[Pregnancy-associated venous thrombosis in women with hereditary heterozygous factor V Leiden and/or factor II gene mutations]
Riziko žilní tromboembolie (VTE) u těhotných žen s heterozygotním faktorem V Leiden a/nebo heterozygotní mutací genu pro faktor II 20210A je nedostatečně zdokumentováno, a potřeba profylaxe je proto kontroverzní. Retrospektivně jsme studovali 208 žen s dědičnou trombofilií (heterozygotní FV Leiden a/nebo mutace genu pro faktor II), které měly celkem 406 plnohodnotných těhotenství, z toho 10 s tromboprofylaxí. Předporodní a poporodní výskyt VTE byl signifikantně vyšší u žen s oběma mutacemi (17,8 %) než u žen pouze s mutací genu FII (6,2 %) p = 0,003. Naproti tomu mezi ženami s mutací FV+FII a ženami se samotnou mutací FV nebyl významný rozdíl (10 %). Zdá se tedy, že dva nejčastější dědičné rizikové faktory trombofilie mají spíše aditivní než synergický vliv na antepartální/postpartální riziko VTE. Naproti tomu předchozí anamnéza VTE před těhotenstvím u žen s mutací genu FV i FII byla spojena s velmi vysokým rizikem VTE (50 %). Výskyt VTE byl vyšší v období po porodu než v období před porodem. Nebyl zjištěn žádný významný rozdíl ve výskytu ztráty plodu ve třech skupinách, ale to nebyl primární cílový ukazatel. Tyto výsledky získané v jediném centru mají význam pro profylaxi VTE. Rutinní používání LMWH není během těhotenství u asymptomatických žen s jednou mutací indikováno. Naopak je opodstatněné po celou dobu těhotenství u žen s oběma mutacemi a anamnézou žilní trombózy. Pokud jde o asymptomatické ženy s oběma mutacemi, je třeba individuálně zvážit potřebu profylaxe během části nebo celého těhotenství. V období po porodu panuje shoda ohledně používání LMWH po dobu 6 týdnů u žen s jednou nebo dvěma mutacemi spojenými s trombofilií.