Juliánský a gregoriánský kalendář

Pozadí

Nejpoužívanějším kalendářem v moderním světě je dnes gregoriánský kalendář, pojmenovaný podle papeže Řehoře. Je založen na standardním roce o 365 dnech s úpravami, aby byl v souladu s pohybem Země kolem Slunce. Ačkoli gregoriánský kalendář není dokonalý, bude trvat 3300 let, než se v něm objeví jediný den odchylky.

Předchozím kalendářem v Evropě byl juliánský kalendář, zavedený v roce 46 př. n. l. a pojmenovaný po Juliu Caesarovi. Starý juliánský kalendář předpokládal, že Země oběhne kolem Slunce přesně za 365,25 dne. Aby tento kalendář sledoval pohyb Země, používalo se toto pravidlo – každý rok, který byl dělitelný čtyřmi, se stal přestupným rokem o 366 dnech, jinak se jednalo o standardní rok o 365 dnech. Ve skutečnosti Země oběhne kolem Slunce za 365,2422 dne, což je asi o 11 minut méně než ve starém juliánském kalendáři. Tato odchylka se nahromadila každé 4 století přibližně o 3 dny kratší. V roce 1582 byl kalendář o 10 dní dřívější.

Katolická církev byla velmi znepokojena, protože slavení Velikonoc se počítalo od jarní rovnodennosti. A jarní rovnodennost nyní nastávala o 10 dní dříve, než měla. V důsledku toho vydal papež Řehoř XIII. 24. února 1582 dekret (papežskou bulu), kterým zavedl nový kalendář.

Aby se jarní rovnodennost vrátila na 21. březen, nový gregoriánský kalendář ukrojil z roku 10 dní. Rovněž byla potvrzena již probíhající změna – první den roku byl změněn z 25. března na 1. leden. Ale hlavně, aby byl zachován soulad s pohybem Země kolem Slunce, bylo dodrženo nové pravidlo – každý rok, který je přesně dělitelný čtyřmi, je přestupný, s výjimkou centurií, které nejsou dělitelné čtyřmi sty. To znamená, že rok 2000, který je přesně dělitelný čtyřmi sty, byl přestupný, ale roky 2100, 2200 a 2300, ačkoli spadají do čtyřletého cyklu, přestupné nejsou, protože nejsou rovnoměrně dělitelné čtyřmi sty.

Papež nemohl tyto změny nařídit, pouze podat návrh. Některé země (většinou katolické) přijaly gregoriánský kalendář brzy poté, co papež dekret vydal. Jiné země (většinou protestantské) papeže ignorovaly a pokračovaly ve vlastních kalendářích. Postupně se však ukázaly výhody a většina zemí přijala gregoriánský kalendář (nejprve evropské země a později i další země po celém světě).

Britské impérium přešlo na gregoriánský kalendář v roce 1752. Kvůli těmto změnám existuje určitá nejistota ohledně dat mezi 1. lednem a 25. březnem v letech 1582 až 1752 ve starém britském impériu. Aby nedošlo k záměně, pište datum s čísly obou let. Například – 14. února 1699/1700. V té době by se za něj považoval rok 1699 podle tehdy platného juliánského kalendáře. Nyní by však bylo považováno za rok 1700 podle gregoriánského kalendáře. Používání dvouletého datování a pochopení jeho účelu může být užitečné při zaznamenávání historických událostí.

Přechod z juliánského na gregoriánský kalendář podle zemí nebo regionů

Následující seznam se pokouší uvést rok přechodu z juliánského na gregoriánský kalendář u mnoha zemí a jejich jednotlivých států, pokud je to nutné. Některé země přešly na kalendář brzy a v celém rozsahu, zatímco jiné země, například Švýcarsko, Nizozemsko a Německo, měly provincie/kantony, které přešly na kalendář v různých obdobích. Je to proto, že tyto země mají jak katolické, tak protestantské oblasti. Katolíci přijali gregoriánský kalendář velmi brzy, zatímco většina protestantských oblastí nikoli. Byl učiněn pokus uvést roky konverze všech konstitučních států, ale nebylo to možné v každém případě, protože některé státy chybí ve všech konzultovaných seznamech prací.

