Jak se Ravi Šankar rozešel s Maharišim Mahešem Jógim a stal se Šrí Šrí
Prvním velkým pokusem Raviho Šankara o organizovanou spiritualitu byla přednáška Maharišiho Maheše Jógiho, který si ho okamžitě oblíbil. Vzápětí ho odvezli do Švýcarska a on se ocitl na cestách po světě se svým guruem.
Šrí Šrí vzpomínal na dny strávené s Mahéšem jogínem takto: „Byl jsem na cestách: „Zabýval jsem se studiem véd a on pořádal po celé zemi konference o védské vědě. Přijíždělo tam mnoho vědců a učenců a já jsem se jednoho takového setkání zúčastnil. Z jednoho z nich mě prostě vyzvedl a řekl: ‚Půjdeš se mnou‘. Požádal mě, abych přijel do Švýcarska asi na měsíc, a pak mi to pořád prodlužoval. Z toho jednoho měsíce se stal téměř rok. Ale pořád jsem měl zájem udělat si formální titul. Takže takhle to začalo. Organizoval jsem různé věci: jagji, konference o védské vědě, ájurvédě.“
MN Čakravarti, bývalý učitel Maharišiho transcendentální meditace, který se s Ravim v těch letech dobře znal, měl k tomu jiný příběh. Podle něj se v roce 1975, když bylo Šrí Šrímu asi dvacet let, zúčastnil kurzu TM v Melkote (v okrese Mandya, Karnataka), jehož byl koordinátorem. Zasvětil mladého muže do Maharišiho programu, načež se oba dobře poznali. „Chodili jsme k němu domů do Jayanagaru (v Bengalúru; dnes je tam Sri Sri Media Centre) a jeho matka nás krmila,“ vzpomínal Čakravarti.
MN Čakravartimu však připadal Raviho otec RSV Ratnam nesmírně ambiciózní, „něco jako hvězdná matka“. Nemyslel si, že by Sri Sri byl ambiciózní nebo se zajímal o peníze. „Byl to milý chlapec, velmi horlivý, slušný a chytrý. I jeho sestra byla velmi milá.“
Později Ravi pobýval v Rišikéši, kde se nacházel Maharišiho ašrám (proslulý tím, že jej po určitou dobu obývali Beatles). „Jeli jsme tam na kurz pro pokročilé. Víte, každé kolo meditace zahrnuje 40 minut a od nás jako učitelů se očekávají tři kola. On si mě dobíral a říkal, že jako starší bych měl dělat víc.“
Byl „milého vzhledu“, říkal M. N. Čakravarti, takový ten kluk, kterého mají lidé neodolatelné nutkání štípat do tváří. Navzdory rozevlátým vlasům a vousům má více než jen nádech zženštilosti, což vede k otázce, zda mají duchovní vůdci silnou ženskou stránku.
„Jsi prostě takový, jaký jsi od přírody. Je na ostatních, aby vnímali mužskost nebo ženskost. Nemůžete totiž říct, že chci být takový nebo musím být takový a neměl bych být takový. Ne, buď naprosto svobodný a buď přirozený.“
Na rozdíl od některých velkých mudrců v indické mytologii, kteří přešli od rozkoše k askezi, neměl Ravi žádnou z neřestí spojených s kalným mládím. Nekouřil ani nepil. Miloval však kino a v Rišikéši: „Bral s sebou lodníka, aby přeplul Gangu do města a podíval se na film… jinak by na zpáteční cestě nebyla žádná loď. Ťukal na okno naší ubytovny a já ho pouštěl dovnitř,“ řekl Čakravarti.
Dosud chlapec nejevil žádné známky mimořádných schopností, až jednoho dne přijel do Kalady, rodiště Ádi Šankary v Kerale. Podle Čakravartiho:“ Zde mi Mahariši předal pokročilou techniku. Raviho ne, ačkoli tam byl. Mahariši měl odletět z malé přistávací dráhy vzdálené 20 km. Pak Ravi předpověděl. Řekl, že Maharišiho letadlo zastaví, dveře se otevřou a přijde vyslanec a bude se po mně ptát.“
Ravi Šankar měl pravdu, ale jen částečně. Maharišiho letadlo skutečně zastavilo a jeho tajemník vyšel ven. Ale tím vyvoleným byl Ravi, nikoli MN Čakravarti.
Příběhy se poté sbíhají. Ravi byl pověřen vedením Maharišiho Institutu védských & manažerských věd v Bhópálu (Madhjapradéš). Svého gurua stínoval dnem i nocí, létal s ním na všechna místa a brzy byl považován za jeho nástupce. Jednoho dne však Ravi náhle odešel – podle jeho slov z vlastní vůle. Další historka, která kolovala, byla, že Ravi, byť neúmyslně, vyzradil citlivé informace cizinci, z něhož se vyklubal agent zpravodajské služby, a pak byl z institutu poslán pryč na základě jakéhosi vykonstruovaného obvinění týkajícího se platebních poukázek.
Takže, jak to bylo doopravdy? Šrí Šrí mluvil v eufemismech, jak je jeho zvykem.
