Multisenzorická strukturovaná výuka jazyka Informační list
Co se rozumí multisenzorickou výukou?
Multisenzorická výuka je jedním z důležitých aspektů výuky žáků s dyslexií, který používají klinicky vyškolení učitelé. Efektivní výuka pro žáky s dyslexií je také explicitní, přímá, kumulativní, intenzivní a zaměřená na strukturu jazyka. Multisenzorická výuka zahrnuje současné využití vizuální, auditivní a kinesteticko-hmatové cesty ke zlepšení paměti a učení se psanému jazyku. Při učení čtení a pravopisu se důsledně propojují vizuální (jazyk, který vidíme), auditivní (jazyk, který slyšíme) a kinesteticko-hmatové (jazykové symboly, které cítíme) cesty.
Dobře to řekla Margaret Byrd Rawsonová, bývalá prezidentka Mezinárodní asociace dyslexie (IDA):
‚ÄúDyslektičtí studenti potřebují jiný přístup k
učení se jazyku, než jaký se používá ve většině tříd. Je třeba je pomalu a důkladně učit základním prvkům jejich jazyka ‚Äî hláskám a písmenům, která je reprezentují‘ Äî a jak je skládat dohromady a rozebírat. Musí mít hodně praxe v tom, aby jejich ruce, oči, uši a hlasy při psaní spolupracovaly a vědomě
organizovaly a uchovávaly si učivo.’Äù
Učitelé, kteří používají tento přístup, pomáhají žákům vnímat hlásky ve slovech (fonémy) tím, že se při mluvení dívají do zrcadla nebo přehánějí pohyby svých úst. Žáci se učí spojovat zvuky řeči (fonémy) s písmeny nebo vzory písmen tím, že říkají zvuky pro písmena, která vidí, nebo píší písmena pro zvuky, které slyší. Když se žáci naučí nové písmeno nebo vzor (např. s nebo th ), mohou opakovat pět až sedm
slov, která jim nadiktuje učitel a která obsahují zvuk nového písmene nebo vzoru; žáci objeví zvuk, který je ve všech slovech stejný. Dále se mohou podívat na slova napsaná na papíře nebo na tabuli a objevit nové písmeno nebo vzor. Nakonec pečlivě obkreslí, opíší a napíší písmeno nebo vzor a zároveň vysloví odpovídající zvuk. Zvuk může diktovat učitel a název písmene (písmen) může říci žák. Žáci pak čtou a hláskují slova, fráze a věty podle těchto vzorů, aby si upevnili plynulost čtení. Učitelé a jejich žáci se při výuce spoléhají na všechny tři způsoby výuky a nesoustředí se pouze na metodu „zapamatování si celého slova“, „metodu stopování“ nebo „fonetickou metodu“.
Zásada kombinace pohybu s řečí a čtením se uplatňuje i na dalších úrovních výuky jazyka. Studenti se mohou učit gesta rukou, která jim pomohou zapamatovat si definici podstatného jména. Studenti mohou manipulovat s kartičkami se slovy a vytvářet z nich věty nebo třídit slova ve větách jejich fyzickým přesouváním do kategorií. Mohou přesouvat věty a vytvářet z nich odstavce. Prvky příběhu se mohou učit s odkazem na trojrozměrnou hmatovou pomůcku. Ve všech případech se k podpoře porozumění nebo produkce jazyka používá ruka, tělo a/nebo pohyb.
Jaké je opodstatnění multisenzorické, strukturované výuky jazyka?
Studenti s dyslexií často vykazují nedostatky v základních jazykových dovednostech zahrnujících zpracování zvuků řeči (fonologické) a tisku (ortografické) a v budování mozkových drah, které spojují řeč s tiskem. Mozkové dráhy používané pro čtení a pravopis se musí vyvinout tak, aby
Multisenzorická strukturovaná výuka jazyka ‚Äì Strana 2
propojovaly mnoho mozkových oblastí a musely přenášet informace s dostatečnou rychlostí a přesností. Většina žáků s dyslexií má slabé fonematické uvědomování, což znamená, že si neuvědomují, jakou roli hrají hlásky ve slovech. Tito žáci mohou mít také potíže s rýmováním slov, se spojováním zvuků do slov nebo se segmentací slov na hlásky. Kvůli potížím s vytvářením asociací mezi hláskami a symboly mají také problémy naučit se rozpoznávat slova automaticky
(‚Äú zrakem’Äù) nebo dostatečně rychle, aby umožnili
porozumění. Pokud neovládají přesně hlásky nebo symboly, budou mít potíže s vytvářením
vzpomínek na běžná slova, a to i na slova ‚Äúlittle’Äù v žákovských knížkách. Potřebují specializované
instruktáže, aby si osvojili abecední kód a vytvořili si tyto vzpomínky.
