Je aramejština a hebrejština stejný jazyk
Izraelité mluvili hebrejsky, dokud nebyli odvlečeni do zajetí. Když se Židé po sedmdesáti letech v zajetí vrátili z Babylonu, mluvili jazykem Chaldejců. Byl to stejný jazyk jako hebrejština, jejich původní jazyk?
Někteří říkají, že je to stejný jazyk, jen jiný dialekt, avšak Bible říká něco jiného. Židé, kteří mluvili hebrejsky, by potřebovali tlumočníka, aby rozuměli chaldejštině, pokud by se ji nenaučili jako samostatný jazyk.
Ve 2. knize královské18 v. 26 čteme: „Tehdy Eliakim, syn Helkiášův, a Šebna a Joach řekliRabšakovi: „Mluv nyní ke svým služebníkům aramejsky, neboť my jí rozumíme, a nemluv k nám judejsky, aby nás slyšel lid, který je na hradbách“(NASB).
To bylo v době, kdy byl Jeruzalém obklíčen asyrskými vojsky a velitel asyrské armády mluvil hebrejsky k židovským vůdcům, kteří nechtěli, aby prostý lid slyšel, co říká. Jinými slovy šlo o dva různé jazyky, které potřebovaly tlumočníka.
Když babylonský král Nabuchodonozor odváděl Židy do Babylonu, čteme, že nařídil, aby se šlechtici naučili aramejsky.
Daniel 1 v3-5 říká: „Tehdy král přikázal Ašpenazovi, přednímu ze svých úředníků , aby přivedl některé ze synů Izraele, včetně některých z královské rodiny a šlechticů, mladíky, na nichž nebyla žádná vada, kteří byli pohlední, projevovali inteligenci ve všech oborech moudrosti, byli obdařeni rozumem a prozíravostí a měli schopnosti pro službu na královském dvoře; a přikázal mu, aby je učil literatuře a jazyku Chaldejců. Král jim určil denní příděl z králova vybraného jídla a z vína, které pil, a nařídil, aby se vzdělávali tři roky , na jejichž konci měli vstoupit do královy osobní služby“. (NASB)
Když se obyčejní Židé po více než sedmdesáti letech konečně vrátili do Jeruzaléma, Ezdrášpředčítal z knihy Zákona. Jazykem Židů by nyní byla aramejština, ale kniha zákona by byla v hebrejštině, takže ji levité přeložili tak, aby jí prostý lid rozuměl.
Nehemiáš 8 v8: „Četli z knihy, z Božího zákona, překládali, aby dali smysl, takže čtení rozuměli“ (NASB).
AlfredEdershein ve své knize Život a doba Ježíše Mesiáše uvádí, že po návratu z babylonského zajetí už Židé nemluvili hebrejsky, ale aramejsky. Prostý lid neznal čistou hebrejštinu, která se stalajazykem studentů a synagogy. I tam byl zaměstnán tlumočník, který překládal Písmo, když se četlo na veřejnosti (1. kapitola).
Ježíšovo jméno v aramejštině znělo Ješua, což byl překlad hebrejského jména Jehošua.
Běžnýmjazykem v Kristově době by byla aramejština, nicméně řečtina byla také dalšímběžným jazykem, zejména v oblastech podnikání a obchodu.