Přehled konceptu recipročního determinismu s příklady

Přehled konceptu recipročního determinismu s příklady

Albert Bandura předložil koncept recipročního determinismu, který tvrdí, že nejen prostředí ovlivňuje člověka, ale člověk také způsobuje změny v prostředí.

Hudba a nálady

Předpokládá se, že hlasitá hudba, například heavy metal, uvádí člověka do rozrušeného stavu mysli, zatímco uklidňující hudba umožňuje člověku rozhodovat se klidně a racionálně.

Přemýšleli jste někdy o tom, co nás nutí chovat se tak, jak se chováme? Proč se po práci rádi scházíme s přáteli nebo se rozčilujeme, když uvízneme v dopravní zácpě? Mnohým tyto „otázky“ možná ani nepřipadají jako něco, o čem je třeba přemýšlet. Možná jsou jen součástí běžného chování. Zamysleli jste se však někdy nad tím, co řídí naše chování, a nad jeho následnými důsledky? Právě to vysvětluje teorie vzájemného determinismu.

Přehled teorie

Albert Bandura, známý psycholog, předložil geniální koncept vzájemného determinismu. Popisuje ji jako – chování člověka je ovlivňováno a zároveň ovlivňuje jeho osobní faktory a prostředí.

Bandurova teorie tvrdí, že chování člověka je ovlivňováno prostředím a naopak. Zjednodušeně řečeno to znamená, že prostředí má tendenci způsobovat změny v chování jedince a naopak chování jedince je také zodpovědné za změny v prostředí. Znamená to tedy, že nejen prostředí ovlivňuje myšlení člověka, ale i následné chování člověka ovlivňuje prostředí.

Tato teorie se zabývá třemi hlavními faktory. Označují se jako triádní vzájemná kauzalita.

✦ Osobní faktory (myšlenky, pocity atd.)
✦ Chování
✦ Vnější prostředí

Determinismus je teorie, která zobrazuje, že jednání, chování nebo rozhodnutí člověka jsou jen výsledkem událostí, které se staly v minulosti. To znamená, že naše činy jsou jen reakcí na to, co se již stalo. To, jak se dnes chováme, je jen reakcí na minulé události. Souhlasil s teorií determinismu, že naše chování a jednání je příčinou minulých událostí, ale byl také toho názoru, že i prostředí je způsobeno nebo ovlivněno naším chováním.

Příklady

★ Představme si člověka, který si nepřeje pracovat v určité firmě (osobní faktor), ale okolnosti jsou takové, že nemůže práci opustit. To způsobí, že se mu práce nebude líbit, a může to mít za následek i špatný výkon (chování). Na oplátku to povede k tomu, že se tato osoba bude chovat nevhodně, což způsobí, že se kolegům/nadřízeným nebude líbit nejen její práce, ale i ona sama (prostředí). Tím se situace pro obě strany jen zhorší. Proto sociální i fyzické chování vytvoří více omezující prostředí a povede k dalším poruchám chování.

★ Žák rád kreslí (osobní faktor). Bude věnovat pozornost výtvarným přednáškám a vytvářet krásné kresby. Tím si vyslouží pochvalu od učitele a obdiv spolužáků (prostředí), což ho přiměje vytvářet ještě lepší kresby (chování).

★ Dalším příkladem je dítě, které ve třídě hlasitě mluví, protože se nudí (osobní faktor). Když učitel dítě pokárá (prostředí), může buď přestat mluvit, nebo se začne vzpouzet tím, že bude mluvit ještě hlasitěji (chování), a v takovém případě může učitel poslat dítě po škole nebo do ředitelny.

★ Dítě nemá rádo určitý předmět, proto ho nebude studovat (osobní faktor). To povede k získání horších známek při zkoušce, což povede k tomu, že se dítě ocitne na konci výčitek rodičů a učitele (prostředí). To způsobí, že dítě nebude chtít studovat daný předmět ještě více, a může také začít nemít rádo učitele (chování), čímž vzniknou další problémy.

Experiment s panenkou Bobo

★ Experiment
Albert Bandura se zabýval studiem agrese u dětí. Experiment s panenkou Bobo je nejznámějším jím provedeným experimentem. Pro tento model Bandura použil vizuální pomůcku, video, na kterém jeden z jeho studentů mlátil panenku Bobo, což je nafouknutá hračka, na jejíž dno je položeno určité závaží, aby při úderu vyskočila zpět. Na videu bylo vidět, jak žena panenku bije, kope, křičí na ni a tluče s ní, čímž se projevují různé úrovně agrese. Bandura tento film pustil několika dětem z mateřské školy.

★ Výsledek
Po zhlédnutí filmu byly děti odvedeny do herny, kde byla panenka Bobo. Bandura se vůbec nedivil, když viděl, že napodobují ženu z videa. Mlátily do ní, kopaly, rozbíjely ji a sedaly si na ni, čímž ji úplně rozmetaly. Pozorovatelé byli ohromeni, když viděli, jak se děti v tak nízkém věku chovají tak násilně. Toto chování navíc děti prováděly, aniž by za to dostaly nějakou pobídku. Prostě jen napodobovaly ženu na videu.

Tento model učení předložený Bandurou byl znám jako pozorovací učení. Při tomto experimentu bylo zjištěno, že téměř 88 % dětí projevovalo agresi. Děti byly poté několik měsíců pozorovány a ke zděšení pozorovatelů bylo zjištěno, že téměř 40 % z nich vykazuje násilné chování.

★ Závěr
Albert Bandura se domníval, že agresivní chování, které projevují členové rodiny, je škodlivější než cokoli jiného. Tvrdil, že děti napodobují pasivně-agresivní chování svých rodičů při jednání s kamarády. Jeho ideologií bylo léčit a diagnostikovat problém již v samotném dětství člověka. Je třeba věnovat pozornost výchově dítěte, protože ta určuje jeho budoucí temperament.

Člověk má schopnost měnit osobní faktory a také měnit prostředí. Změna je neustálá, jak každý ví. Doktrína vzájemného determinismu zdůvodňuje, že člověk je schopen utkat přítomnost tak, aby si vytvořil hladkou cestu ke své budoucnosti. Ve světě se nám bude žít lépe, pokud budeme mít moc učinit ho takovým, jakým ho chceme mít. Samozřejmě bez zpochybňování přírodních zákonů.

.