Tento seznam byl sestaven z různých zdrojů (viz seznam konzultovaných prací na konci stránky). Čtenář si všimne, že pro jednu konkrétní jurisdikci je někdy uvedeno více než jedno datum konverze. Je to způsobeno několika faktory. Zaprvé, někdy se zdroje neshodují a většina z nich zdroje neuvádí. V takových případech může být nemožné určit správné datum přeměny. Za druhé, jurisdikce mohla provést konverzi, když juliánské datum skončilo na konci roku a gregoriánské datum vstoupilo v platnost v novém roce. Některé zdroje uvádějí jako rok konverze předchozí rok, zatímco jiné uvádějí jako rok konverze nový rok. Za třetí, části některých jurisdikcí mohly být převedeny, zatímco jiné části mohly být převedeny později. To platí zejména pro Švýcarsko. A konečně, určitá jurisdikce mohla přejít na gregoriánský, pak zpět na juliánský a pak zpět na gregoriánský (např. Groningen). V takových případech se badateli doporučuje, aby se seznámil se všemi níže uvedenými zdroji.

Rok přijetí gregoriánského kalendáře. To znamená, že uvedený rok je počátečním rokem, kdy země/provincie/kanton začala používat gregoriánský kalendář a kdy byste měli začít používat převodník gregoriánských svátků. Před tímto rokem používejte juliánský převodník. Například Albánie používala juliánský kalendář až do roku 1912, kdy přešla na gregoriánský. Je třeba poznamenat, že tato tabulka uvádí pouze rok, nikoli datum převodu. Pro přesné datum (které bude důležité!) se badateli opět doporučuje nahlédnout do níže uvedených zdrojů.

.

Polsko, Slezsko

.

.

.

.

Země Začátek číslovaného roku
k 1. lednu
Přechod na
gregoriánský jazyk. Kalendář
Albánie 1912
Alsasko (Elsaß) 1648, 1682
Lotrinsko 1579 1682
Rakousko (Österreich) 1583
Belgie 1582
Belgie, Liege (Liuk) 1583
Bohemia (Böhmen) 1584
Velká Británie, Britské impérium 1752
Bulharsko 1916
Čína 1912
Československo 1584
Dánsko a Norsko Postupná změna od
13. do 16. století
1700
Holandská republika 1583 od roku 1582
Estonsko 1918
Egypt 1875
Finsko 1753
Francie 1564 1582
Francie, Alsasko 1648, 1682
Francie, Štrasburk 1648, 1682
Francie, Lotrinsko 1648, 1682
Německo, katolické státy 1583 nebo 1584
Německo, Cáchy 1583
Německo, Alsasko (Elsaß) 1648, 1682
Německo, Augsburg 1583, 1583
Německo, Baden 1583
Německo, Baden-Durlach 1700
Německo, Bavorsko (Bayern) 1582, 1583
Německo, Braniborsko 1699
Německo, Cleve 1583
Německo, Kolín nad Rýnem (Köln) 1583
Německo, Eichstadt 1583
Německo, Freiburg 1584
Německo, Freising 1583
Německo, Hannover (království) 1700
Německo, Hennegau 1583
Německo, Hesensko (Hessen) 1699
Německo, Hildesheim 1631
Německo, Julich 1583
Německo, Kurland 1617
Německo, Lužice 1584
Německo, Lotrinsko (Lothringen) 1682, 1760
Německo, Mohuč 1583
Německo, Minden 1630, 1668
Německo, Münster (Münster) 1583
Německo, Neuburská Falc (Pfalz) 1615
Německo, Norimberk (Nürnberg) 1699
Německo, Osnabruck (Osnabrück) 1624
Německo, Paderborn 1585
Německo, Pasov 1583
Německo, Prusko (Preußen) 1610, 1612, 1700
Německo, Regensburg 1583
Německo, Porýní-Falc (Pfalz) 1699
Německo, Sasko (Sachsen) 1699
Německo, Slezsko (Schlesien) 1584
Německo, Strasbourg bisopric 1583
Německo, Štrasburk město 1682
Německo, Trevír 1583
Německo, Ulm 1699
Německo, Vestfálsko (Westfalen) 1584
Německo, Wurzburg (Würzburg) 1583
Řecko 1923
Británie a
Britské impérium
vyjma. Skotsko
1752 1752
Svaté říše římské 1544 od roku 1583
Uhersko 1582, 1587
Irsko 1752
Island 1700
Itálie 1582
Japonsko 1873
Korea 1896
Lotyšsko 1915
Litva 1915
Lotrinsko 1682, 1760
Lucembursko 1582
Morava 1584
Nizozemsko, Brabantsko 1582
Nizozemsko, Drenthe 1701
Nizozemsko, Flandry 1583
Nizozemsko, Frísko 1701
Nizozemsko, Gelderland 1700
Nizozemsko, Groningen 1583, 1701
Nizozemsko, Holland 1583
Nizozemsko, Limburg 1582
Nizozemsko, Overijssel 1700
Nizozemsko, Jižní provincie 1583
Nizozemsko, Utrecht 1700
Nizozemsko, Zeeland 1582
Norsko 1700
Polsko 1582
1584
Portugalsko 1556 1582
Prusko 1559 1610, 1700
Rumunsko 1919
Transylvánie 1590
Rusko 1918
Skotsko 1600 1752
Jižní Nizozemsko 1576 1582
Španělsko 1556 1582
Štrasburk 1682
Švédsko 1559 1753 (používal upravený kalendář z let 1700-.1712)
Švýcarsko, Appenzell 1724
Švýcarsko, Basel Land 1700
Švýcarsko, Basel Stadt 1700
Švýcarsko, Bern 1700
Švýcarsko, Fribourg (Freiburg) 1584
Švýcarsko, Ženeva (Genf) 1700
Švýcarsko, Glarus 1724
Švýcarsko, Grisons (Graubünden) 1812
Švýcarsko, Luzern (Luzern) 1584
Švýcarsko, Neuchâtel 1700
Švýcarsko, St. Gallen (Sankt Gallen) 1724
Švýcarsko, Schaffhausen 1700
Švýcarsko, Schwyz 1584
Švýcarsko, Solothurn 1584
Švýcarsko, Thurgau 1700
Švýcarsko, Unterwalden (viz Nidwalden a Obwalden) 1584
Švýcarsko, Uri 1584
Švýcarsko, Valais (Wallis) 1622, 1655, 1656
Švýcarsko, Zug 1584
Švýcarsko, Curych 1700
Turecko 1927
Toskánsko 1927
SSSR 1918
Wales 1752
Rusko 1700 1918
Toskánsko, Itálie Genealogie 1721 1750
Benátky 1522 1582

