Makedonie dostala nový název a ukončila 27 let trvající spor s Řeckem
Makedonie se nyní bude jmenovat Republika Severní Makedonie poté, co se její premiér dohodl se svým řeckým protějškem. V centru Skopje je v neděli vidět památník Alexandra Velikého. Robert Atanasovski/AFP/Getty Images hide caption
toggle caption
Robert Atanasovski/AFP/Getty Images
Makedonie se nyní bude jmenovat Republika Severní Makedonie poté, co její premiér dosáhl dohody se svým řeckým protějškem. V centru Skopje je v neděli vidět památník Alexandra Velikého.
Robert Atanasovski/AFP/Getty Images
Od roku 1991, kdy Republika Makedonie vyhlásila nezávislost, bojuje Řecko s touto zemí o její název. Dnes tato 27 let trvající patová situace skončila, když oba národy konečně dospěly k řešení:
„Není cesty zpět,“ řekl podle agentury Reuters makedonský premiér Zoran Zaev na tiskové konferenci po jednání se svým řeckým protějškem Alexisem Tsiprasem. „Naší nabídkou v rámci kompromisu je definovaný a přesný název, název, který je čestný a geograficky přesný – Republika Severní Makedonie.“
Když se rozpadla Jugoslávie, jedna z jejích částí se prohlásila za Republiku Makedonie. Její jižní soused, Řecko, má však regiony, které používají stejný název, a obě země tvrdily, že na něj mají oprávněný nárok.
„Máme dohodu. Jsem šťastný, protože máme dobrou dohodu, která pokrývá všechny předběžné podmínky stanovené řeckou stranou,“ řekl Tsipras podle Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda.
Téma bylo vyhrocené a pro Makedonii mělo velmi reálné důsledky: Makedonie nemohla vstoupit do Evropské unie ani do NATO, protože Řecko se postavilo proti jejímu názvu. Kvůli řeckému nesouhlasu byla přijata do OSN jako Bývalá jugoslávská republika Makedonie.
Vyjádření diplomatů, kteří dnešní dohodu vytrubují do světa, odrážejí jazykovou neobratnost problému. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve svém prohlášení hovoří o „dohodě mezi Aténami a Skopje“, místo aby jmenoval země.
„Tato historická dohoda svědčí o mnoha letech trpělivé diplomacie a o ochotě těchto dvou představitelů vyřešit spor, který příliš dlouho ovlivňoval region,“ řekl Stoltenberg. „Nyní vyzývám obě země, aby dokončily dohodu, které oba vedoucí představitelé dosáhli. Tím se Skopje vydá na cestu ke členství v NATO. A pomůže upevnit mír a stabilitu na celém západním Balkáně.“
Jak uvedla Joanna Kakassisová z NPR, v únoru pochodovalo více než 140 000 Řeků k parlamentu v Aténách v rámci shromáždění „Makedonie je Řecko“ a skandovali, že tento název „máme v duši“. Jak vysvětluje, problémy se v obou zemích zařezávají hluboko a týkají se historické postavy staré 25 století:
Řecko má severní provincii zvanou Makedonie, která je také kolébkou starověké Makedonie a jejího nejslavnějšího vůdce Alexandra Velikého. Řecko považuje Makedonii za neoddiskutovatelnou součást svých dějin. Jeho soused mezitím považuje Alexandra – který začlenil jeho zemi do říše sahající až do Indie – za součást místní identity. Na makedonské vlajce je vyobrazeno Verginské slunce – symbol spojený s dynastií Alexandra a jeho otce Filipa.
Předchozí řecké vlády proto tvrdily, že Republika Makedonie – malá, chudá a prakticky bez vojenské síly – má na její provincii také územní nároky.
Řecko proto svého souseda nazývá Skopje podle hlavního města nebo Fyrom, což je zkratka pro Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, což je prozatímní název, pod kterým byla přijata do OSN.
Poslední týden se v Řecku i Makedonii konaly protesty proti navrhovanému kompromisu.
Matthew Nimetz, americký diplomat ve výslužbě, je od roku 1994 prostředníkem OSN v této otázce. V loňském roce řekl BBC, že pravděpodobně strávil více času přemýšlením o slově „Makedonie“ než kdokoli jiný, včetně samotné země.
V prohlášení Nimetz pogratuloval oběma premiérům k dosažení dohody: „Nepochybuji o tom, že tato dohoda povede k období zlepšení vztahů mezi oběma sousedními zeměmi a zejména mezi jejich obyvateli.“
.