Kalifornie jen zřídka prosazuje doložky o zákazu konkurence vůči svým obyvatelům a někdy ani neprosazuje doložky o výběru fóra a volbě práva mimo stát
Autor:
Kalifornská veřejná politika, která dlouhodobě upřednostňuje mobilitu zaměstnanců před možností zaměstnavatele zakázat jakémukoli pracovníkovi odejít pracovat ke konkurenci, je obsažena v kalifornském obchodním & zákoníku profesí, § 16600. Jak se tedy zaměstnavatelé mimo Kalifornii snaží obejít tuto silnou veřejnou politiku?
Za prvé, zaměstnavatelé ve státech, kde je zákaz konkurence stále vymahatelný, se pokoušejí zavést do pracovních smluv s kalifornskými zaměstnanci doložky o volbě práva – vyžadují, aby se spory mezi stranami neřídily kalifornským právem, ale právem státu, který je příznivější pro vymáhání zákazu konkurence. Kalifornské soudy však zpravidla odmítají takové doložky vymáhat. Je tomu tak proto, že kalifornské soudy nebudou uplatňovat právo jiného státu, pokud je toto právo „v rozporu se základním veřejným pořádkem státu Kalifornie“. V tomto případě je touto základní politikou otevřená hospodářská soutěž a pracovní mobilita.
Pravidla pro rozpor s právem se v jednotlivých státech liší. Většina států nebude prosazovat ustanovení o volbě práva, které je v rozporu s veřejným pořádkem státu, který má na sporu „podstatně větší zájem“ nebo kde mají strany k takovému státu „podstatný vztah“ – tj. kde (i) zaměstnanec vykonává svou práci, (ii) je bydliště zaměstnance, (iii) byla sjednána a vytvořena smlouva nebo (iv) je sídlo společnosti, mimo jiné faktory.
Druhé, pracovní smlouva může také obsahovat ustanovení o volbě soudu. Ve většině případů je to zaměstnavatel – který vidí, že jeden z jeho klíčových zaměstnanců odchází pracovat ke konkurenci – kdo podává žalobu u soudu státu, v němž je doložka o volbě práva. Když se tak stane, zaměstnanec toho moc nezmůže, ledaže by byl případ přesunut k federálnímu soudu a poté přenesen do jiného státu. A i pak, pokud případ neskončí u kalifornského federálního soudu, bude se zaměstnanec muset spoléhat na to, že soudy tohoto jiného státu použijí kalifornské zásady volby práva a shledají ustanovení o zákazu konkurence neplatným.
Aby se zaměstnanci v Kalifornii vyhnuli takovému nepřátelskému scénáři, snaží se zapojit do takzvaného „závodu k budově soudu“. Činí tak v naději, že účinně zneplatní své dohody o zákazu konkurence podle kalifornského práva dříve, než jejich bývalí zaměstnavatelé mimo Kalifornii uplatní dohodu o zákazu konkurence v jiném státě. Tato strategie někdy funguje, ale ne vždy. Například kalifornský Nejvyšší soud rozhodl, že ačkoli Kalifornie má silnou veřejnou politiku proti vymáhání dohod o zákazu konkurence, není tak silná, aby opravňovala zaměstnavatele k vymáhání nápravy v jiném státě.
V každém případě zaměstnavatelé mimo Kalifornii v minulosti systematicky bojovali s vymáháním dohod o zákazu konkurence. A nyní je to pro ně ještě složitější. Pro dohody uzavřené po 1. lednu 2017 kalifornský zákoník práce v § 925 objasňuje, že zaměstnavatelé nesmějí požadovat, aby zaměstnanci – kteří primárně pracují a bydlí v Kalifornii – souhlasili s doložkami o volbě soudu a volbě práva, které volí jiné než kalifornské soudy a/nebo zákony, pokud takový zaměstnanec není „při vyjednávání podmínek dohody individuálně zastoupen právním poradcem.“
Omezující smlouvy
Obvykle se zaměstnavatelé snaží omezit své zaměstnance, aby neodešli pracovat ke konkurenci, tím, že do pracovní smlouvy zahrnou takzvanou „omezující smlouvu“.
Omezující smlouva je dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, která omezuje možnost zaměstnance konkurovat po odchodu od zaměstnavatele. Nejběžnějším a nejomezujícím typem dohody je dohoda o zákazu konkurence. Zakazuje zaměstnanci nabízet své služby v zeměpisném rozsahu dohody po určitou dobu po odchodu od zaměstnavatele. Jiné typy dohod omezujících hospodářskou soutěž mohou rovněž omezit možnost zaměstnance po určitou dobu oslovovat zákazníky nebo zaměstnance zaměstnavatele.