Ancestor Search zveřejnil užitečnou tabulku, která ukazuje, kdy země a regiony přešly z juliánského na gregoriánský systém.

Fourmilab.ch vytvořil převodník, který převádí data z různých kalendářů, včetně juliánského a gregoriánského.

Dalším nástrojem, který může pomoci s juliánskými a gregoriánskými daty, zejména pro Německo, je GenTools6, který je zdarma ke stažení na adrese www.gentools6.de.

  1. Parise, Frank. Kniha kalendářů. New York, New York: Facts on File, 1982. http://dpgi.unina.it/giudice/calendar/Adoption.html.
  2. GenWiki contributors, „Gregorianischer Kalender“, in GenWiki, http://wiki-de.genealogy.net/Gregorianischer_Kalender, navštíveno 26. června 2018.
  3. Přispěvatelé Wikipedie, „Gregoriánský kalendář“, in Wikipedia: The Free Encyclopedia, https://en.wikipedia.org/wiki/Gregorian_calendar#Adoption, navštíveno 26. června 2018.
  4. Přispěvatelé Wikipedie, „Přijetí gregoriánského kalendáře,“ in Wikipedia: The Free Encyclopedia, https://en.wikipedia.org/wiki/Adoption_of_the_Gregorian_calendar, navštíveno 26. června 2018.
  5. „Gregoriánský kalendář,“ in The Calendar FAQ, https://www.tondering.dk/claus/cal/gregorian.php, navštíveno 26. června 2018.
  6. „The Change from the Julian to Gregorian Calendar,“ in Ancesteor Search, http://www.searchforancestors.com/utility/gregorian.html, navštíveno 26. června 2018.
  7. „Reforma kalendáře jednotlivých zemí,“ in Kalendáře v průběhu věků, http://www.webexhibits.org/calendars/year-countries.html, navštíveno 26. června 2018.
  8. Profesor Robert A. Hatch, „The Gregorian Conversion,“ in The Scientific Revolution, http://users.clas.ufl.edu/ufhatch/pages/03-Sci-Rev/SCI-REV-Home/Historical-Research/Calendars/gregorian_calendar_history.html, přístup 26. června 2018.
  9. Herluf Nielsen: Kronologi (2. vydání, Dansk Historisk Fællesforening, Kodaň 1967), str. 48-50.
  10. Le calendrier grégorien en France
  11. 11.0 11.1 Blackburn Holford-Strevens (1999), s. 784.
  12. Le calendrier grégorien en France
  13. 11.1 Blackburn Holford-Strevens (1999), s. 784.
  14. John J. Bond, Handy-book of rules and tables for verifying dates with the Christian era Scottish decree on pp. xvii-xviii.
  15. Podle dekretu z 16. června 1575. Hermann Grotefend, „Osteranfang“ (počátek Velikonoc), Zeitrechnung de Deutschen Mittelalters und der Neuzeit (Chronologie německého středověku a novověku) (1891-1898)
  16. Roscoe Lamont, The reform of the Julian calendar, Popular Astronomy 28 (1920) 18-32. Dekret Petra Velikého je na str. 23-24.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.