Proč je Dánsko nejšťastnější zemí
Tento článek byl původně publikován na serveru The Conversation. Publikace přispěla článkem do rubriky Live Science’s Expert Voices:
Nová zpráva World Happiness Report opět řadí Dánsko mezi tři nejšťastnější ze 155 zkoumaných zemí – toto ocenění si země vysloužila již sedm let po sobě.
Spojené státy, se naopak v letošní zprávě World Happiness Report umístily na 18. místě, což je oproti loňsku pokles o čtyři příčky.
Dánsko se mezi nejšťastnějšími zeměmi světa umístilo v souladu s mnoha dalšími národními průzkumy štěstí (nebo, jak říkají psychologové, „subjektivní pohody“).
Vědci rádi studují a přou se o to, jak věci měřit. Ale pokud jde o štěstí, zdá se, že panuje obecná shoda.
V závislosti na rozsahu a účelu výzkumu se štěstí často měří pomocí objektivních ukazatelů (údaje o kriminalitě, příjmech, občanské angažovanosti a zdraví) a subjektivních metod, například dotazováním se lidí, jak často prožívají pozitivní a negativní emoce.
Proč by Dánové mohli hodnotit svůj život pozitivněji? Jako psycholog a rodák z Dánska jsem se touto otázkou zabýval.
Ano, Dánové mají stabilní vládu, nízkou míru veřejné korupce a přístup ke kvalitnímu vzdělání a zdravotní péči. Země má sice nejvyšší daně na světě, ale naprostá většina Dánů je ochotně platí:
Možná nejdůležitější však je, že si cení kulturního konstruktu zvaného „hygge“ (vyslovuje se hʊɡə).
Oxfordský slovník přidal toto slovo v červnu 2017 a označuje kvalitní společenské interakce. Hygge lze použít jako podstatné jméno, přídavné jméno nebo sloveso (to hygge himself) a události a místa mohou být také hyggelige (hygge-like).
Hygge se někdy překládá jako „útulný“, ale lepší definice hygge je „záměrná intimita“, ke které může dojít, když máte bezpečné, vyvážené a harmonické společné zážitky. Může to být šálek kávy s přítelem u krbu nebo letní piknik v parku.
Rodina může uspořádat hygge večer, který zahrnuje stolní hry a pohoštění, nebo se přátelé mohou sejít na neformální večeři s tlumeným osvětlením, dobrým jídlem a pohodovou zábavou. Prostory lze také označit jako hyggelige („Váš nový dům je tak hyggeligt“) a běžným způsobem, jak po večeři poděkovat hostiteli, je říci, že to bylo hyggeligt (což znamená, že jsme se dobře bavili). Od většiny dánských společenských akcí se očekává, že budou hyggelige, takže by bylo tvrdou kritikou říci, že večírek nebo večeře nebyly hyggelige.
Výzkumy o hygge zjistily, že v Dánsku je nedílnou součástí pocitu pohody lidí. Působí jako nárazník proti stresu a zároveň vytváří prostor pro budování kamarádství. Ve vysoce individualizované zemi, jako je Dánsko, může hygge podporovat rovnostářství a posilovat důvěru.
Dalo by se říci, že hygge je plně integrováno do dánské kulturní psychiky a kultury. Stala se však také tak trochu globálním fenoménem – Amazon nyní prodává více než 900 knih o hygge a Instagram má více než 3 miliony příspěvků s hashtagem #hygge. Údaje z Google trends ukazují velký skok ve vyhledávání hygge od října 2016.
Nejen Dánsko je jedinou zemí, která má slovo pro koncept podobný hygge – Norové mají koselig, Švédové mysig, Nizozemci gezenlligheid a Němci gemütlichkeit.
V USA – které také kladou velký důraz na individualismus – neexistuje skutečný kulturní ekvivalent hygge. Příjem je obecně spojován se štěstím, ale přestože HDP v zemi roste a míra nezaměstnanosti klesá, úroveň štěstí v USA neustále klesá.
Co se děje?
Nerovnost příjmů je stále problémem. Dochází však také k výraznému poklesu mezilidské důvěry a důvěry vůči institucím, jako je vláda, a také médiím. Nakonec ani větší disponibilní příjem nestačí na to, abyste měli někoho, na koho se můžete v nouzi spolehnout (o čemž je přesvědčeno 95 procent Dánů).
V jádru hygge jde o budování intimity a důvěry s ostatními.
Američanům by se toho v životě pravděpodobně hodilo trochu více.
Marie Helweg-Larsen, profesorka psychologie na Dickinson College
Tento článek byl původně publikován na serveru The Conversation. Přečtěte si původní článek. Sledujte všechna témata a debaty Expert Voices – a staňte se součástí diskuse – na Facebooku, Twitteru a Google+. Vyjádřené názory jsou názory autora a nemusí nutně odrážet názory vydavatele. Tato verze článku byla původně publikována na serveru Live Science.
Aktuality
.