Nebezpečí geneticky modifikovaných potravin (GMO potravin)
Nebezpečí geneticky modifikovaných potravin (GMO potravin)
Komentáře: 0 | 19. července 2018
Změny v nás vyvolávají obavy i kontroverze a není lepšího příkladu než změna nabídky potravin, která zahrnuje geneticky modifikované neboli GMO potraviny. Zatímco některým lidem genetická změna složení našich potravin nevadí, jiní poukazují na možné zdravotní problémy plynoucí z nepřirozených, laboratorně vytvořených modifikací.
Ale co to vlastně GMO jsou? A co je na nich tak špatného?
Skutečnost je taková, že nevíme úplně, jaká všechna rizika mohou být, ačkoli máme dobrou představu o tom, jaká by mohla být a jaká již jsou. Ve skutečnosti jsme již viděli neblahé účinky hybridizace – „přirozeného“ přístupu ke zlepšování rostlinných nebo živočišných druhů – takže by dávalo smysl mít z genetických modifikací ještě větší obavy.
V tomto příspěvku si projdeme některé otázky týkající se GMO, jejich podstaty a negativních účinků na vaše zdraví.
Co jsou to GMO?
Na začátek si řekněme, že GMO je zkratka pro geneticky modifikovaný organismus, což znamená, že genetická výbava dané rostliny nebo zvířete byla vědecky pozměněna. Běžně se to dělá z takových důvodů, jako je zvýšení velikosti úrody, snížení odolnosti rostliny nebo zvířete vůči patogenům, houbám nebo nemocem, nebo aby se plodiny staly odolnějšími vůči suchu, protože naše klima se stává teplejším a sušším.
Proces vytváření GMO zahrnuje, že vědci najdou v jednom organismu gen, který má vlastnosti, které jsou žádoucí v jiném organismu. Tento gen je pak extrahován, zkopírován a vložen do genomu nového organismu, takže požadované vlastnosti jsou pak přítomny v novém hostiteli.
Ačkoli někdo může říci, že se jedná pouze o vylepšenou metodu hybridizace, není tomu tak. Ve skutečnosti zde existují dva problémy, jedním z nich je představa, že vytváření GMO je stejně neškodné a bezpečné jako přirozené šlechtění, a druhým je, že s hybridizací – ať už „přirozenou“, nebo ne – jsou již spojeny problémy s lidským zdravím.
Příklad pšenice. Zatímco pšenici jako takovou lidé konzumují již tisíce let, teprve v polovině 20. století byla hybridizována na zakrslou odrůdu, která dávala vyšší výnosy a byla levnější na pěstování. Bohužel se při hybridizaci změnilo i složení bílkovin pšenice, a přestože moderní pšenice obsahuje celou řadu bílkovin, někteří lidé rozeznávají pouze jednu a ostatní bílkoviny jsou pro ně alergeny. (1)
Pravda, většina hybridizací může být v pořádku a jejich výhody převažují nad případnými negativními aspekty. Nicméně skutečnost, že proces hybridizace může vytvořit něco pro lidské tělo nezdravého, nám říká, že měnit něco geneticky je pravděpodobně ještě riskantnější.
Co dělá genetická modifikace s potravinami a jak mění jejich strukturu?
Při genetické modifikaci organismu dochází k přenosu genů přes biologické bariéry, které by za normálních okolností takové spojení znemožnily. Díky tomu se s potravinami dějí nepřirozené věci, například jablka, která odolávají hnědnutí, rajčata, která zůstávají dlouho po sklizni zralá, a možná to nejznepokojivější – plodiny, které jsou schopny odolávat intenzivnímu používání pesticidů a herbicidů.
Problémy s rezistencí vůči herbicidům a pesticidům
Protože plodiny odolné vůči herbicidům umožňují zemědělcům potlačovat plevel pomocí herbicidů, jako je glyfosát, aniž by se obávali, že zahubí plodinu, mají zemědělci tendenci ho používat ještě více. Bohužel to škodí nejen našemu zdraví a životnímu prostředí, ale pravděpodobně tím vznikají i plevele odolné vůči herbicidům.
Organismy mohou být také geneticky modifikovány pro odolnost vůči škůdcům, což je sice zdánlivě dobrá věc, která může pomoci zmírnit nadměrné používání pesticidů, ale vytváří to i další problémy.
Například kukuřice Starlink je kmen kukuřice geneticky upravený tak, aby využíval gen Bacillus thuringiensis (Bt) a učinil rostlinu odolnou vůči zavíječi kukuřičnému. Bohužel navzdory tomu, že kukuřice Starlink má sloužit pouze jako krmivo pro zvířata a nikdy ne k lidské spotřebě, dostala se její část do potravinářské produkce – pravděpodobně kvůli laxnímu přístupu prodejců osiva k omezením. To vedlo k tomu, že miliony dolarů zpracovaných potravin musely být zničeny, místo aby se nebezpečné toxiny dostaly ke konzumaci veřejnosti.
Dalším problémem rostlin využívajících Bt toxin je pyl z těchto rostlin, který se usazuje na listech rostliny mléčivce, která je hlavním zdrojem potravy pro larvy motýla Monarcha. Protože pyl z geneticky upravené rostliny obsahuje vysoké množství Bt toxinu, listy se pak stávají pro larvy toxické, když se na nich usadí. To je obzvláště znepokojující, když si uvědomíme, že populace tohoto ikonického druhu se za posledních 24 let snížila o více než 68 %.
