Janice Dickinson

ModelingEdit

Na začátku 70. let se Dickinsonová přestěhovala do New Yorku, kde se po vítězství v národní soutěži „Miss High Fashion Model“ věnovala práci modelky. V době, kdy módní scéně dominovaly modrooké blondýnky, byla Dickinsonová několikrát odmítnuta modelingovými agenty, včetně Eileen Fordové, která Dickinsonové sdělila, že je „příliš etnická. Nikdy nebudeš pracovat.“

Objevil ji módní fotograf Jacques Silberstein, když se jeho přítelkyně, herečka Lorraine Bracco, zmínila, že se jí líbí Dickinsonové vzhled. Wilhelmina Cooperová se stala Dickinsonové první agentkou. Její modelingová kariéra ji zavedla do Paříže ve Francii, kde jí její „exotický vzhled“ zajistil reputaci v evropském módním průmyslu.

V roce 1978 se vrátila do New Yorku a několik následujících let strávila soustavnou prací, při níž vydělávala 2000 dolarů denně, což byl téměř čtyřnásobek standardní sazby. Dickinsonová nakonec podepsala smlouvu se společností Ford Models a získala hlavní reklamní kampaň na novou kameru JVC. Dickinson, který nezapomněl na první Fordovo odmítnutí, se chtěl pomstít. Brzy se stala jednou z dvaceti modelek Fordu, které přeběhly k nově vzniklé společnosti Elite Model Management Johna Casablancase.

V osmdesátých letech byla Dickinsonová považována za supermodelku, protože „disponovala takovým jménem a tváří“, o které usiluje většina žen v modelingovém průmyslu. Objevovala se v časopisech Harper’s Bazaar, Cosmopolitan, Photo, Vogue, Marie Claire a Playboy i na jejich obálkách a spolupracovala s nejznámějšími jmény módního průmyslu, jako byli Bill Blass, Gianni Versace, Valentino Garavani, Azzedine Alaïa, Pino Lancetti, Halston, Oscar de la Renta a Calvin Klein. Na obálce časopisu Vogue (pouze mezinárodní vydání) se objevila 37krát. Sedmkrát za sebou se objevila na obálce časopisu Elle a byla tváří reklamních kampaní značek Revlon, Alberto VO5, Balmain, Obao, Christian Dior, Clairol, Hush Puppies, Orbit gum, Max Factor, Virginia Slims a Cutex.

Dickinsonová hledala způsoby, jak si s přibývajícím věkem udržet význam v módním průmyslu, a stala se módní fotografkou. V roce 2008 uvedla na trh vlastní řadu šperků na HSN.

V roce 2009 Dickinsonová nahrála píseň s názvem „Crazy“, kterou napsal a produkoval Craig Taylor.

Tvrzení o „první supermodelce „Upravit

Dickinsonová (vpravo) a Samata na londýnském týdnu módy 2010

Ačkoli Dickinsonová tvrdí, že v roce 1979 vymyslela termín supermodelka a že je první „supermodelkou“, toto slovo bylo známé již ve 40. letech 20. století. Spisovatelka Judith Cassová použila tento termín v roce 1942 ve svém článku v deníku Chicago Tribune „Supermodelky jsou přihlášeny na módní přehlídku“. V roce 1943 použil tento termín spisovatel Clyde Matthew Dessner ve své knize So You Want to Be a Model!“

The New York Times 21. března 1967 a The Daily Times of Salisbury, Maryland 19. května 1967 označily Twiggy za supermodelku.

V roce 1968 článek v Glamour označil Twiggy, Cheryl Tiegs, Wilhelminu, Veruschku, Jean Shrimpton a 15 dalších modelek za „supermodelky“.

Syndikovaná publicistka Suzy Knickerbockerová v roce 1970 označila Penelope Treeovou za supermodelku.

Vydání časopisu The Hour z 23. dubna 1971 nadepsalo jeden ze svých článků „Supermodelky odhalují svá tajemství krásy“, včetně inzerátu s titulkem „Supermodelka Cheryl Tiegsová“. V článku se dále píše: „Svět módy/krásy je posetý supermodelkami“ a „Cybill Shepherdová supermodelkou, která se možná promění v superstar“. Jean Shrimptonovou označil za supermodelku časopis Time v roce 1971, stejně jako Margaux Hemingwayovou časopis Vogue 1. září 1975, Beverly Johnsonovou časopis Jet v roce 1977 a Naomi Simsovou v knize Total Beauty Catalog od K. T. Maclaye z roku 1978.

Lisa Fonssagrivesová a Dorian Leighová, jejichž kariéra začala ještě před narozením Dickinsonové, byly zpětně uznány za první supermodelky 20. století. Gia Carangiová byla označována za první supermodelku, stejně jako Jean Shrimptonová.

