Kulturní rozdíly
Definice kulturních rozdílů
Kulturní skupiny se mohou značně lišit ve svých názorech na to, co je pravdivé, dobré a účinné. Studium kulturních rozdílů kombinuje pohledy psychologie a antropologie, aby bylo možné porozumět charakteristickému vzorci přesvědčení, chování a sociálních institucí dané společnosti a tomu, jak se tyto vzorce porovnávají a kontrastují se vzorci jiných kulturních skupin.
Kulturní rozdíly se objevují jak mezi společnostmi, tak uvnitř nich, například mezi Kanaďany a Japonci a ve Spojených státech mezi Angličany a Latinoameričany. Popisy kulturních rozdílů se provádějí v kontextu mnoha podobností sdílených napříč lidskými skupinami. Ačkoli se mezi kulturami liší řada atributů, existuje také mnoho podobností, které existují napříč lidskými společnostmi. Navíc i tam, kde existují rozdíly mezi kulturními skupinami, individuální rozdíly znamenají, že ne každý člověk v rámci určité kultury bude mít přesvědčení nebo projevovat chování, které se podobá převládajícím vzorcům v jeho společnosti.
Kulturní rozdíly Kontext a zaměření
Kultury se mohou lišit mnoha způsoby, některé jsou zřejmější a pozorovatelnější než jiné. Kultury se například liší v jazyce, oblékání (kilt, kimono nebo třídílný oblek) a společenských pozdravech (polibek, úklona, podání ruky). Z psychologického hlediska se kultury liší i jemnějšími, ale důležitými způsoby, například tím, jak si vysvětlují, proč se někdo zachoval tak, jak se zachoval, čeho si všímají a co si pamatují ze sociálních interakcí nebo zda se snaží „zapadnout“ a „vyniknout“ ve skupině vrstevníků. Například ve Spojených státech a Austrálii mají jedinci tendenci definovat sami sebe z hlediska svých jedinečných osobnostních charakteristik a individuálních vlastností (např. společenský, optimistický, ambiciózní), zatímco v Koreji a Mexiku se jedinci častěji definují z hlediska svého vztahu k ostatním nebo členství v sociálních skupinách (např. sestra, kamarád, student). V čínských kulturách je budování hlubokých osobních vztahů považováno za účinnější než smlouvy jako způsob navázání důvěry v obchodním vztahu. Ve Spojených státech jsou však smlouvy ceněny více než osobní ujištění. Psychologický výzkum kulturních rozdílů se zaměřuje na tyto jemné rozdíly a nečekané podobnosti v názorech a chování.
Kulturní rozdíly Pozadí a historie
Lidé se o kulturní rozdíly zajímají již dlouho. První písemné zprávy o kulturní rozmanitosti se objevují již ve 4. století př. n. l. v Hérodotově popisu jedinečné víry a zvyků mezi různými kulturními skupinami, které obchodovaly na pobřeží Černého moře. Systematické studie o jedinečných kulturních vírách a zvycích však začali vědci provádět až kolem 19. století př. n. l., například Alexis de Tocqueville psal o jedinečných aspektech rané americké kultury a Max Weber analyzoval, jak náboženské ideologie vyvinuté v severní Evropě vytvořily kulturní rozdíly v názorech na smysl práce. Přibližně o 100 let později vznikl obor kulturní antropologie, který se zaměřil výhradně na pochopení povahy kulturních rozdílů na celém světě. Dnes psychologický výzkum přinesl nové poznatky o povaze kulturních rozdílů a podobností díky kombinaci antropologického zaměření na kulturu se sofistikovanými experimentálními metodami vyvinutými v sociální a kognitivní psychologii. Tato oblast výzkumu v rámci sociální psychologie se označuje jako kulturní psychologie.
Předtím, než psychologové začali studovat kulturu, se často předpokládalo, že poznatky získané z psychologického výzkumu prováděného v rámci jedné kultury platí pro všechny lidi. Tento předpoklad o univerzálnosti lidské psychologie byl zpochybněn, když se pak vědci pokusili zopakovat studie v jiných kulturách a zjistili velmi odlišné výsledky u řady důležitých jevů. Například psychologické experimenty ukazující, že lidé mají tendenci vynakládat menší úsilí, když pracují ve skupině, než když pracují sami, ukázaly ve východoasijských společnostech opačný vzorec. Tam mají lidé tendenci vynakládat menší úsilí, když pracují sami, než když pracují ve skupině. Dále studie provedené v Indii a později v Japonsku ukázaly opačný vzorec než dřívější výzkumy provedené ve Spojených státech – že lidé mají tendenci přeceňovat vliv osobnosti a podceňovat vliv situačních faktorů na chování.