Při výuce pomocí multisenzorického přístupu mají žáci výhodu, že se učí abecední vzory a slova se zapojením všech způsobů učení. Dr. Samuel Terry Orton, který jako jeden z prvních rozpoznal syndrom dyslexie u žáků, navrhl, aby výuka ‚Äúfundamentals of phonic association with letter forms, both visual presented and reproduced in writing until the correct associations were built up,’Äù would benefit students of all ages.
Co je Orton-Gillinghamův přístup?
Dr. Orton a jeho kolegové začali používat multisenzorické techniky v polovině 20. let 20. století na
mobilní klinice duševního zdraví, kterou vedl v Iowě. Dr. Ortona ovlivnila kinestetická metoda popsaná Grace Fernaldovou a Helen Kellerovou. Navrhl, že kinesteticko-hmatové posilování zrakových a sluchových asociací by mohlo napravit tendenci zaměňovat podobná písmena a přehazovat pořadí písmen při čtení a psaní. Například žáky, kteří si pletou b a d, učil, aby při tvorbě jednotlivých písmen používali důsledně odlišné tahy. Při psaní písmene b žáci udělají svislou čáru před nakreslením kroužku ; při psaní písmene d vytvoří kroužek před nakreslením svislé čáry.
Anna Gillinghamová a Bessie Stillmanová založily svou původní učební příručku ‚Äúa lphabetic
method’Äù z roku 1936 na teoriích Dr. Ortona. Kombinovaly
multisenzorické techniky s výukou struktury spisovné angličtiny, včetně zvuků (fonémů), významových jednotek (morfémů, jako jsou předpony, přípony a kořeny) a běžných pravidel pravopisu. Výraz ‚ÄúOrton -Gillingham
aproach’Äù odkazuje na strukturované, sekvenční,
multisenzorické techniky zavedené Dr. Ortonem, paní Gillinghamovou a jejich kolegy. Mnoho dnešních programů zahrnuje metody a principy poprvé popsané v tomto základním díle, stejně jako další postupy podpořené výzkumem.
Existují pádné důkazy o tom, že multisenzorická výuka je pro žáky s dyslexií účinná?
Současný výzkum, z velké části podporovaný Národním institutem pro zdraví dětí a lidský rozvoj (NICHD), prokázal hodnotu explicitní, strukturované jazykové výuky pro všechny žáky, zejména pro žáky s dyslexií. Programy, které fungují, se liší svými technikami, ale mají mnoho společných zásad. Multisenzorický princip, který je tolik oceňován zkušenými lékaři, nebyl dosud v kontrolovaných, srovnávacích studiích výuky čtení izolován, ale většina programů, které fungují, zahrnuje multisenzorický nácvik učení se symbolům. Výukové přístupy, které jsou účinné, využívají přímou, explicitní výuku vztahů mezi písmeny a hláskami, slabikových vzorů a smysluplných částí slov a poskytují velké množství úspěšného procvičování naučených dovedností. Součástí komplexních výukových a intervenčních programů jsou také cvičení na rozvoj plynulosti, výuka slovní zásoby, porozumění jazyku a psaní. Dovednosti rozpoznávání slov a pravopisu jsou uplatňovány při smysluplném čtení a psaní vět a textových pasáží a žáci dostávají okamžitou zpětnou vazbu, pokud dělají chyby. Od hádání slov a přeskakování slov jsou odrazováni a nahrazováni znalostmi, jak analyzovat a
Multisenzorická strukturovaná výuka jazyka ‚Äì Strana 3
číst neznámá slova. Další klíčové zásady výuky jsou uvedeny níže.
Shrnutí: Jaké jsou zásady multisenzorického, strukturovaného jazykového přístupu?
Efektivní multisenzorická výuka je založena na následujících klíčových principech:
Výuka využívá všechny učební dráhy v mozku (tj. vizuální, auditivní, kinesteticko-hmatové) současně nebo postupně s cílem zlepšit paměť a učení.