TelevizeEdit

V roce 2003 se Dickinsonová vrátila do povědomí médií, když se stala porotkyní v televizní reality show America’s Next Top Model. Byla najata poté, co si producentka Tyra Banks přečetla knihu No Lifeguard On Duty a uvědomila si, že by Dickinsonová mohla soutěžícím poskytnout rady ohledně nástrah módního průmyslu. Jako porotkyně se Dickinsonová proslavila svým vtipem a břitkou, brutálně upřímnou kritikou.

Dickinsonová se často hádala se svými kolegyněmi z poroty, zejména s Kimorou Lee Simmonsovou a Nolé Marinovou. Opakovaným zdrojem napětí mezi Dickinsonovou a Banksovou byly její pochybnosti o modelech plus size.

Po čtyřech cyklech Banksová Dickinsonovou vyhodila a nahradila ji Twiggy. Dickinsonovou toto rozhodnutí ranilo. „Říkala jsem jen pravdu a zachraňovala jsem ty holky před tím, aby chodily ven a říkalo se jim, že jsou příliš malé, příliš tlusté, že jejich kůže není dost dobrá,“ řekla. „Byla jsem pro America’s Next Top Model tím, čím je Simon Cowell pro American Idol.“ Přesto Dickinsonová hostovala v následujících třech cyklech: V pátém cyklu se objevila jako fotografka při fotografické soutěži, v šestém cyklu v roli mentorky a v sedmém cyklu jako respondentka při soutěži o rozhovor. V roce 2005 byla Dickinsonová členkou štábu pořadu The Surreal Life v jeho páté sezóně. Během reklamního focení ji konfrontovala kolegyně Omarosa Manigaultová, zatímco Dickinsonová pózovala s rekvizitním nožem. Poté, co je od sebe fyzicky oddělil Bronson Pinchot, pokračovaly obě v průběhu seriálu ve sporu.

V roce 2006 Dickinsonová účinkovala ve vlastní reality show The Janice Dickinson Modeling Agency pro kabelovou televizi Oxygen. Pořad, který běžel po čtyři sezóny, dokumentoval, jak Dickinsonová rozjíždí novou kariéru modelingové agentky. Spolu s britskou modelkou Abigail Clancyovou se objevila v reality show Beauty & The Best, která podrobně popisovala Clancyové snahu prorazit na americkém modelingovém trhu. Pořad debutoval ve Velké Británii na stanici Living 14. května 2007 a v USA měl premiéru na stanici Oxygen 19. února 2008.

V listopadu 2007 se Dickinsonová stala jednou z celebrit účastnících se britské televizní reality show I’m a Celebrity…Get Me out of Here! Vytvořila rekord v počtu Bushtuckerových zkoušek, když soutěžila desetkrát za sebou. Ve finále série bylo oznámeno, že Dickinsonová získala druhé místo v soutěži, přičemž na prvním místě se umístil Christopher Biggins.

Dickinsonová byla také účastnicí druhé série americké verze pořadu I’m a Celebrity…. Get Me Out of Here! která se začala vysílat v červnu 2009. Z pořadu byla vyřazena 18. června 2009.

V roce 2009 byla Dickinsonová hostující porotkyní ve finské verzi soutěže Top Model. Vyvolala kontroverzi poté, co údajné účinky náhodného smíchání léku na spaní se šampaňským způsobily, že spadla ze schodů a vybuchla na modelky. Dickinsonová byla převezena do nemocnice, kde jí bylo sděleno, že nemá žádná viditelná zranění. Později se modelkám během vysílání pořadu omluvila.

Další hostování: „Still Charmed and Kicking“, epizoda seriálu Charmed. Dickinsonová se objevila ve videoklipu Darrena Hayese „On the Verge of Something Wonderful“. V roce 2010 se Dickinsonová objevila v celebritním vydání britské soutěže Come Dine With Me, v níž se často střetávala s bývalou Page 3 Girl Samanthou Fox kvůli její kariéře glamour modelky a flirtovala s Calumem Bestem.

Dickinsonová se objevila ve čtvrté sérii seriálu Celebrity Rehab with Dr. Drew, která měla premiéru v prosinci 2010. V roce 2011 hostovala v jedné z epizod seriálu 90210 (s názvem „Project Runway“).

V srpnu 2015 byla Dickinsonová spolubydlící v šestnácté řadě britské reality show Celebrity Big Brother. Stala se sedmou celebritou, která byla z domu vystěhována, a to pouhé dva dny před finále.

V roce 2020 se Dickinsonová objevila ve čtyřiadvacáté sezóně pořadu The Bachelor.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.