Paralelní hra a batolata:
Paralelní hra je malá fáze v životě malého batolete, kdy si hraje vedle ostatních batolat, ale neinteraguje s nimi.
Je to běžný jev u batolat ve věku od 1 do 2 let a připojuje se k dalším zvláštním fázím batolat, jako je mluvení pro sebe a přílišné lpění.
Podobně se však této aktivity není třeba obávat – a navzdory zdání ve skutečnosti připravuje půdu pro sociální hru.
Dr. Dana Cohenová, dětská psycholožka a ředitelka oddělení pro autismus a hodnocení raného dětství v Beaumont Children’s v Royal Oak, říká, že paralelní hra je ve skutečnosti předstupněm sociální hry a měla by být podporována.
Jak vypadá?
Paralelní hra vypadá tak, jak zní. Nejčastěji si podle Cohena hrají dvě děti vedle sebe v těsné blízkosti, ale ne spolu. Každé dítě se soustředí na svou vlastní hru.
Může se vyskytovat kdekoli, říká Cohen, pokud je prostředí nastaveno tak, aby k této hře mohlo docházet. Představte si místa vybavená stavebnicemi nebo centra pro předstíranou hru, kde si děti spokojeně hrají ve svých vlastních „zónách“.
„Nejčastěji k tomu dochází ve školách nebo v zařízeních denní péče, kde jsou po celé místnosti rozmístěna stanoviště, která se to snaží podpořit,“ říká Cohen.
Proč je to důležité
Když se batolata, obvykle ve věku od 1 do 2 let, zapojují do tohoto typu hry, vlastně se tím připravují na další sociální hry, vysvětluje Cohenová.
„Některé děti to dělají dříve,“ dodává. Cohen poznamenává, že vzhledem k tomu, že tento typ hry je předchůdcem společenské hry, jedná se o obrovskou fázi vývoje a učí děti raným sociálním dovednostem.
„Učí se prostřednictvím hry a interakce,“ dodává Cohen. „Pokud nemají paralelní hru, může to mít vliv na jejich vývoj.“
Cohen poznamenává, že pokud vaše dítě dosáhne věku 3 let a nepřechází od paralelní hry k něčemu interaktivnějšímu a společenskému, může to být známkou autismu.
„Existuje ale spousta variability, například osobnost,“ říká Cohen.
Například některé děti jsou prostě stydlivější. To by se mělo vzít v úvahu, než se skočí na diagnózu. V případě potřeby vyhledejte další lékařskou pomoc.
Pěstování paralelní hry
Je nezbytné, aby se rodiče zapojili do této velmi důležité fáze vývoje batolete. Podporovat paralelní hru je tak jednoduché, jako domluvit si doma malé schůzky s jedním nebo dvěma dětmi, vysvětluje Cohen.
Cohen říká, že rodiče by měli schůzky strukturovat a sledovat, aby k paralelní hře skutečně docházelo. K tomu je také třeba zapojit určité hračky, říká Cohenová.
Příklad pro mladší batolata jsou podle ní dobrou volbou třídiče tvarů – a pro starší batolata můžete přinést hračky, které budou podporovat předstíranou hru, jako jsou panenky.
Abyste však děti nezahltili, Cohenová říká, abyste nepřinášeli mnoho možností hraček.
Kromě schůzek na hraní doma můžete podle Cohena vzít své dítě ven na hodiny do místní knihovny nebo na hřiště v obchodním centru, zejména pokud není v denní péči.
Cohen vysvětluje, že ve srovnání se schůzkami na hraní doma, kde je klidné a uvolněné prostředí, mohou být schůzky na veřejnosti těžším místem pro podporu paralelní hry. Přesto je vystavení ostatním dětem jejich věku dostatečně přínosné.
Podporování dalšího kroku: interaktivní hra
Když vaše batole dosáhne věku 3 let, Cohen předpokládá, že by již mělo přejít od paralelní hry a praktikovat více sociálních forem hry. Pokud tomu tak ale není, existují způsoby, jak ji podpořit.
Cohen navrhuje přinášet hry, které zahrnují střídání a sledování struktury hry a pomáhají podněcovat sociální aspekty.
Další taktikou je zavedení hračky, která vybízí ke sdílení, protože sdílení je velmi raným znakem interaktivní hry, říká Cohen.
Jen nezapomeňte: „Nemůžete dítě nutit, aby si hrálo s jiným dítětem,“ říká Cohen, „ale můžete ho v tom podporovat.“
Tento příspěvek byl původně zveřejněn v roce 2018 a je pravidelně aktualizován.