Královna Alžběta I.
Matku Alžběty I., Annu Boleynovou, nechal Jindřich VIII., Alžbětin otec, popravit. Princezně Alžbětě byly v době, kdy se tak stalo, pouhé tři roky, takže svou maminku vlastně neznala.
Alžběta I. přivedla Anglii do zlatého věku. Objevitelé zakládali v zámoří kolonie a jménem Anglie si nárokovali půdu. Rozvíjel se obchod s cizími zeměmi, který přinášel potraviny a zboží, jež lidé nikdy předtím neviděli. Rozkvétala také anglická literatura, hudba a umění.
Alžběta I. se velmi zajímala o pomoc chudým lidem, aby měli lepší život. Vydávala zákony, které dávaly chudým lidem a dětem možnost pracovat nebo se naučit novému řemeslu, a zřizovala nemocnice a sirotčince, které se staraly o chudé lidi, kteří byli příliš mladí, staří nebo nemocní, aby mohli pracovat. Kdyby však lidé, kteří byli chudí, zdraví a nechtěli vůbec pracovat, byli by trestáni a posíláni do vězení!“
Alžběta I. byla známá tím, že uměla dobře vystupovat na veřejnosti. Dva z jejích nejslavnějších projevů jsou:
- Projev k vojákům v Tilbury v roce 1588 během útoků španělské Armady
- Zlatý projev v roce 1601, který byl jakoby projevem na rozloučenou k vládním představitelům – mluvila o tom, jak moc ráda s nimi spolupracovala a sloužila Anglii.
Trockmortonovo spiknutí na počátku 80. let 15. století byl plán, jak nechat zavraždit Alžbětu I. a místo ní dosadit na trůn její sestřenici Marii, královnu Skotskou. Marie byla katolička a v tomto plánu jí pomáhali významní katoličtí šlechtici – španělský král Filip II. a Jindřich I. z Francie, a dokonce i papež. Sir Francis Throckmorton byl Španěl, který posílal zprávy mezi Marií, královnou Skotskou, a velvyslancem krále Filipa II.
Díky siru Francisi Walsinghamovi, státnímu tajemníkovi Alžběty I., bylo Throckmortonovo spiknutí odhaleno. Ten také zařídil, aby se v roce 1584 stal zákonem Bond of Association, což znamenalo, že každý, kdo by zosnoval spiknutí s cílem zavraždit Alžbětu I. nebo se pokusit místo ní vládnout Anglii, bude odsouzen k trestu smrti.
V roce 1586 sir Francis Walsingham odhalil další spiknutí, které rovněž počítalo s atentátem na Alžbětu I. a s tím, že místo ní bude vládnout Marie, královna Skotská. Podporoval ho také Filip II. ze Španělska a vedl ho muž jménem sir Anthony Babington. Sir Francis odhalil Babingtonovo spiknutí tak, že si přečetl tajné dopisy mezi Marií a spiklenci – byly psány šifrou, takže ji musel nejprve rozluštit. Marie a spiklenci nevěděli, že sir František čte jejich dopisy, které byly posílány sem a tam ve vodotěsných pouzdrech uvnitř pivních sudů.
V důsledku svazku sdružení byli všichni, kdo se podíleli na Babingtonově spiknutí, v roce 1586 zatčeni a popraveni, včetně Marie, královny skotské, v roce 1587. Alžběta I. musela schválit rozsudek smrti své sestřenice, což nebylo snadné.
V roce 1588 vyslali Španělé k Anglii flotilu lodí, aby se pokusili rozpoutat válku, ale Angličané je na moři porazili. Jedním ze způsobů, jak proti nim Angličané bojovali, bylo zapálení několika vlastních lodí a jejich zatlačení přímo do míst, kde byly španělské lodě. To znamenalo, že španělská Armada musela plout všemi různými směry, aby se ochránila, což dalo anglickým válečným lodím možnost zorganizovat se k boji.
Sir Francis Drake byl druhým člověkem, který obeplul svět, což se také nazývá obeplutí světa. Ferdinand Magellan z Portugalska byl prvním člověkem, o kterém víme, že obeplul svět.
Slavní přátelé:
Sir Francis Drake (1540-1596) – Sir Francis Drake byl prvním Angličanem, který obeplul svět. V roce 1588 pomohl porazit první španělskou Armadu.
Sir Walter Raleigh (asi 1554-1618) – Sir Walter Raleigh byl slavný objevitel a obchodník a založil kolonie v Americe. Stát Virginie pojmenoval po Alžbětě I.
Marie, královna skotská (1542-1587) – Marie Stuartovna byla skotská královna Marie I., známější jako Marie, královna skotská. Byla zapletena do spiknutí, jehož cílem bylo zavraždit Alžbětu I. a místo ní usednout na trůn. Právě kvůli poslednímu spiknutí – Babbingtonskému spiknutí – byla zatčena a usmrcena.
Robert Dudley (1532- 1588) – Robert Dudley byl velmi blízkým přítelem Alžběty I. a byl jejím důvěrným rádcem. Někteří lidé si mysleli, že se za něj Alžběta I. chtěla provdat.
Sir Francis Walsingham (asi 1532-1590) – Sir Francis Walsingham byl státním tajemníkem Alžběty I. a je znám jako její špionážní mistr, protože se podílel na zastavení spiknutí, jehož cílem bylo nechat Alžbětu I. zavraždit. Nejznámější je Babingtonovo spiknutí, kdy dešifroval tajné zprávy posílané mezi Marií, královnou Skotskou, a spiklenci.
Robert Cecil (1563-1612) – Robert Cecil byl synem Williama Cecila a jedním z poradců Alžběty I. V roce 1563 byl zavražděn. Sir Francis Walsingham ho vycvičil, aby se stal špionem, jímž byl, a udržel královnu v bezpečí.
William Cecil (1521-1598) – William Cecil byl hlavním rádcem Alžběty I. V roce 1521 se stal jejím poradcem. Pomáhal siru Francisi Walsinghamovi zastavit spiknutí s cílem zavraždit Alžbětu I., například Babingtonovo spiknutí.