Jedná se nepochybně o omezení podnikání. Jsou to však nepřiměřená omezení obchodu? V mnoha státech mimo Kalifornii je to otázka – pokud jsou přiměřená, soud je bude vymáhat. A co znamená přiměřená? Opět záleží na tom, co je přiměřené. Ale obvykle, stejně jako jiná omezení obchodu, musí být obvykle úzce přizpůsobena tak, aby sloužila svému účelu. Měla by obsahovat „přiměřená“ omezení, pokud jde o čas, zeměpisnou oblast a rozsah činnosti. Zákony se samozřejmě v jednotlivých státech liší. V praxi je však většina soudců skeptická. Některé soudy dohody skutečně přepíší tak, aby byly přiměřené.
Je moje omezující dohoda podle kalifornského práva legální?
V Kalifornii však zákon neumožňuje zaměstnavatelům vymáhat omezující dohodu vůči svým bývalým zaměstnancům, zejména pokud má podobu dohody o zákazu konkurence.
DOLOŽKY O NEKOMPETOVÁNÍ
Tyto doložky mají obvykle dva základní účely.
Prvním je ochrana zaměstnavatele při sdílení obchodního tajemství nebo citlivých finančních informací či informací o zákaznících se svými zaměstnanci. V dnešní době zaměstnanci málokdy zůstávají ve stejné společnosti po celou dobu své kariéry. Mohou svého zaměstnavatele opustit a založit si vlastní firmu nebo nastoupit ke konkurenci. Co je obchodní tajemství, je obvykle věcně náročná otázka, která je předmětem rozsáhlých soudních sporů. Bývalí zaměstnanci nemohou jen tak zapomenout, co vědí, a někdy jsou obviňováni z neoprávněného získání firemních souborů, i když tak neučinili, učinili tak bez vědomí nebo tak učinili bez úmyslu neoprávněně využít nebo vyzradit obchodní tajemství. V obou případech by kalifornské podniky i zaměstnanci měli pochopit, jak se jich může týkat kalifornský jednotný zákon o obchodním tajemství (CUTSA).
Soudní spory týkající se obchodního tajemství v Kalifornii
Druhý účel se zaměřuje na školení, které zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci. Restriktivní dohoda chrání zaměstnavatele, kteří vynakládají čas a prostředky na školení svých zaměstnanců, jen aby později odešli ke konkurenci.
Soudy ve státech mimo Kalifornii tyto dohody často vymáhají, ale obvykle je vykládají úzce, uplatňují požadavek přiměřenosti nebo je jednoduše přepíší tak, aby byly podle názoru soudu přiměřené. Naproti tomu Kalifornie se k nim staví tvrdě a většinu forem omezujících smluv nevynucuje.
DOLOŽKY O NEDOBROVOLNICTVÍ
Kalifornské soudy však mohou vymáhat některé doložky o nedobrovolném shánění zákazníků, ale pouze pokud jsou úzce vymezeny.
Jedná se o doložky zakazující bývalému zaměstnanci „obtěžovat“ zákazníky bývalého zaměstnavatele. Jakékoli vymáhání však opět závisí na potřebě chránit obchodní tajemství společnosti. Například seznamy zaměstnanců mohou být považovány za obchodní tajemství a soudy v Kalifornii mohou vymáhat i doložku zakazující bývalým zaměstnancům nájezdy na zaměstnance společnosti, pokud se jedná o legitimní obchodní tajemství.
Doložky o zákazu konkurence a zákazu náboru – pokud jsou úzce vykládány – obvykle definují význam dotčených obchodních tajemství pro konkrétní společnost. To je jeden z důvodů, proč klientům doporučujeme, aby své obchodní tajemství definovali co nejpodrobněji, aniž by je zveřejnili. Je to užitečné v případě pozdějšího soudního sporu.
ZÁKONNÉ PRÁVO O NEKOMPETENČNÍCH SMLOUVÁCH V KALIFORNII
Cal. Bus. & Prof. Code § 16600.
Odstavec 16600 stanoví, že „každá smlouva, kterou je kdokoli omezen ve výkonu zákonného povolání, obchodu nebo podnikání jakéhokoli druhu, je v tomto rozsahu neplatná“. Kalifornské soudy se odvolávají na § 16600, aby zrušily dohody o zákazu konkurence.
Nadto někteří soudci rovněž rozhodli, že zaměstnavatel, který porušuje § 16600 uzavřením dohody o zákazu konkurence s kalifornským zaměstnancem, může rovněž porušit kalifornský zákon o nekalých obchodních praktikách – kalifornský obchodní a profesní zákoník, § 17200.
Článek 925 zákoníku práce a nová „výjimka pro zastupované zaměstnance“
Článek 925 zákoníku práce upravuje pracovní smlouvy uzavřené po 1. lednu 2017.
Článek 925 stanoví, že zaměstnavatel nemůže od zaměstnance, který má bydliště a pracuje v Kalifornii, požadovat, aby souhlasil s tím, že buď bude v jiném státě rozhodovat o nároku se sídlem v Kalifornii, nebo zaměstnance zbaví hmotněprávní ochrany kalifornského práva.
