Medial Epicondyle Frx of the Humerus
– Viz:
– Pediatric Elbow Injuries
– distal humeral physeal separation
– lateral condyle frx, pediatric
– supracondylar frx of the humerus
– Discussion:
– třetí nejčastější dětská fraktura lokte (5-10 %) (za suprakondylickou a laterální kondylární frakturou);
– nejčastější mezi 9. a 14. rokem věku;
– mechanismem poranění je valgózní napětí kloubu, které vytváří tah na mediální epikondyl přes flexorové svaly;
– frx je obvykle mimokloubní;
– asi polovina případů je spojena s vykloubením lokte;
– druhá polovina případů je obvykle mírného charakteru;
– anatomie mediálního epikondylu:
– mediální epikondyl pažní kosti se objevuje asi v pěti letech věku & spojuje se s diafýzou pažní kosti mezi 18. a 20. rokem věku;
– mediální epikondyl je apofýza & nepřispívá k podélnému růstu pažní kosti;
– apofýza je normálně oddělena od metafýzy pažní kosti;
– všimněte si, že apofýza se může normálně jevit jako fragmentovaná, což vyvolává falešné zdání zlomeniny;
– svaly ohýbače předloktí vycházejí z mediálního kondylu humeru, stejně jako mediální kolaterální vaz;
– loketní nerv probíhá v žlábku na zadní straně tohoto epikondylu;
– diff dx:
– osteochondróza mediálního epikondylu:
– frx mediálního kondylu
– protože trochlea osifikuje až ve věku 8 let, může být frx mediálního kondylu mylně považována za frx mediálního epikondylu;
– to platí zejména v případě výrazné bolesti, otoku a nestability (ale bez dislokace);
– v případě pochybností o diagnóze zvažte MRI;
– RTG:
– pořiďte vnitřní šikmé rentgenové snímky, abyste získali přesnější pohled na posun;
– odkazy:
– Jak posunuté jsou „nedislokované“ zlomeniny mediálního epikondylu humeru u dětí? Výsledky analýzy trojrozměrné počítačové tomografie.
– Spolehlivost vnitřních šikmých snímků lokte pro měření posunutí zlomenin mediálního epikondylu humeru: A Cadaveric Study
– The Distal Humerus Axial View: Hodnocení posunu u zlomenin mediálního epikondylu
– Neoperační léčba:
– minimálně posunuté frx lze snadno léčit pomocí flexe lokte a neutrální polohy (nebo pronace) po dobu 3 týdnů;
– i mírně posunuté frx budou mít dobré výsledky s/je fibrózním spojením;
– Operační léčba:
– indikace k operaci:
– posunutý úlomek zachycený v kloubu, který brání redukci;
– posun o více než 5 mm je indikací k operaci (při výraznějším posunu dojde ke zkrácení flexorové hmoty);
– přítomnost loketní neuropatie;
– valgozní nestabilita dokumentovaná gravitačním zátěžovým testem (důležitější u dominantní ruky);
– zvážení techniky:
– loketní nerv je identifikován a chráněn během expozice;
– u malých dětí se používají K dráty, zatímco u dospívajících se používají šrouby;
– flexor pronator mass a periost se reponují stehy.
– výsledky:
– Farsetti P, et al, autoři analyzovali funkční a radiografické výsledky nechirurgické i chirurgické Rx;
– 42 pacientů s posunem >5 mm v průměrném věku 12 let bylo analyzováno ve věku avg 45 let;
– skupina I (19 pacientů):
– zlomenina byla ošetřena sádrovou dlahou s dlouhým ramenem bez redukce posunutého mediálního epikondylu;
– podle funkční klasifikační stupnice bylo ve skupině I 16 dobrých a tři dobré výsledky;
– skupina II (17 pacientů):
– byla provedena ORIF s K dráty nebo T hřebem;
– ve skupině II bylo 15 dobrých a dva dobré výsledky;
– skupina III (6 pacientů):
– epikondylární fragment byl excidován se suturou šlach a MCL;
– všichni pacienti kromě dvou měli na kontrolních rentgenových snímcích nespojení fragmentu, ale všichni měli normální výsledek při valgozním zátěžovém testu lokte;
– ROM lokte byl buď normální, nebo minimálně snížený a síla stisku ipsilaterální ruky byla normální;
– u všech pacientů došlo ke spojení mediálního epikondylu, w/ rtg deformity mediálního epikondylu, ale výsledky f(x) byly podobné jako u pacientů skupiny I;
– pacienti skupiny III měli čtyři špatné a dva dobré výsledky;
– 4 pacienti měli stálou bolest v lokti a parestézie v distribuci loketního nervu;
– 1 pacient měl omezený ROM lokte, 4 pacienti měli nestabilní loket a tři pacienti měli sníženou sílu stisku ipsilaterální ruky;
– neoperační rx izolované frx mediálního epikondylu s posunem 5-15 mm přinesla dobré dlouhodobé výsledky podobné výsledkům dosaženým při ORIF;
– nespojení fragmentu epikondylu, které bylo přítomno u většiny pacientů, kteří byli léčeni pouze pomocí sádry, nemělo nepříznivý vliv na funkční výsledky;
– chirurgické excizi mediálního fragmentu epikondylu je třeba se vyhnout, protože dlouhodobé výsledky jsou špatné;
– ref: Dlouhodobé výsledky léčby zlomenin mediálního humerálního epikondylu u dětí.
– Kamath, et al.:
– operační léčba měla vyšší míru kostního spojení než byla léčba neoperační, ale byla také spojena s vyšší mírou bolesti (15 % vs. 8,7 %) a symptomů ulnárního nervu (4,5 % vs. 2,5 %)
– reference:
– Operative versus non-operative management of pediatric medial epicondyle fractures: a systematic review
– Medial Epicondyle Fractures in Children: Klinické rozhodování tváří v tvář nejistotě
Elbow dislocation with avulsion of the medial humeral epicondyle.
Treatment of fractures of the medial epicondyle of the humerus.
Management of severe displaced medial epicondyle fractures.
Operative treatment of medial epicondyle fractures in children.
Epicondylar elbow fracture in children. Sledování 56 neredukovaných případů po 35 letech.
Deformace po vnitřní fixaci separace zlomeniny mediálního epikondylu humeru.
Operativní fixace nonunionu zlomeniny mediálního epikondylu humeru u dětí
Léčba zlomeniny mediálního epikondylu bez přidružené dislokace lokte u starších dětí a dospívajících
– Příklad případu:
– po zavřené redukci se zlomenina mediálního epikondylu klasifikuje s ohledem na posunutí;
– pokud se posunula < o 5 mm a nepohybuje se při jemném valgozním zátěžovém testu, je indikováno pokračování zavřené léčby;
– ORIF frx je indikována při posunu > 10 mm, těžké valgozní nestabilitě (naznačené pozitivním gravitačním zátěžovým testem), přidružené sx loketního nervu nebo inkarceraci fragmentu v ulnohumerálním kloubu;