Je Hongkong země?
Hongkong není samostatnou zemí, ale zvláštní administrativní oblastí Čínské lidové republiky, v níž má mít území autonomii, pokud jde o politickou správu a způsob řízení hospodářství.
Historie
V 19. století byl Hongkong jen o málo víc než rybářská vesnice, ale jeho strategická poloha a přístav lákaly obchodníky z Britského impéria a v roce 1821 jej Britové začali využívat jako základnu pro lodě převážející opium. V roce 1842 Číňané po první opiové válce (1839-1842) postoupili ostrov Hongkong Britům, a tak se Hongkong stal britskou kolonií. Po druhé opiové válce (1856-1860) postoupila Čína Britům další území, konkrétně poloostrov Kowloon. Téměř o čtyřicet let později podepsaly Čína a Velká Británie úmluvu z roku 1898, která pronajala Hongkong britskému impériu na dobu 99 let. Do konce století se počet obyvatel tohoto území rozrostl na více než 300 000 osob.
Během druhé světové války obsadila Hongkong japonská císařská vojska a počet jeho obyvatel se snížil o více než polovinu – z 1,6 milionu v roce 1941 na pouhých 650 000 v době japonské kapitulace v roce 1945. Po skončení druhé světové války však do Hongkongu začali opět proudit lidé a území začalo oživovat svou ekonomiku. Teprve v sedmdesátých letech 20. století však začala ekonomika území vzkvétat a nakonec se zařadila mezi tzv. ekonomiky asijských tygrů. V roce 1997 Spojené království v souladu s úmluvou z roku 1898 vrátilo Hongkong pod čínskou kontrolu, ale se zvláštními podmínkami, které měly zachovat volné tržní hospodářství a politický systém území. Hongkong se tak stal takzvanou zvláštní správní oblastí Čínské lidové republiky.
Současná vládní struktura
Současný ústavní rámec Hongkongu se řídí Základním zákonem zvláštní správní oblasti Hongkong. Podle tohoto zákona se má území řídit koncepcí „jedna země, dva systémy“, v níž si zachovává politickou a hospodářskou autonomii a ústřední čínská vláda má pravomoc pouze v otázkách týkajících se zahraniční politiky a obrany. Existuje zde hlavní výkonný představitel, který měl být podle základního zákona volen přímo hongkongskými voliči, ale toto ustanovení nebylo realizováno. Místo toho vybírá vrchního výkonného ředitele volební výbor složený z obyvatel území z různých profesí, oborů a dalších zájmových skupin. Zákonodárné funkce vykonává Legislativní rada, která má sedmdesát členů. Třicet pět z těchto členů je voleno širokou hongkongskou voličskou veřejností, zatímco zbylých 35 členů je voleno volebními obvody zastupujícími různé skupiny společnosti na území, podobně jako Volební výbor. Soudy se stále řídí zákony Spojeného království. Hongkong si také udržuje vlastní měnu, hongkongský dolar.
Aktuální události
Hongkong v poslední době zažívá nebývalé množství politických nepokojů. Začalo to v roce 2019, kdy se vláda s podporou čínské centrální vlády v Pekingu pokusila přijmout zákon, který by umožnil vydávání obyvatel Hongkongu do pevninské Číny. V obavách, že tento nový zákon bude využit k potlačení politického sestupu, vyšlo mnoho obyvatel Hongkongu protestovat do ulic. Tyto protesty, z nichž některé přerostly v násilnosti, negativně ovlivnily ekonomiku území. Navrhovaný zákon byl nakonec v říjnu 2019 odložen, ale protesty přetrvávaly. V roce 2020 čínská vláda navrhla nový bezpečnostní zákon, který má podle kritiků kriminalizovat sestup na území. Nedávné snahy Číny rozšířit svou moc nad Hongkongem v úctě ke koncepci „jedna země, dva systémy“ vyvolaly odsouzení jak ze strany obyvatel území, tak i některých hlasů v mezinárodním společenství.