Článek 925 však obsahuje výjimku, která se nedávno stala předmětem soudního sporu. Oddíl 925 stanoví, že se nevztahuje na smlouvu se zaměstnancem, který je „při sjednávání podmínek smlouvy individuálně zastoupen právním poradcem“.
A to je důležitá výjimka, protože jeden soud již dospěl k závěru, že i po zvážení silné veřejné politiky Kalifornie proti dohodám o zákazu konkurence byla doložka o volbě práva a výběru soudu v Delaware za konkrétních okolností případu platná. NuVasive, Inc. v. Miles (Del. Ch. 28. září 2018). Soud skutečně rozhodl, že pokud jsou práva smluvních stran chráněna zastoupením, má smluvní svoboda přednost před kalifornským zákazem dohod o zákazu konkurence.
Zohledněte však, že se jednalo o soud státu Delaware a kalifornské soudy jím nejsou vázány. Musíme tedy ještě zjistit, jaký bude skutečný dopad této výjimky v budoucnu.
NĚKTERÉ PŘÍKLADY RELEVANTNÍHO PŘÍPADOVÉHO PRÁVA V KALIFORNII
„Kolizní“ pravidla umožňují soudům určit, zákony kterého státu se použijí, pokud by se na spor mohly použít zákony více než jednoho státu, ale vedly by k různým výsledkům.
Strany obvykle zahrnují do svých smluv ustanovení o volbě práva, aby se použilo právo určitého státu, místo aby určily, které hmotné právo státu se použije na základě kolizní analýzy. Soudy obvykle ustanovení o volbě práva akceptují a použijí je tak, jak strany zamýšlely. To však nemusí nutně platit pro ustanovení o zákazu konkurence.
Pravidla a analýza kolizních norem se v jednotlivých státech liší. Například soudy nebudou prosazovat ustanovení o volbě práva, pokud porušuje veřejný pořádek státu, který má na sporu „podstatně větší zájem“, nebo pokud strany nemají k danému státu „podstatný vztah“.
V Kalifornii to znamená, že soudy nebudou uplatňovat právo jiného státu, pokud je toto právo „v rozporu se základním veřejným pořádkem státu Kalifornie“. To je skutečně případ kalifornského obchodního & zákoníku profesí, § 16600, který upřednostňuje mobilitu zaměstnanců před možností zaměstnavatele zakázat zaměstnancům pracovat pro konkurenta.
Application Grp., Inc. v. Hunter Grp., Inc. App. 4th 881, 902 (1998)
Kalifornie měla „větší zájem“ na uplatnění svého práva na spor a zájmy Kalifornie by byly vážně narušeny, pokud by její politika byla podřízena politice Marylandu.
Advanced Bionics Corp. v. Medtronic, Inc. 4th 697 (2002)
Ačkoli má Kalifornie silnou veřejnou politiku proti vymáhání dohod o zákazu konkurence, není tak silná, aby opravňovala zaměstnavatele k tomu, aby se domáhal nápravy u jiného soudu.
Edwards v. Arthur Andersen LLP, Cal. 4th 937 (2008)
Podle kterého jsou dohody o zákazu konkurence neplatné, pokud nejsou výslovně povoleny zákonem, například v souvislosti s prodejem podniku.
Ascension Ins. Holdings, LLC v. Underwood, 2015 Del. Ch.
S cílem obejít přísný zákaz dohod omezujících soutěž v Kalifornii zahrnuli zaměstnavatelé mimo stát ustanovení o volbě práva. Tento soud v Delaware však dospěl k závěru, že ustanovení o volbě práva pro společnost Delaware LLC by porušovala „základní politiku“ Kalifornie zakazující omezující smlouvy.
Sabol-Krutz v. Quad Elecs., Inc. (E.D. Cal., 6. července 2015)
Je také důležité mít na paměti, že pouhé přemístění do Kalifornie nemusí stačit k uplatnění ochrany kalifornského práva. A tento případ je toho dobrým příkladem.
Zde soud shledal, že se uplatní michiganské právo – a nikoli kalifornské právo – protože zaměstnanec: (i) uzavřela dohodu o zákazu konkurence v Michiganu, (ii) pracovala v Michiganu několik let po jejím podpisu a (iii) její obchodní kontakty s Kalifornií byly minimální, a to jak před jejím přestěhováním, tak po něm.
Zájem Kalifornie na uplatnění michiganského práva byl silný také proto, že podle soudu by společnosti ze států mimo Kalifornii mohly váhat, zda svým zaměstnancům povolit přestěhování do Kalifornie, pokud by věděly, že tím mohou zrušit platnost svých konkurenčních doložek.
Obrázek od OpenClipart-Vectors z
.