Pochopení rozdělení Starého zákona
Knihy jsou v křesťanské tradici rozděleny do čtyř hlavních částí
Sestra Anna Marie McGuan, RSM
Jednou z výzev při čtení Starého zákona je vyrovnat se s množstvím materiálu, který obsahuje. Při četbě se člověk setkává s vyprávěcími nebo příběhovými knihami či částmi knih. Čtenář se také setkává s nenarativními pasážemi, jako je poezie v žalmech, genealogie, zákony a předpisy a prorocké promluvy. Jak to všechno do sebe zapadá? Jak si při četbě Starého zákona udržet orientaci?“
Jedním z užitečných přístupů je mít na paměti rozdělení Starého zákona. Starý zákon je samozřejmě již rozdělen na knihy, ale tyto knihy jsou v křesťanské tradici seskupeny do čtyř hlavních oddílů a v hebrejské tradici do tří samostatných oddílů. Tyto čtyři oddíly křesťanské Bible jsou Pentateuch, Historické knihy, Prorocké knihy a Literatura moudrosti. Hebrejská Bible používaná v židovské náboženské tradici má jiné členění; mají Tóru, Proroky a Spisy. Hebrejská kategorie „Proroci“ se pak dělí na Dřívější proroky a Pozdější proroky. Dřívější proroci zahrnují to, co křesťanská tradice označuje jako Historické knihy. Používání kategorie „Proroci“ pro historické i prorocké spisy je však vhodné, jak vysvětluje Katechismus katolické církve:
„…když církev čte Starý zákon, hledá v něm to, co nám Duch, ‚který mluvil skrze proroky‘, chce říci o Kristu. (č. 702; 122; 107; 243)
Pod pojmem „proroci“ zde víra církve rozumí všechny, které Duch svatý inspiroval k živému hlásání a k sepsání posvátných knih Starého i Nového zákona. Židovská tradice rozlišuje nejprve Zákon (prvních pět knih neboli Pentateuch), pak Proroky (naše historické a prorocké knihy) a nakonec Spisy (zejména literaturu Moudrosti, zejména Žalmy).
V křesťanské Bibli se první část Starého zákona obvykle nazývá Pentateuch. Pentateuch znamená „pět svazků“ nebo „pět svitků“. Tóra, hebrejské slovo pro těchto prvních pět knih, znamená „zákon“. To je výstižný název pro tuto část, protože tyto knihy obsahují zákon, který Bůh ustanovil pro řízení Izraele, včetně jeho uctívání a rituálů. Tato část začíná stvořením a obsahuje příběhy Abraháma, Jákoba a jeho synů, vyvedení izraelského lidu z Egypta a smlouvu uzavřenou mezi Bohem a jeho lidem na hoře Sinaj. Končí závěrečnou řečí Božího služebníka Mojžíše v knize Deuteronomium.
Druhým oddílem jsou Historické knihy. Tyto knihy sledují vstup hebrejského lidu do země Kanaán, země, kterou Bůh zaslíbil Abrahamovi a jeho potomkům. Vyprávějí o dobytí země, o zřízení monarchie a o životě Saula, Davida a Šalomouna. Tyto knihy také líčí rozdělení Davidova království na Izrael (sever) a Judsko (jih) po Šalomounově smrti. Od té doby se obě království často zaplétala do vzájemných válek a sporů mezi sebou i s cizími národy. Nakonec byla obě království dobyta: Prorocké knihy probíhají chronologicky paralelně s historickými knihami v době rozděleného království: Izrael Asyrskou říší v roce 722/721 př. n. l. a Judsko Babylóňany v roce 586 př. n. l.
. Například kniha proroka Ámose je považována za nejstarší knihu a je datována do poloviny 8. století př. n. l., tedy před pád Severního království. Proroci ve svých spisech uvádějí některé historické odkazy, ale těžiště prorockého poselství je teologické. Proroci mluví za Boha a podávají vysvětlení, napomenutí a někdy i ostré invektivy vůči Božímu lidu kvůli jeho nevěře vůči němu.
Literatura Moudrosti neboli Spisy jsou rozmanitou sbírkou knih. Snad největší z těchto knih jsou Žalmy, které fungovaly jako modlitební hymnus pro izraelský lid a nyní i pro církev. K dalším typům literatury Moudrosti patří přísloví a návody, jak žít ve světě spravedlivě podle Božího záměru pro člověka. Do této kategorie patří také kniha Jób, napsaná převážně v poezii, která je dlouhým zkoumáním lidského utrpení a jeho smyslu. Tato skupina knih není historicky vázána na jednu osobu nebo období, ale obsahuje dlouhou tradici moudrosti, kterou lid smlouvy získal díky svým zkušenostem s utrpením, pokáním a modlitbou.
Závěr Starého zákona směřuje k naplnění Božích zaslíbení svému lidu, zejména v podobě Božího Mesiáše (hebrejsky „pomazaný“). Jeho příchod by znamenal definitivní krok pro Boží zjevení jeho lidu a spásu celého lidstva.