Pyl z GMO plodin se může přenést i na planě rostoucí rostliny, u kterých mohou vlastnosti v nich zabudované způsobit další škody na životním prostředí, například změny v ekosystému, kdy rostlina již nemůže být využívána druhy jako zdroj potravy. (2,3)
Nebezpečí geneticky modifikovaných potravin
Kromě nebezpečí náhodného požití rostlin modifikovaných tak, aby v jejich genomu byl obsažen Bt gen, existují v souvislosti s GMO i některé další obavy. Existují například obavy, že genetická modifikace rostliny může způsobit vznik chorob, které jsou odolné vůči antibiotikům. Důvodem je možnost vzniku virové rezistence, která povede ke vzniku nových virů a nemocí.
K tomu přistupuje možnost, že nově syntetizované bílkoviny budou představovat riziko vzniku alergií – podobně jako tomu bylo v případě hybridizace pšenice. Například při úpravě rostlin fazolu za účelem zvýšení obsahu aminokyselin cysteinu a methioninu se ukázalo, že exprimovaný protein transgenu je silným alergenem, což způsobilo, že projekt byl zrušen. To však neznamená, že každý protein způsobující alergii nebo potenciální toxicitu pro člověka bude „podchycen“ před schválením geneticky upravené potraviny pro veřejnost, protože dlouhodobý potenciál nebezpečí je téměř nemožné odhalit – zejména proto, že téměř všechny testy se provádějí na zvířatech a jen zřídka na lidech. (4)
Ještě více znepokojující je možná nárůst následujících zdravotních potíží, který začal po zavedení GMO v roce 1996:
- Chronická onemocnění
- Potravinové alergie
- Reprodukční poruchy
- Autismus
- Zažívací potíže
K tomu patří i nárůst Američanů s 3 nebo více chronickými onemocněními, který za pouhých 9 let po zavedení GMO vyskočil o 6 %. Přestože neexistuje dostatek důkazů, které by potvrzovaly souvislost mezi uvolňováním GMO a těmito zdravotními riziky, musíme vzít v úvahu i zřetelnou možnost, že se nejedná o pouhou náhodu – zvláště když někteří z nejsilnějších zastánců GMO mají také velmi silný politický vliv, včetně bývalého právníka společnosti Monsanto Michaela Taylora, který je nyní americkým carem pro bezpečnost potravin. (5)
Příklady GMO potravin a co hledat na etiketách, abychom se vyhnuli GMO
Naneštěstí může být téměř nemožné vyhnout se GMO v potravinách, jako je kukuřice, z níž bylo geneticky modifikováno přibližně 92 % všech potravin vypěstovaných v USA podle rozlohy. Ještě více znepokojující je rychlý celosvětový nárůst ploch geneticky modifikovaných plodin, který vzrostl z 67,7 milionu hektarů (10 000 metrů čtverečních nebo 2,471 akrů) v roce 2003 na 185,1 milionu v roce 2016, což představuje více než 117% nárůst. (6)
Existují však potraviny, na které se zaměřit a kterým se vyhnout, a také věci, které je třeba hledat na etiketách potravin, abyste snížili zdravotní rizika GMO potravin.
Mezi běžné GMO plodiny, na které je třeba si dávat pozor, patří např:
- Kukuřice
- Řepka olejná (používá se při výrobě řepkového oleje)
- Sójové boby
- Brambory
- Jablka
- Rýže
- Havajské papáje
- Švestky (7)
- Cukrová řepa
- Brambory
- Kvašená řepa
Jinak, vyhýbáním se vysoce zpracovaným potravinám a konvenčně pěstovaným potravinám ve prospěch 100% ekologicky pěstovaných celých potravin se můžete lépe vyhnout GMO. Můžete také hledat etikety, na kterých je uvedeno, že výrobek neobsahuje GMO, ačkoli se jedná o dobrovolné hodnocení společností, což může přinést problémy týkající se jeho dodržování. Z tohoto důvodu je nejlepší hledat certifikaci třetí strany, například pečeť Non-GMO Project Verified, která zajišťuje splnění určitých standardů shody před certifikací. (8)
Potraviny bez GMO, které je třeba hledat
Kromě nákupu 100% ekologických potravin a potravin s certifikací Non-GMO Project můžete nakupovat také u místních drobných výrobců, například na farmářských trzích nebo v místním obchodě se zdravou výživou, z nichž mnozí se zavázali prodávat pouze produkty bez GMO. Dobrým způsobem, jak se vyhnout GMO, je také pěstování vlastních potravin, i když ne každý z nás na to má čas a pěstební plochu.
Většina zelených listových produktů je však bezpečná, stejně jako většina ostatních produktů, i když se to může změnit. Bohužel absence předpisů vyžadujících označování GMO také způsobuje, že při identifikaci geneticky modifikovaných potravin je třeba hádat, a proto je nejlepší volbou při nakupování držet se stoprocentně ekologických potravin.
- https://maninisglutenfree.wordpress.com/2011/07/05/the-history-of-how-wheat-became-toxic/
- https://www.repository.law.indiana.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1227&context=ijgls
- https://www.biologicaldiversity.org/species/invertebrates/monarch_butterfly/
- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3791249/
- https://responsibletechnology.org/10-reasons-to-avoid-gmos/
- https://www.statista.com/statistics/263292/acreage-of-genetically-modified-crops-worldwide/
- https://www.aphis.usda.gov/aphis/ourfocus/biotechnology/permits-notifications-petitions/petitions/petition-status
- https://www.nongmoproject.org/product-verification/verification-faqs/