Multisenzorická výuka jazyka vyžaduje, aby uspořádání materiálu sledovalo logické pořadí jazyka. Posloupnost musí začínat nejjednoduššími a nejzákladnějšími pojmy a metodicky postupovat k obtížnějšímu materiálu. Každý pojem musí také vycházet z již naučených pojmů. Vyučované pojmy je třeba systematicky opakovat, aby se posílila paměť.
umět flexibilní nebo individualizovanou výuku. Plán výuky je založen na pečlivém a průběžném hodnocení
individuálních potřeb. Předkládaný obsah
musí být zvládnut krok za krokem, aby žák pokročil.
Multisenzorické, strukturované jazykové programy zahrnují jak syntetickou, tak analytickou výuku. Syntetická výuka představuje části jazyka a následně učí, jak tyto části dohromady tvoří celek. Analytická výuka představuje celek a učí, jak lze tento
celek rozložit na jednotlivé části.
, často souběžně, včetně zvuků (fonémů), symbolů (grafémů), významových částí slov (morfémů), významů slov a slovních spojení (sémantiky), vět (syntaxe), delších pasáží (diskurzu) a sociálního užití jazyka (pragmatiky).
IDA podpořila vytvoření matice multisenzorických, strukturovaných jazykových programů (MSL), aby spotřebitelé mohli vidět podobnosti a rozdíly mezi různými programy. Programy byly vybrány pro zařazení do matice, protože mají dlouhou historii používání na klinikách a ve třídách, kde byly programy v průběhu času zdokonalovány. Tyto programy zahrnuté do matice jsou programy používané na
každé ‚Äútier’Äù úrovni schopností studentů. Některé z nich jsou určeny
pro výuku celé třídy, aby se předešlo studijním neúspěchům. Některé jsou určeny pro výuku v malých skupinách. A některé jsou určeny pro intenzivní výuku potřebnou pro žáky s vážnými poruchami čtení. Tato matice multisenzorických strukturovaných jazykových programů je zveřejněna na webových stránkách IDA ke stažení nebo ji lze získat v tištěné podobě v knihkupectví IDA.
Související četba:
Birsh, J. R. (Ed.). (2005 ). Multisenzorická výuka základních jazykových dovedností. Baltimore: Paul H. Brookes Publishing Co. Carreker, S., & Birsh, J. R. (2005). Multisenzorická výuka základních jazykových dovedností: Knížka aktivit. Baltimore: Paul H. Brookes Publishing Co. Fletcher, J. M., Lyon, G. R., Fuchs, L. S., & Barnes, M. A. (2007). Poruchy učení: From identification to intervention . New York: The Guilford Press.
Multisenzorická strukturovaná výuka jazyka ‚Äì Page 4
‚Äúpromoting literacy through research, education and advocacy’Äù’Ñ¢
The International Dyslexia Association ¬∑ 40 York Road ¬∑ Fourth Floor ¬∑ Baltimore ¬∑ MD ¬∑ 21204 Tel: 410-296-0232 ¬∑ Fax: 410-321-5069 ¬∑ E-mail: [email protected] ¬∑ Webové stránky: http://www.interdys.org
¬© Copyright 2014, The International Dyslexia Association (IDA). IDA podporuje reprodukci a šíření tohoto informačního listu. Pokud jsou části textu citovány, musí být uveden příslušný odkaz. Informační listy nesmí být přetištěny za účelem dalšího prodeje.
Henry, M. K. (2003). Odemykání gramotnosti: Efektivní výuka dekódování a pravopisu . Baltimore: Paul H. Brookes Publishing Co.
Schupack, H., & Wilson, B., (1997). Th e ‚ÄúR’Äù
book, reading, writing & spelling: The multisensory structured language approach.
Baltimore: Mezinárodní asociace pro dyslexii.
Shaywitz, S. E. (2003). Překonávání d yslexie: A new and complete science-based program for reading problems at any level . New York: Knopf.
Wolf, M. (2007). Proust a chobotnice: Příběh a věda o mozku čtenáře . New York: Harper Collins Publishers .
Mezinárodní asociace dyslexie (IDA) děkuje Marcii K. Henryové, Ph. D., za pomoc při přípravě tohoto informačního listu.