Možnosti bydlení pro dospělé osoby se speciálními potřebami
Před padesáti lety byla většina lidí i s mírnými speciálními potřebami po celý svůj dospělý život umístěna do ústavů. Nyní, částečně díky společenským změnám a desetiletím soudních sporů, žije většina lidí se speciálními potřebami, včetně těch s velmi závažnými speciálními potřebami, v nějakém typu komunitního prostředí. Ve skutečnosti Nejvyšší soud USA výslovně rozhodl, že osoby se zvláštními potřebami, které pobírají státní dávky, musí být umístěny v co nejméně omezujícím prostředí. Zde jsou uvedeny některé z nejoblíbenějších možností bydlení pro dospělé osoby se speciálními potřebami.
Bydlení s rodiči nebo jinými členy rodiny
Mnoho dospělých osob se speciálními potřebami, zejména mladých dospělých, může žít se svými rodiči nebo jinými členy rodiny. Lidé se speciálními potřebami, kteří žijí se svými rodiči, nemusí v dospělosti zažívat někdy stresující přechod do jiného typu bydlení a obvykle jsou obklopeni pečovateli (svými rodinnými příslušníky), kteří mají zkušenosti s jejich specifickými speciálními potřebami. V mnoha případech lze z prostředků Medicaid platit rodinné příslušníky, kteří poskytují péči svým dětem v jejich vlastních domovech.
Jak vám ale pravděpodobně každý mladý dospělý někdy řekne, bydlení u rodičů není vždy skvělým řešením. V některých případech budou zvláštní potřeby dítěte náročnější, než co mohou zvládnout rodiče. V jiných případech mohou mít rodiče na dítě špatný vliv nebo ho dokonce mohou zneužívat či krást jeho státní dávky. V závislosti na úrovni sociální interakce osoby se speciálními potřebami nemusí mít možnost poznat mnoho dalších lidí, pokud je neustále obklopena stejnými členy rodiny. A konečně, jak rodiče stárnou, může se stát, že již nebudou schopni se o své dítě starat, a přechod z celoživotního bydliště může být pro dítě traumatičtější, než kdyby se odstěhovalo, když bylo mladší.
Bydlení podle oddílu 8
Program podle oddílu 8 poskytuje poukázky pro osoby s nízkými příjmy, aby mohly získat bydlení v obci. Obecně platí, že příjemce poukázky Section 8 musí platit přibližně třetinu svého měsíčního příjmu na nájemné a zbytek hradí poukázka. Mnoho lidí se zvláštními potřebami, kteří pobírají jako jediný zdroj příjmu dávky SSI (Supplemental Security Income) nebo SSDI (Social Security Disability Insurance), bude pravděpodobně také splňovat podmínky pro zařazení do sekce 8. Teoreticky musí pronajímatelé bytů v sekci 8 splňovat určité standardy, aby mohli své byty pronajímat nájemníkům v sekci 8, ale ve skutečnosti se jen zřídkakdy pečlivě sleduje, zda byt tyto standardy splňuje.
Poukázky v sekci 8 mohou umožnit lidem s mírnými nebo středními speciálními potřebami a nízkými příjmy žít samostatně v komunitě. Získání poukazu sekce 8 však obvykle trvá roky a po jeho získání nemusí být v komunitě jednotlivce k dispozici žádné volné jednotky sekce 8 k pronájmu. Bydlení podle oddílu 8 také není vhodné pro osoby se složitějšími speciálními potřebami, které nemohou žít samostatně.
Skupinové domy / podpůrné bydlení
Mnoho osob se speciálními potřebami se rozhodne žít v podpůrných skupinových domech s několika dalšími osobami se speciálními potřebami. V závislosti na programu mohou být tyto domovy obsazeny poradci a dalšími pracovníky, kteří pomáhají obyvatelům žít samostatně, nebo v některých případech žijí obyvatelé bez asistence. Skupinové domovy existují v mnoha variantách a mohou být placeny mnoha způsoby, včetně soukromých plateb nebo státních programů pro osoby se zdravotním postižením.
Skupinové domovy jsou skvělou volbou pro osoby se zvláštními potřebami, které nevyžadují náročnější péči, ale nemohou žít samostatně. V mnoha případech poskytují skupinové domovy obyvatelům také sociální zázemí, které by jinak neměli, kdyby žili s rodiči nebo samostatně.
Zařízení s asistencí
Někteří lidé se zvláštními potřebami, zejména starší jedinci, žijí v zařízeních s asistencí. Ačkoli se pod pojmem „asistované bydlení“ skrývá mnoho významů, obecně platí, že v zařízeních asistovaného bydlení jsou obyvatelé ubytováni ve vlastních bytech v rámci budovy nebo komplexu budov. Obyvatelé si mohou vařit ve svých jednotkách nebo se stravovat ve společné jídelně a ve svých jednotkách dostávají nekvalifikovanou péči, včetně pomoci při koupání, úklidu a někdy i podávání léků. Některá zařízení asistovaného bydlení se specializují na péči o osoby s demencí nebo jinými neurologickými onemocněními.
Zařízení pro kvalifikovanou péči (pečovatelské domy)
Pokud osoba se zvláštními potřebami vyžaduje nepřetržitou kvalifikovanou lékařskou péči, může být nutné, aby žila v zařízení pro kvalifikovanou péči, pokud není možné zajistit tuto péči doma. Přestože pečovatelské domy jsou pro většinu rodin poslední možností, v některých případech mohou být pro osobu s vážnými speciálními potřebami nejvhodnější volbou, protože je zde zajištěn stálý dohled nad péčí a rodinní příslušníci této osoby nemusí trávit veškerý čas péčí o svého blízkého.
Ošetřovatelská zařízení jsou neuvěřitelně drahá, často stojí více než 10 000 dolarů měsíčně. V mnoha případech se osoba s vážnými speciálními potřebami a minimálním majetkem kvalifikuje pro pojištění Medicaid, které zaplatí péči v zařízení kvalifikované péče.
Svěřenský fond pro speciální potřeby může vlastnit domov / platit nájemné
Svěřenský fond pro speciální potřeby může vlastnit domov pro své příjemce nebo platit za příjemce nájemné v soukromém bytě. V mnoha případech je to pro příjemce velmi flexibilní možnost, protože svěřenský fond může také platit služby, které příjemci pomáhají žít samostatně. Vlastnictví domu svěřenským fondem je však spojeno s velkým množstvím povinností. Více informací o svěřenských fondech pro osoby se zvláštními potřebami a vlastnictví domu naleznete zde.
.