Mýty a kouzla……
eron je známý především jako postava Shakespearovy komedie Sen noci svatojánské. V ní je králem víl a manželem Titanie. původ Oberona však nespočívá ve folklóru, ale v překladu francouzského románu Huon z Bordeaux ze 13. století, který do angličtiny přeložil v roce 1534 John Bourchier, lord Berners.
Oberon je v něm králem víl, který žije v lese plném podivných a kouzelných věcí. Je vysoký pouhé tři stopy a je znetvořený, s křivým ramenem, avšak s tváří tak krásnou, že žádný smrtelník nemůže zůstat jeho krásou nepokořen. Oberon nosí šaty poseté drahými kameny, které jsou tak jasné, že září jako slunce. Nosí kouzelný luk, který dokáže zabít každé zvíře, na něž namíří své šípy, a kouzelný roh, který po zatroubení dokáže vyléčit nemoci a hlad.
Oberon promlouvá ke všem, kdo vstoupí do jeho hvozdu, a každý, ke komu promluví, je navždy ztracen. Ti, kdo mlčí a nemluví s Oberonem, jsou sužováni strašlivými bouřemi.
Oberon se ukáže být synem Julia Caesara a paní z Tajného ostrova. Na oslavu jeho narození byly pozvány všechny víly kromě jedné. Vyloučená víla se tak rozzlobila, že dítě proklela; její kletba způsobila, že přestalo růst, když mu byly tři roky. Později však ustoupila a obdařila ho velkou krásou. Podobně jako v příběhu o Šípkové Růžence mu ostatní vílí hosté dali mnoho kouzelných darů: jasnozřivost, schopnost jít kamkoli si bude přát, moc zkrotit jakéhokoli tvora, moc nechat na svůj příkaz vyrůst hrad, nikdy nezestárnout ani nevypadat staře, a až opustí tento svět, odejít rovnou do ráje.
Z Huona z Bordeaux uvedl Robert Greene Oberona do své hry Jakub IV (1594). V ní je Oberon opět králem víl a je velmi malý, stejně jako všechny víly.
Je možné, že Bernersův překlad a Greeneova hra ovlivnily Shakespeara při vytváření krále víl Oberona ve hře Sen noci svatojánské.
Oberon byl použit i v několika pozdějších dílech, včetně masky Bena Johnsona pro prince Jindřicha, dědice Jakuba I., a v básni Michaela Draytona Nymfidie (1627). Objevuje se také v opeře Carla Marii von Webera Oberon aneb Přísaha krále skřítků, adaptaci Shakespearova Snu noci svatojánské. Opera byla poprvé uvedena v roce 1826 v londýnské Covent Garden.
.