Knihy Bible

Přirozená literární struktura místo kapitol a veršůEdit

Tradiční dělení kapitol v Bibli zavedl kolem roku 1200 Stephen Langton, pozdější arcibiskup z Canterbury, když působil na pařížské univerzitě. Dělení na verše přidal v polovině 16. století francouzský tiskař a učenec Robert Estienne.

Bibličtí a literární vědci si všimli, že číslování kapitol a veršů zakrývá skutečnou podobu biblických spisů a narušuje akt čtení. Ernest Sutherland Bates napsal: „Jistě, žádný literární formát nikdy nepřispíval k potěšení nebo porozumění méně než podivné a komplikované panoptikum, v němž se k nám Písmo dostalo. Žádné jiné dílo než dílo transcendentního literárního génia by takový handicap vůbec nemohlo přežít.“ Richard Moulton poznamenal: „Všichni jsme se shodli na tom, že o Bibli mluvíme jako o svrchovaně velké literatuře. Když však otevřeme běžná vydání, marně v nich hledáme lyriku, eposy, dramata, eseje, sonety, traktáty, které tvoří ostatní velké světové literatury; místo nich oko nezachytí nic než monotónní uniformitu očíslovaných vět.“ Novozákoník Hermann von Soden naléhal na vydavatele: „Je nejvyšší čas, aby ve všech vydáních, která chtějí čtenářům porozumění novozákonním spisům spíše usnadnit než ztížit, z textu zcela zmizelo nejen dělení na verše…, ale také konvenční dělení na kapitoly. Aniž by se na tato dělení braly jakékoliv ohledy, musí být text vytištěn tak, aby názorně ilustroval, jaké jednotky autoři sami vytvořili v rámci svých děl.“

V reakci na tyto obavy byla v několika verzích Bible 20. století, včetně dvou velkých výborových překladů, čísla kapitol a veršů přesunuta na okraj, zůstala však organizujícím prvkem textu. V jednom samostatném překladu a v jednom zkráceném překladu byla čísla zcela odstraněna, ale v prvním případě byl text stále rozdělen do tradičních kapitol a v druhém bylo zavedeno tematické členění.

Knihy Bible podle své předmluvy používají k určení přirozeného literárního členění v rámci biblických knih charakteristiky, jako jsou „změny tématu, pohyb v místě nebo čase nebo přechody od jednoho druhu písma k jinému“. Opírá se také o tendenci autorů opakovat „určité fráze… při každém přechodu z jedné části do druhé“. Umístění těchto frází „posiluje strukturu, kterou lze již implicitně rozpoznat z jiných charakteristik“. Knihy Bible používají k vymezení přirozených literárních úseků na různých úrovních různě široké řádkování. V dolní části každé stránky ještě uvádí rozsah kapitol a veršů, a to vybledlým písmem.

Rozdělené knihy překombinovanéUpravit

Další informace: Knihy králů a Knihy Samuelovy

Biblická kniha Samuelova-Královská byla v hebrejském originále rozdělena na dvě části, aby se pohodlně vešla na starověké svitky. Když byla přeložena do řečtiny, rozšířila se o třetinu (protože řecké písmo používá v průměru více písmen na slovo než hebrejské písmo), a tak byla každá část rozdělena na polovinu, čímž vznikly knihy známé dnes jako 1 Samuelova a 2 Samuelova a 1 Královská a 2 Královská. (V Septuagintě je celé dílo, i když je rozděleno na čtyři části, považováno za „Knihu králů“). V knize The Books of the Bible je dílo považováno za „jednu dlouhou knihu“, která „vypráví příběh izraelské monarchie od začátku do konce“. Je uspořádáno „důsledným strukturním vzorem“, řadou oznámení o vládě králů, který „prochází celou knihou“.

Kroniky – Ezra – Nehemiáš jsou dalším dlouhým biblickým dílem, které bylo ve starověku rozděleno na čtyři části kvůli omezení délky svitku. První dvě části, 1. a 2. kronika, tvoří v hebrejské Bibli dodnes jednu knihu, stejně jako další dvě části, Ezdráš a Nehemjáš. G. F. Hasel píše: „V současném bádání je poměrně široce přijímáno, že Ezdráš-Nehemjáš tvoří pokračování Kronik“. Tyto čtyři knihy byly v knize The Modern Reader’s Bible z roku 1907 představeny společně jako „Kroniky“. The Books of the Bible představuje toto dílo jako „jednu dlouhou knihu, která vypráví jeden souvislý příběh“.

