijci jsou kreolové, většinou potomci různých etnických skupin indonéského souostroví, jako jsou Malajci, Sundánci, Javánci, Balijci, Minangové, Bugisové, Makassarci, Ambonci, smíšení s cizími etnickými skupinami, jako jsou Portugalci, Nizozemci, Arabové, Číňané a Indové, kteří byli do Batávie přivezeni nebo přilákáni kvůli potřebám pracovních sil. Mají kulturu a jazyk odlišné od okolních Sundanů a Javánců.

Sundanští hráči na gamelan

Jávský prozaický text Tantu Pagelaran (asi 15. století) vysvětluje mýtický původ ostrova a jeho vulkanickou povahu.

Na ostrově existují čtyři hlavní kulturní oblasti: centrální část Jávy neboli Yogyakarta je srdcem Jávanů a severní pobřeží oblasti Pasisir, Sundské země (sundsky: ᮒᮒᮁ ᮞᮥᮔ᮪ᮓ, Tatarská Sunda) v západní části Jávy a Parahjangan jako srdcová oblast, východní salient Jávy známý také jako Blambangan. Madura tvoří pátou oblast, která má úzké kulturní vazby s pobřežní východní Jávou. Na ostrově převládá javánská kultura kejawen. Sídlí zde zbývající jávská aristokracie a je to oblast, odkud pochází většina indonéské armády, obchodní a politické elity. Zdejší jazyk, umění a etiketa jsou považovány za nejvybroušenější a nejvzornější na ostrově. Území od Banyumy na západě až po Blitar na východě a zahrnuje nejúrodnější a nejhustěji osídlenou zemědělskou půdu Indonésie.

Lakšmana, Ráma a Šinta v baletu Rámájana v Prambananu na Jávě.

V jihozápadní části Střední Jávy, která bývá označována jako oblast Banyumasan, došlo k prolínání kultur; spojením javánské a sundánské kultury vznikla kultura Banyumasan. V centrálních javánských dvorských městech Yogyakartě a Surakartě odvozují současní králové svůj rodokmen od předkoloniálních islámských království, která v regionu vládla, což z těchto míst činí obzvláště silná naleziště klasické javánské kultury. Mezi klasická jávská umění patří hudba gamelan a loutková představení wayang.

Jáva byla místem mnoha vlivných království v oblasti jihovýchodní Asie, a proto zde vzniklo mnoho literárních děl od jávských autorů. Patří mezi ně například Ken Arok a Ken Dedes, příběh sirotka, který si přivlastnil krále a oženil se s královnou starobylého jávského království, a překlady Rámájany a Mahábháraty. Pramoedya Ananta Toer je známý současný indonéský autor, který napsal mnoho příběhů založených na vlastních zkušenostech z doby, kdy vyrůstal na Jávě, a přebírá mnoho prvků z javánského folkloru a historických legend.

JazykyEdit

Jazyky, kterými se na Jávě mluví (javánština je zobrazena bíle). „Malajština“ označuje betawi, místní dialekt jako jeden z malajských kreolských dialektů.

Tři hlavní jazyky, kterými se na Jávě mluví, jsou javánština, sundánština a madurština. Mezi další používané jazyky patří betawi (malajský dialekt místní v oblasti Jakarty), osingština, banyumasanština a tenggerština (úzce příbuzné s javánštinou), baduština a bantenština (úzce příbuzné se sundánštinou), kangeanština (úzce příbuzná s madurštinou) a balijština. Převážná většina obyvatelstva hovoří také indonésky, často jako druhým jazykem.

NáboženstvíEdit

.

Náboženství na ostrově Jáva

Islám (95%)
Protestantismus (2.71%)
Římskokatolická církev (1,28%)
Buddhismus (0,6%)
Hinduismus (0,33%)
Konfucianismus a další (0,04%)

Java byla tavicím kotlem náboženství a kultur, což vytvořilo širokou škálu náboženské víry.

Nejdříve přišly indické vlivy, kdy šajvismus a buddhismus pronikly hluboko do společnosti a smísily se s domorodou tradicí a kulturou. Jedním ze zprostředkovatelů byli asketové, zvaní resi, kteří vyučovali mystickým praktikám. Resi žil obklopen žáky, kteří se starali o každodenní potřeby svého učitele. Autority resiů byly pouze obřadní. Na dvorech bráhmanští duchovní a pudžangga (posvátní literáti) legitimizovali vládce a propojovali hinduistickou kosmologii s jejich politickými potřebami. Malé hinduistické enklávy jsou roztroušeny po celé Jávě, ale na východním pobřeží nejblíže Bali, zejména v okolí města Banyuwangi, žije početná hinduistická populace.

Příchod islámu, posílil statusovou strukturu tohoto tradičního náboženského vzorce. Více než 90 % obyvatel Jávy jsou muslimové, na širokém kontinuu mezi abangan (tradičnější) a santri (modernější). Novou náboženskou elitou se s ústupem hinduistických vlivů stali muslimští učenci spisovatelé (kyai). Islám neuznává žádnou hierarchii náboženských vůdců ani formální kněžstvo, ale nizozemská koloniální vláda zavedla propracovaný hodnostní řád pro mešity a další islámské kazatelské školy. V jávských pesantrenech (islámských školách) kyai udržovali tradici resi. Studenti kolem něj zajišťovali jeho potřeby, dokonce i rolníci v okolí školy.

  • Hinduistická svatyně zasvěcená králi Siliwangi v Pura Parahyangan Agung Jagatkarta v Bogoru.

  • Mendut Vihara, buddhistický klášter poblíž chrámu Mendut v Magelangu.

  • Masjid Gedhe Kauman v Yogyakartě, postavený v tradiční javánské vícestupňové střeše.

  • Kostel Ganjuran v Bantulu, postavený v tradiční javánské architektuře.

Předislámské javánské tradice podporovaly islám mystickým směrem. Na Jávě vznikla volně strukturovaná společnost náboženských vůdců, která se točila kolem kyaisů, disponujících různým stupněm znalosti předislámských a islámských pověstí, víry a praxe. Kyaisové jsou hlavními prostředníky mezi vesnickými masami a říší nadpřirozena. Právě tato volnost struktury vedení kyajů však podpořila rozkol. Často docházelo k ostrým rozporům mezi ortodoxními kajícníky, kteří pouze vyučovali islámské právo, a těmi, kteří vyučovali mystiku, a těmi, kteří se snažili reformovat islám pomocí moderních vědeckých konceptů. Výsledkem je rozdělení na santri, kteří se domnívají, že jsou ve své islámské víře a praxi ortodoxnější, s abangan, kteří smísili předislámské animistické a hinduisticko-indické koncepty s povrchním přijetím islámské víry.

Existují také křesťanské komunity, většinou ve větších městech, i když některé venkovské oblasti na jihu střední Jávy jsou silně římskokatolické. Ve velkých městech existují také buddhistické komunity, především mezi indonéskými Číňany. Indonéská ústava uznává šest oficiálních náboženství.

Širším důsledkem tohoto rozdělení je množství sekt. V polovině roku 1956 hlásilo oddělení pro náboženské záležitosti v Yogyakartě na Jávě 63 jiných než oficiálních indonéských náboženství. Z nich 35 se nacházelo na Střední Jávě, 22 na Západní Jávě a šest na Východní Jávě. Patří mezi ně Kejawen, Sumarah, Subud atd. Jejich celkový počet členů je obtížné odhadnout, protože mnoho jejich stoupenců se identifikuje s některým z oficiálních náboženství. Sunda Wiwitan je tradiční sundanské náboženství, jeho stoupenci stále existují v několika vesnicích

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.