Navigace
Kizilbaš
Kizilbašové v provincii Kábul se nacházejí v hlavním městě a okolních okresech. Qizilbašové jsou imámskou šíitskou skupinou, o níž se předpokládá, že pochází z perských „žoldnéřů a správců, které tu zanechal safavidský císař Nadir Šáh Afšár, aby spravovali afghánské provincie“.10 Po zániku safavidské říše v Afghánistánu zůstali Qizilbašové díky svému vyššímu vzdělání a zkušenostem správců vlivní u afghánského dvora a ve vládní byrokracii. Jejich šíitská víra v kombinaci s nepřiměřeným politickým vlivem často vedla k nelibosti velké části sunnitské většiny v Afghánistánu.11 Šáhové je také využívali jako osobní strážce a pověřovali je potlačováním povstání mezi obyvatelstvem, což je dále odcizovalo paštunské většině. Kvůli pronásledování, náboženskému i politickému, se kizilbašové často uchylovali k používání takíji, praxi preventivní disimulace nebo přijetí dvojí náboženské identity. Aby mohli hrát roli ve vládě a společnosti, vydávali se Kizilbašové, stejně jako ostatní imámští šíité, veřejně za sunnity nebo Paštuny, zatímco v soukromí si udržovali svou šíitskou víru.12 V současném Afghánistánu Kizilbašové nadále praktikují takíju, což ztěžuje získání přesných údajů ze sčítání lidu. Zdá se, že převážně žijí v městských centrech a „mají tendenci být převážně městskými profesionály – lékaři, učiteli, inženýry a právníky. „13
Tatar
Nacházejí se v severozápadní části provincie Kábul. Tataři, první středoasijští muslimové, kteří se dostali pod ruské jho, si dodnes zachovali vlastní republiku v rámci Ruské federace. V koloniální éře byli často využíváni jako špioni a průvodci ruských a později sovětských snah a silně zapojeni do obchodování. V Afghánistánu se mnoho Tatarů usadilo poté, co se buď snažili uniknout Rusům, nebo jako obchodníci. Zobrazit tatarský strom
Hinduisté a sikhové
Malý počet hinduistů se nachází v okresech v okolí hlavního města. Hinduisté a sikhové, kteří jsou již dlouho součástí obchodního života Afghánistánu, žijí v zemi po staletí jako obchodníci a půjčovatelé peněz. V době vlády Talibanu byli obtěžováni a nuceni nosit identifikační odznaky, v důsledku čehož mnozí ze země odešli. Od začátku OEF se však mnozí z nich do Afghánistánu a ke svému předchozímu povolání vrátili.
Politické strany
Hezb-e Islami Khalis (HiK)
Původně mudžáhidská skupina, která se pod vedením Yunuse Khalise oddělila od Hekmatjárovy Hezb-e Islami. HiK měla dominantní postavení v Nangarharu. Khalis zemřel v roce 2005 nebo 2006, což vedlo k vnitřnímu boji o moc ve straně mezi Khalisovým synem Anwarul Haq Mujahidem a Hajji Din Mohammadem. Zdá se, že Mohammadovi se podařilo upevnit svou kontrolu nad velkou částí strany. Nedávní a aktivní političtí činitelé v Nangarharu mají vazby na HiK. Vede ji Hadži Din Mohammad, bývalý guvernér Kábulu (2005-2009) a současný člen Vysoké mírové rady Afghánistánu.
Hezb-e Afghanistan Naween (Strana nového Afghánistánu/Qanuni)
Vede ji Mohammad Yunus Qanuni. Součást politické aliance s názvem Jabahai Tafahim Millie neboli Fronta národního porozumění. Qanuni byl hlavním uchazečem o prezidentský úřad proti Karzáímu. Je Tádžik, který byl mudžáhidem, mluvčím Ahmeda Šáha Masúda a ministrem vnitra a školství. V roce 2005 byl zvolen do parlamentu a byl vybrán do čela Wolesi Jirgy. Podpora pro něj a jeho stranu může být politickou protiváhou Karzáího.
Hamnazar
Jedna z nejdůležitějších stran Mešhrano džirgy, Hamnazar (Aliance), Tvoří ji především prokarzájovští poslanci, kteří sympatizují se Západem. Skupina čítá přibližně třicet poslanců a vede ji Amín Zai. Povoláním je lékař a je blízkým spojencem Karzáího, který ho do této funkce silně podporoval.14
Hezb-e Islami Gulbuddin (HiG)
Mudžáhidská strana působící od sovětské invaze; vede ji Gulbuddin Hekmatjár. Aktivně vystupuje proti silám vedeným USA a afghánským národním silám. Politicky aktivní v okresech Sherzad, Surk Rod a Pachir Wa. Hekmatjár je Kharoti Ghilzai, a proto je méně vlivný než mnohem respektovanější a mocnější Khugianis, jako jsou Hajji Din Mohammad a Anwarul Haq Mohammad.15
Ittihad-e Islami (Sayyaf)
Tuto stranu vede jistý Abdul Rasool Sayyaf, a to již od protisovětského tažení. Navzdory ideologické a kulturní podobnosti s Talibanem se k nim Sayyaf nepřipojil (z osobních důvodů) a přešel k Severní alianci. Vyznává přísný wahhábistický výklad islámu a není známý svou tolerancí. V minulosti byla tato strana známá svými zahraničními příznivci a stoupenci; první z nich byli často Arabové, druzí pocházeli z tak různých míst, jako jsou jižní Filipíny, Čečensko a Bosna. V únoru 1993 vládní síly a členové Ittihad-e Islami zmasakrovali přes 700 Hazárů ve čtvrti Afšár v západním Kábulu.20
V roce 2005 se Ittihad-e Islami zaregistrovala jako politická strana pod názvem „Islámská organizace Dawah Afghánistánu“.21
.