Důkazy kulturních rozdílů
K prokázání kulturních rozdílů byly použity tři široké typy důkazů. Za prvé, hloubkové studie jednotlivých kultur zjistily řadu kulturně jedinečných způsobů, jak lidé přemýšlejí o mezilidských vztazích a jak se do nich zapojují. Například v rámci Mexika se mezilidské vztahy vyznačují upřímným důrazem na aktivní vytváření mezilidské harmonie (tj. simpatie), a to i s cizími lidmi. V Japonsku a Koreji lidé rovněž vykazují zvýšený důraz na mezilidskou harmonii. Na rozdíl od Mexičanů je však starost o harmonii u Japonců více zaměřena na vztahy s vlastní vnitřní skupinou (např. přáteli, rodinou) a je udržována pasivnější strategií „nerozhádej loď“. Ve Spojených státech se starost o mezilidskou harmonii liší u příležitostných, společenských vztahů oproti vztahům pracovním. Zatímco ve Spojených státech je běžné, že jednotlivci vytvářejí příjemnou a pozitivní sociální dynamiku ve většině prostředí, v pracovním prostředí mají tendenci méně dbát na mezilidské vztahy a celkovou úroveň harmonie. Aby poskytli důkazy o těchto rozdílných stylech vztahů napříč kulturami, zkoumali vědci například to, jak příslušníci těchto kultur sdělují informace, které by mohly být pro ostatní trapné nebo zklamáním. Při rozhovoru s přáteli nebo společenskými známými používají Američané a Korejci nepřímé, jemné náznaky, aby se při sdělování takových špatných zpráv vyhnuli uvedení druhých do rozpaků. Když však s někým hovoří v pracovním prostředí, Američané se domnívají, že je vhodnější být přímý, i když sdělení obsahuje špatné zprávy pro posluchače. Naproti tomu Korejci se domnívají, že v práci je ještě důležitější používat jemná sdělení, která zprávu předají, ale zároveň zachovají tvář posluchače. Kulturní rozdíly v pozornosti věnované mezilidským záležitostem tak mohou být v některých prostředích (např. v práci) výraznější než v jiných (např. na večírku).
Druhý typ důkazů pochází z nadnárodních průzkumů, které měřily hodnoty lidí na všech velkých kontinentech, ve stovkách společností. V těchto průzkumech jsou lidé žádáni, aby ohodnotili, nakolik souhlasí s výroky jako „Je důležité mít možnost svobodně se rozhodovat“ a „Lidé jsou definováni svým vztahem ke své sociální skupině“. Tento typ výzkumu ukazuje, že kulturní skupiny výrazně kolísají v tom, nakolik si cení individuální autonomie versus povinnosti dodržovat tradice; rovnosti versus respektu k rozdílům v postavení; konkurence versus spolupráce; a rozdílů mezi vnitřními a vnějšími skupinami.
Třetí a přesvědčivý typ důkazů o kulturních rozdílech poskytují mezikulturní experimenty o tom, jak lidé vnímají a reagují na své sociální prostředí. Když experimentální studie předloží jedincům z různých kultur naprosto stejnou situaci, například video, na kterém spolu hovoří dva lidé během setkání pracovní skupiny, mohou se objevit velmi odlišné interpretace a reakce. V mnoha latinskoamerických kulturách si lidé všímají a pamatují si, jak usilovně osoby na videu pracují a jak dobře či špatně spolu mezilidsky vycházejí. V severoamerických kulturách si lidé obvykle také všímají, jak tvrdě lidé pracují, ale zaznamenávají mnohem méně informací o úrovni mezilidských vztahů.
Existují důkazy, že kulturní rozdíly jsou výsledkem zkušeností lidí, kteří žijí a účastní se různých sociokulturních prostředí. Bikulturní skupiny, např. čínští Kanaďané nebo mexičtí Američané, často vykazují psychologické vzorce, které jsou někde na pomezí mezi těmi, které se vyskytují v jejich mateřské zemi (např. v Číně nebo Mexiku), a těmi, které se vyskytují v jejich nové přijaté kultuře (např. v Kanadě nebo ve Spojených státech). Experimentální důkazy také ukazují (v určitých oblastech) významné kulturní rozdíly mezi různými regiony v rámci společnosti, například mezi jedinci ze severu a jihu Spojených států. V relativním vyjádření je urážka cti pro obyvatele severu letmou nepříjemností, ale pro obyvatele jihu vážnější urážkou, a přestože násilí není mezi obyvateli jihu obecně tolerováno více než mezi obyvateli severu, je pravděpodobnější, že bude považováno za oprávněné, pokud je v sázce čest.
Kulturní rozdíly Důsledky
Kulturní rozdíly mají důsledky prakticky pro všechny oblasti psychologie. Kulturní rozdíly byly například zjištěny v postupech výchovy dětí (vývojová psychologie), v rozsahu osobnostních rysů ve společnosti (psychologie osobnosti), v tom, jak lidé zpracovávají informace (kognitivní psychologie), v účinných způsobech léčby duševních poruch (klinická psychologie), v interakcích mezi učiteli a žáky (pedagogická psychologie), v motivačních podnětech důležitých pro pracovníky (organizační psychologie) a v mezilidských stylech (sociální psychologie). Výzkum v každé z těchto oblastí přináší poznatky o tom, jak se mohou kultury lišit a kdy je pravděpodobné, že se budou více podobat než lišit.
Existence kulturních rozdílů má významné důsledky pro každodenní život lidí, ať už ve škole, v práci nebo v jakémkoli jiném prostředí, kde dochází k interakci lidí z různých kulturních prostředí. Je důležité si uvědomit, že rozmanitost může znamenat mnohem více než jen rozdíly v etnickém původu, rase nebo národnosti; kulturní rozmanitost zahrnuje také někdy nenápadné, ale důležité základní rozdíly v předpokladech, přesvědčeních, vnímání a chování, které lidé z různých kultur používají k orientaci ve svém sociálním světě.