„Bylo to (vztah s Maharišim) velmi dobré, milé, láskyplné a srdečné. Určitě ode mě hodně očekávali, ale pak jsem se odmlčel a začal učit Sudaršan Krijá (SKY). Věděl, že nemohu zůstat. Bylo to pro mě jako zlatá klec. Potřeboval jsem se spojit s lidmi na nejnižší úrovni. V té době (s Maharišim) jsem se setkal s paní (Indirou) Gándhíovou, Džagdžívanem Rámem, se všemi špičkovými lidmi v zemi, ale najednou jsem to všechno opustil a přešel k lidem na vesnické úrovni. Cestoval jsem do malých a odlehlých vesnic. Moje srdce bylo více s nimi. Aspekt sewy (služby) nebyl součástí tohoto hnutí (TM). To hnutí bylo spíše intelektuální, založené na meditaci. Mě více zajímala sewa.“
V době, kdy se Šrí Šrí připojil k Mahárišimu, se jeho nejpůsobivější žáci, Beatles, již rozpadli. Ale o více než deset let později ho s nimi seznámil bývalý praktikující TM Michael Fischman. Fischman, nyní vedoucí AoL v Severní Americe, pustil Šrímu Beatles poté, co na jeho stolku zahlédl fotografii skupiny s Maharišim.
Šrí Šrí byl nadšen textem písně Across the Universe, zejména zpěvem „Jai Guru Deva“. Pak si sedl ke všem číslům inspirovaným Maharišim Mahéšem Jógim a později poznamenal, že píseň Within You Without You je založena na tradiční indické ráze.
Francois Gautier v knize Guru of Joy píše, že o Gurujiho pobytu u Maharišiho je známo jen velmi málo, především proto, že sám Šrí Šrí se zřejmě zdráhá zabývat se jím podrobněji. Jasné se zdá být jen to, že byl oblíbencem Maharišiho, který v něm viděl důvěryhodného pomocníka a možného dědice. Zdá se však, že jedna obzvlášť nešťastná událost odstartovala jeho pád z milosti.
V roce 1980 měla být v Mahariši Nagaru, rozsáhlém ášramu v Naidě v UP, uspořádána mohutná jagja za účasti 6 000 panditů. Slovy Šrí Šrího:
„Mahariši měl svůj vlastní styl oslav a vše dělal s velkou pompou a okázalostí. Pro tento konkrétní obřad chtěl, aby vše bylo ve žluté barvě, kam až oko dohlédne, protože to byla barva bohyně Laxmi. Takže všechny sladkosti měly být žluté, ozdoby ve žluté barvě a zlaté mince byly pro tuto jagju přivezeny z různých zemí.“
Přes všechny přípravy se jagja zvrhla v chaos, pandité se začali bouřit a protestovat proti Ravi Šankarovi.
Tuto katastrofální událost výstižně popisuje Michael Fischman ve své knize Stumbling Into Infinity. Začněme tím, že mnozí z obrovského kontingentu panditů naverbovaných pro jagju byli kobercoví povaleči, kteří se nechali zapsat bezohlednými živly pod příslibem odměny a stálého místa v Mahariši Nagaru. Zvěst, že budou odvezeni bez slíbené štědrosti, je přivedla k šílenství. Nakonec navzdory odporu zasáhl Ravi Šankar a uklidnil pandity ujištěním, že nikdo nebude vystěhován.
Ačkoli získal zpět mnoho hnědých bodů, které ztratil, když jagja zkrachovala, jeho obratné řešení následků vyvolalo závist.
Jeho méně oblíbení kolegové začali Maharišiho proti mladému panditovi štvát a naznačovali mu, že se snaží uzurpovat místo svého gurua.
Nakonec nastal bod zlomu, když Mahariši s cílem založit védské školy po celé Indii vyslal v roce 1985 Raviho Šankara, aby založil Ved Vigyan Vidya Peeth v Bengalúru. Nejenže byl založen trust se Šrí Šrí, zesnulým soudcem V. R. Krišnou Iyerem, Lakšmanem Ráem (tehdejším starostou Bengalúru) a soudcem P. N. Bhagawatim, ale vláda Karnátaky přidělila šedesát akrů půdy na okraji města na třicetiletý pronájem s plánem přijmout do školy 200 dětí.
O něco později Mahariši náhodně rozhodl, že školy nejen zavře, ale všechny děti přesune do Dillí. Ravi se vzbouřil a trval na tom, že se o děti bude nadále starat v Bengalúru. Mezi guruem a jeho oblíbeným šišou se nyní jasně rýsovaly bojové linie.
Jak těžké bylo rozloučit se se svým guruem? Zeptal jsem se Šrí Šrí. „Bylo to velmi těžké. Na jedné straně jsem měl vizi. Čekalo na mě tolik lidí. Na druhou stranu jsem cítil, že nemohu odejít, protože k tomu nebyl důvod. Měl jsem veškeré pohodlí, měl jsem všechno. V tom věku jsem už viděl skoro všechno na světě. Bylo těžké udělat dobrodružný krok a začít něco úplně od začátku a následovat svou vlastní vizi, svou vášeň skutečně se spojit s obyčejnými lidmi. Z této platformy jsem to nedokázal. Slyšel jsem, že nebyli moc rádi, že jsem se pustil do něčeho jiného.“
Ukázka převzata se svolením z připravované knihy Guru: Stories of India’s Leading Babas, Bhavdeep Kang, Westland Books.