Předkové moderních ptáků se stali teplokrevnými velmi brzy ve svém vývoji

Předkové moderních ptáků se stali teplokrevnými velmi brzy ve svém vývoji

• Úlomky vaječných skořápek pocházely z Alberty, Kanady a pocházely ze sauropodů
• Použili fosilie kanadských dinosaurů, nikoliv těch z rovníku
• Tým zjistil, že jejich tělesná teplota se pohybovala v rozmezí 95-104 stupňů Fahrenheita

Předkové moderních ptáků žijících v Kanadě před 75 miliony let se stali teplokrevnými velmi brzy ve své evoluci, ukázala studie dinosauřích vaječných skořápek.

Experti z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě a Yaleovy univerzity zkoumali chemické vazby skořápek, aby zjistili tělesnou teplotu živočicha uvnitř.

Chtěli zjistit, kdy přesně začali studenokrevní dinosauři dostávat teplejší krev a nakonec se vyvinout v moderní ptáky.

Tým zjistil, že čtyři různé druhy dinosaurů napříč evoluční časovou osou směřující k tomu, aby se z nich stali ptáci, dokázaly regulovat svou vlastní teplotu.

Dinosauři měli vnitřní teplotu v rozmezí od 95 do asi 104 stupňů Fahrenheita, podobně jako moderní ptáci, zjistila studie.

Zkoumáním fosilií z Kanady a ne z rovníku, jak to dělají jiné studie, by podle týmu mohli získat přesnější obraz o jeho vnitřní teplotě.

Profesorka Hagit Affeková z Ústavu věd o Zemi Hebrejské univerzity v Jeruzalémě říká, že druhy na rovníku budou horké z vnější teploty.

Ty v Kanadě a severněji by musely dosáhnout těchto teplot tím, že by byly schopny kontrolovat své vlastní teplo, řekla.

Od doby, kdy byly poprvé objeveny zkameněliny dinosaurů, fascinují tito tvorové vědce i laiky.

Jednou ze záhad, která po desetiletí mátla vědce, bylo, jak dinosauři regulovali svou tělesnou teplotu a zda byli teplokrevní nebo studenokrevní.

Nová studie, publikovaná v časopise Science Advances, využívá novou metodu měření historických teplot.

Jedná se o techniku zvanou shlukovaná izotopová geochemie, tato metoda analyzuje chemické vazby mezi těžkými izotopy v minerálech uhličitanu vápenatého.

To vědcům umožňuje vypočítat jak teplotu, při které minerály vznikly, tak tělesnou teplotu matky, která vejce nakladla.

Tým aplikoval tuto metodu na zkamenělá vejce tří různých druhů dinosaurů, kteří se nacházejí na evoluční cestě od plazů k ptákům.

„Globální klima v době dinosaurů bylo výrazně teplejší než dnes,“ řekl doktor Affek.

„Z tohoto důvodu by nám měření pouze tělesných teplot dinosaurů, kteří žili v blízkosti rovníku, neřeklo, zda byli endo- nebo exotermní.

„Je to proto, že jejich tělesná teplota mohla být jednoduše studenokrevnou reakcí na horké podnebí, ve kterém žili.“

Zkoumali fosilie od dlouhokrkých sauropodů, tříprstých teropodů až po ptakopysky.

Analyzovali také 69 milionů let starou vaječnou skořápku z Rumunska, která mohla patřit „trpasličímu“ titanosaurovi.

Pro řešení této otázky se její tým zaměřil na dinosaury, kteří žili ve vysokých zeměpisných šířkách, jako je Alberta v Kanadě – dostatečně daleko na severu, aby bylo zajištěno, že jejich teplé tělo bylo výsledkem vnitřního, metabolického oteplování.

Tým chtěl určit teplotu prostředí v Albertě před 75 miliony let, a tak použil svou izotopovou metodu na schránky studenokrevných měkkýšů.

Vytvářejí odraz okolní teploty v jejich okolí a vědci zjistili, že ta by se pohybovala kolem 79 stupňů Fahrenheita.

Tím dokázali, že zkoumaní dinosauři by museli být endotermní, jinak by nebyli schopni udržet tělesnou teplotu 95 až 104F.

Jak se dinosauři vyvíjeli, přešli od ještěrovitých (studenokrevných) vlastností k ptačím (teplokrevným).

„Domníváme se, že k této proměně došlo velmi brzy v evoluci dinosaurů,“ řekl Affek.

„Vejce mayasaura – ještěrovitého druhu dinosaura, kterého jsme testovali – již byla schopna samoregulace tělesné teploty, stejně jako jejich teplokrevní, ptačí bratranci, torrdoni.‘

Skutečnost, že oba tyto druhy, nacházející se na opačných koncích evolučního stromu dinosaurů, měly tělesnou teplotu vyšší než jejich okolí, znamená, že oba měly schopnost se zahřívat.