Jan Ingenhousz
Slavní biologové
EUGENE M. MCCARTHY, PHD
Knihovna, Univ. of Leuven
Breda dnes
Jan Ingenhousz (1730-1799). Lékař, chemik a fyziolog rostlin nizozemského původu. Ukázal, že světlo je nezbytné pro dýchání rostlin a že plyn, který rostliny produkují na světle, je kyslík. Je proto uznáván jako objevitel fotosyntézy.
Jan Ingenhousz se narodil v roce 1730 ve městě Breda v dnešním jižním Nizozemsku. V 16 letech začal studovat medicínu na univerzitě v Lovani, nejstarší a nejvýznamnější belgické univerzitě. V roce 1753 zde získal titul doktora medicíny. Další dva roky pak studoval na univerzitě v Leidenu, kde navštěvoval přednášky Pietera van Musschenbroeka, což byla zkušenost, která podnítila jeho celoživotní zájem o elektřinu.
Po návratu domů do Bredy v roce 1755 zahájil lékařskou praxi. Usadil se tam až do roku, kdy zemřel jeho otec (1764), ale pak se rozhodl odcestovat do Anglie, aby se naučil nejnovějším technikám očkování proti neštovicím. V tomto podniku mu pomáhal rodinný přítel sir John Pringle, tehdejší předseda Královské společnosti. Během pobytu v Anglii se osobně seznámil s tak slavnými osobnostmi, jako byli Benjamin Franklin, Henry Cavendish a Joseph Priestley.
Ingenhousz se stal předním zastáncem variolování, rané metody používané k imunizaci pacientů proti neštovicím (variole), která spočívala v očkování pacientů virem neštovic odebraným pacientům s mírnou formou onemocnění. Během epidemie v Hertfordshiru v roce 1767 úspěšně použil tuto metodu k imunizaci 700 osob proti neštovicím a brzy poté poskytl stejnou službu rodině krále Jiřího III.
Marie Terezie
Následujícího roku se o úspěchu anglického tažení proti této nemoci dočetla rakousko-uherská panovnice Marie Terezie, která byla neštovicemi poznamenaná, a rozhodla se nechat léčit svou rodinu, i když její vlastní lékaři byli proti. Napsala Jiřímu o radu ohledně nejlepšího lékaře a na jeho doporučení vybrala Ingenhouse, který odcestoval do Rakouska a úspěšně varioval její tři nejmladší děti. Díky tomu se stal osobním lékařem Marie Terezie i jejího syna Josefa II. Ingenhousz žil dalších deset let ve Vídni, kde se v roce 1775 oženil s Agathou Marií Jacquinovou.
Jan Ingenhousz a objev fotosyntézy
V roce 1779 se Ingenhousz vrátil do Anglie a odcestoval do Calne, malého města v jihozápadní části země. Tam, v Bowood House, venkovském sídle markýze z Lansdowne, ve stejné laboratoři, kde jeho kolega Joseph Priestley jen o několik let dříve objevil samotný kyslík, prováděl Ingenhousz svůj výzkum fotosyntézy.
Laboratoř v Bowoodu
Ve skutečnosti švédský chemik Carl Wilhelm Scheele (1742-1786) objevil kyslík dříve než Priestley, ale nedostalo se mu uznání, protože Priestley jeho výsledky publikoval jako první.
Diagram fotosyntézy
Kredit: NASA Ames
Při pokusu, který vedl k jeho objevu, umístil rostliny pod vodu do průhledné nádoby a zjistil, že spodní strana jejich listů vytváří na slunečním světle bubliny. Když však tytéž rostliny umístil do tmy, bubliny se nakonec přestaly tvořit. Také zjistil, že listy a další zelené (chlorofyl obsahující) části rostlin jsou místem, kde se vytváří plyn.
Sbíral tento plyn a provedl řadu testů, aby určil jeho identitu. Nakonec zjistil, že doutnající svíčka při vystavení neznámému plynu vzplane, což ukázalo, že se jedná o kyslík (Ingenhousz, 1779, viz celá citace níže). Zjistil také, že ve tmě rostliny uvolňují oxid uhličitý (tamtéž).
Browniův pohyb
V roce 1785 Ingenhousz oznámil, že pod mikroskopem pozoroval nepravidelný pohyb uhelného prachu na povrchu alkoholu. Popsal tedy Brownův pohyb mnohem dříve než Robert Brown (1827), anglický badatel, po němž je tento jev pojmenován.
Ingenhousz onemocněl během návštěvy u markýze v Bowoodu v roce 1799. Zemřel tam 7. září a byl pohřben nedaleko v Calne.
Přístroj, který Ingenhousz používal ke zkoumání fotosyntézy
Další informace o fotosyntéze >>
Zpět na hlavní stránku životopisu >>
Poznámky:
- Jan Ingenhousz se zabýval také studiem elektřiny a setkal se s Benjaminem Franklinem a Henrym Cavendishem, objevitelem vodíku, aby o tomto jevu diskutovali.
- Priestley si sám zaslouží část zásluh za objev fotosyntézy, protože Ingenhousz (1779, str. xv) zmiňuje Priestleyho „důležitý objev, že rostlinám se báječně daří v hnilobném vzduchu a že rostlinná vegetace může napravit vzduch zkažený hořením svíčky a znovu mu navrátit jeho dřívější čistotu a způsobilost k udržování plamene a k dýchání živočichů“. Ingenhousz (tamtéž, s. xvi) rovněž cituje z projevu, který v listopadu 1773 přednesl v Královské společnosti její předseda John Pringle, který řekl, že z Priestleyho „objevů jsme si jisti, že žádná rostlina neroste zbytečně, ale že od dubu v lese až po trávu na poli je každá jednotlivá rostlina užitečná pro lidstvo; pokud se vždy nevyznačuje nějakou soukromou ctností, přesto tvoří část celku, který čistí a pročišťuje naši atmosféru.“
- Několik základních údajů o Janu Ingenhouszovi: Narozen 8. prosince 1730, Breda, Nizozemsko; zemřel 7. září 1799, Calne, Velká Británie. Známý objevem fotosyntézy a prací s variolou.
- Výslovnost slova Ingenhousz:
Citované dílo:
Jan Ingenhousz, 1779. Experiments upon vegetables, discovering their great power of purifying the common air in the sun-shine, and of injuring it in the shade and at night. To which is joined, a new method of examining the accurate degree of salubrity of the atmosphere, London.“
Nejčastěji sdílené na Macroevolution.net:
Původ člověka: Jsme kříženci?
O původu nových forem života
Kříženci savců
Kříženci kočky a králíka:
Slavní biologové
Kříženci psa a krávy
Georges Cuvier: Životopis
Prothero: Kříženci psa a lišky
Kříženci psa a lišky
Kříženci psa a lišky
Kříženci psa a lišky.