Lukášovy Skutky byly původně také jednou knihou. David Aune ji v knize The New Testament in Its Literary Environment popisuje jako příklad žánru „obecných dějin“, které se „soustředily na dějiny určitého národa … od mýtických počátků až po bod v nedávné minulosti“. Kniha byla rozdělena na dvě části nikoli kvůli své délce, ale proto, aby její první polovina, Lukáš, mohla být seskupena s ostatními příběhy Ježíšova života (Matoušovo, Markovo a Janovo evangelium). Druhá polovina, Skutky apoštolů, je tradičně řazena až za evangelia, takže kniha Janova tvoří bariéru mezi oběma polovinami. Knihy Bible Lukáše a Skutky apoštolů znovu spojují a považují je za „dva svazky jednoho díla“. Jako jedna kniha byly Lukášovy Skutky představeny také v knize The Original New Testament (1985). V roce 2006 vydala Mezinárodní biblická společnost Lukášovy Skutky jako samostatný svazek ve formátu The Books of the Bible pod názvem Království přijď, království odejdi.

Nové pořadí knihUpravit

Zvyklé pořadí biblických knih se ustálilo až v polovině 15. století s nástupem knihtisku. Předtím byly knihy uváděny nebo řazeny v různém pořadí. V případě Prvního zákona neboli Starého zákona Roger Beckwith vysvětluje, že „tato stálost pořadí je poměrně novodobým jevem a vděčí za ni do značné míry vynálezu knihtisku. Předcházela mu éra proměnlivosti, a to jak mezi Židy (hlavními strážci hebrejské Bible), tak mezi křesťany (hlavními strážci řecké )“. V případě Nového zákona Bruce M. Metzger podobně poznamenává, že kromě dnes známého pořadí „před vynálezem knihtisku … existovalo mnoho dalších pořadí, a to nejen pěti hlavních skupin knih , ale i několika knih v rámci každé skupiny. … Tyto záležitosti neměly pro starověkou a středověkou církev velký význam; problémem se staly až u pozdějších editorů a vydavatelů.“ Pořadí biblických knih se dodnes mezi některými církevními tradicemi liší.

Některá starší vydání Bible uváděla knihy i v netradičním pořadí:

Bible pro moderní čtenáře, Bible určená ke čtení jako živá literatura, Nový zákon dvacátého století a Původní Nový zákon.

Knihy Bible se opět podle předmluvy snaží „uspořádat knihy tak, aby byly zřejmé jejich literární typy, historické okolnosti, za nichž vznikly, a teologické tradice, z nichž vycházejí“. Toto nové pořadí je zavedeno proto, že „pořadí, v němž jsou dnešní čtenáři zvyklí setkávat se s biblickými knihami, je dalším faktorem, který jim brání v porozumění.“

Pořadí knih v Knihách Bible a jeho zdůvodnění je následující:

První zákonEdit

Dějiny smlouvy

„První čtvrtina Bible se odvíjí jako jedno souvislé vyprávění.“

Genesis
Exodus
Leviticus
Čísla
Deuteronomium
Jošua
Soudy
Ruta
Samuel-Králové

Proroci

Proroci jsou představeni v tom, „co… je pravděpodobně jejich historické pořadí.“

Jonah
Amos
Hosea
Micah
Isaiah

Zephaniah
Nahum
Habakkuk

Jeremjáš
Obadjáš
Ezekiel

Haggai
Zecharjáš
Joel
Malachiáš

Písma

„Písma…. představují mnohem volnější seskupení… Byly sestaveny z širšího spektra tradic, žánrů… a časových období.“ Jsou „seskupeny podle žánrů, takže každý z nich lze smysluplně číst vedle jiných příkladů stejného druhu literatury.“

Palmy
Lamentace
Píseň písní

Přísloví
Eklesiastes
Job

Kroniky-Ezra-Nehemiáš
Esther

Daniel

.

Nový zákonEdit

„Pořadí novozákonních knih v tomto vydání se snaží vyjádřit starobylé pojetí čtyř evangelií novým způsobem. Tradiční priorita Ježíšových příběhů je zachována, ale nyní je každé evangelium umístěno na začátek skupiny souvisejících knih.“

Lukáš – Skutky apoštolů a Pavlovy listy

Lukáš – sv.Skutky
1. Tesalonickým
2. Tesalonickým
1. Korintským
2. Korintským
Galatským
Římanům
Kolosanům
Efesanům
Fil. Timoteovi
Titovi
2 Timoteovi

Matoušovi a díla určená židovským věřícím v Ježíše

Matoušovi
Hebrejcům
Jakubovi

Marek a díla určená římskému publiku

Marek
1 Petr
2 Petr
Juda

Jan a Janovy listy

Jan
1 Jan
2 Jan
3 Jan

Zjevení
(Zjevení stojí tak trochu samo o sobě kvůli své jedinečné perspektivě a literární formě, ale její umístění zde také potvrzuje její obvyklé spojení s janovskou literaturou.)

Další vlastnostiEdit

Knihy Bible také odstraňuje nadpisy oddílů NIV a na konec každé knihy umisťuje poznámky překladatelů. Text uvádí v jednom sloupci. Tyto změny spolu s odstraněním čísel kapitol a veršů a překombinováním rozdělených děl mají za cíl „podpořit čtení významných celků v jejich celistvosti, a tak s větším porozuměním a pochopením“

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.