Proč jsou černoši a Asiaté více ohroženi koronavirem? Zde' je to, co jsme zjistili
Pandemie koronaviru výrazně zvýšila povědomí o nerovnostech v oblasti zdraví. Vědci již dlouho chápou, že etnický původ a socioekonomické podmínky hrají významnou roli při ovlivňování našeho zdraví, ale pandemie osvětlila tyto výrazné nerovnosti a potřebu naléhavých opatření k jejich odstranění.
V našem výzkumu jsme zjišťovali, jak se liší riziko onemocnění COVID-19 v závislosti na etnické příslušnosti a socioekonomickém zázemí.
Analyzovali jsme údaje od téměř 400 000 lidí v Anglii, kteří se zúčastnili studie UK Biobank, jež v letech 2006-2010 shromažďovala informace o životních podmínkách lidí. Tyto informace byly spojeny s údaji o laboratorních testech koronavirů z organizace Public Health England, což nám umožnilo posoudit riziko u různých etnických skupin. To nám umožnilo podívat se na to, jak zdravotní stav a životní okolnosti lidí zhruba před deseti lety souvisely s rozvojem onemocnění COVID-19 během pandemie.
Zjistili jsme nápadné nerovnosti. U černochů byla čtyřikrát vyšší pravděpodobnost, že budou potřebovat hospitalizaci kvůli onemocnění COVID-19, než u bělochů, a u jihoasijských (zejména pákistánských) etnických skupin byla tato pravděpodobnost třikrát vyšší.
Významné nerovnosti přetrvávaly, i když jsme zohlednili faktory, jako je zdravotní stav před pandemií, zda lidé kouřili a zda byli během sběru základních údajů zdravotnickými pracovníky. Zohlednění socioekonomických faktorů tyto rozdíly do jisté míry snížilo, ale ne zcela – riziko u černochů bylo při zohlednění těchto faktorů stále dvojnásobné než u bělochů.
Naše zjištění od té doby potvrdil i další výzkum. Úřad pro národní statistiku zkoumal úmrtí na COVID-19 s využitím informací o etnické příslušnosti ze sčítání lidu a úmrtních listů. Jejich zpráva rovněž zjistila zvýšené riziko úmrtí u etnických menšin. Opět zjistili, že tato vyšší rizika se při zohlednění socioekonomického původu pomocí dostupných měřítek snížila, ale neeliminovala.
Kde se berou nerovnosti v oblasti zdraví?
Co to tedy znamená? Za prvé, v souladu s tím, co jsme již věděli o etnických nerovnostech v oblasti zdraví, téměř jistě nebude existovat jediné vysvětlení toho, proč jsou etnické menšiny neúměrně postiženy koronavirem. Je velmi pravděpodobné, že zde hraje roli celá řada faktorů, včetně strukturálního rasismu a diskriminace.
Přestože víme, že etnická příslušnost je z velké části sociální proměnnou, neznamená to, že potenciální biologické rozdíly nehrají vůbec žádnou roli. Například je známo, že obyvatelé jižní Asie jsou obzvláště ohroženi cukrovkou, přinejmenším částečně kvůli sklonu k hromadění tuku v oblasti břicha, což silně souvisí s rizikem vzniku cukrovky.
Jedním z možných vysvětlení, o kterém se hojně diskutuje, je možný podíl rozdílných hladin vitaminu D u různých etnických skupin, ale analýzy údajů z britské Biobanky provedené naším týmem pro to nenašly žádný důkaz.
Ale i když biologické rozdíly hrají určitou roli v nerovnostech v oblasti zdraví, jejich vliv bývá malý ve srovnání s rolí sociálních sil.
Tím se dostáváme k vlivu sociálních faktorů. Obavy týkající se přístupu zdravotnických pracovníků k osobním ochranným prostředkům byly široce vyjádřeny. Mezi etnickými menšinami může být přístup ještě omezenější, což je vystavuje nespravedlivě zvýšenému riziku. Údaje ke studiu této problematiky však zůstávají omezené.
Nakonec existuje značné množství důkazů, které naznačují, že zkušenosti s rasismem mají přímý dopad na zdraví. Rasismus, zejména zažívaný klíčovými pracovníky, je nyní uznáván jako důležitý faktor, který je základem etnických nerovností v COVID-19. Diskriminace může vést k tomu, že etnické menšiny jsou umisťovány na nebezpečnější pozice v první linii. Její širší dopady také znamenají, že lidé z etnických menšin se častěji setkávají s nejistou prací, například v tzv. gig ekonomice. Předpokládá se, že psychosociální stres způsobený zkušeností s rasismem má také přímý dopad na zdraví.
Jak bylo zdůrazněno v nedávném zvláštním vydání časopisu British Medical Journal, rasismus v rámci NHS přetrvává, přičemž za posledních 25 let bylo v jeho řešení dosaženo jen omezeného pokroku.
Čas jednat na základě důkazů
Public Health England nedávno zveřejnila netrpělivě očekávanou zprávu o etnických nerovnostech v COVID-19 . Ve skutečnosti se však etnické příslušnosti věnovala jen malá část a nepřinesla nic nového ani žádná doporučení.
Očekávané svědectví regionálního ředitele Public Health England pro Londýn Kevina Fentona nebylo zahrnuto, přestože na základě rozsáhlého zapojení vypracoval řadu doporučení. Ignorování těchto důkazů pravděpodobně dále poškodí důvěru veřejnosti v době, kdy je jí nejvíce zapotřebí.
Ačkoli etnické nerovnosti ve zdraví jsou dlouhodobé, nejsou nevyhnutelné.
Potřebujeme trvalé politické úsilí vlády o řešení těchto nerovností. V krátkodobém horizontu musíme sledovat zdravotní výsledky podle etnické příslušnosti, přizpůsobit sdělení v oblasti veřejného zdraví tak, aby se dostala ke všem, a odstranit překážky v přístupu ke zdravotní péči, aby se minimalizovaly další škody způsobené virem. Významnou překážkou je omezování zdravotní péče pro migranty, neboť požadavky na doklady mohou omezit využívání tolik potřebných zdravotnických služeb.
Z dlouhodobého hlediska musíme řešit rasismus a diskriminaci, pokud chceme vytvořit spravedlivější společnost, ve které se každý může těšit dobrému zdraví. Pokud má být výsledkem této pandemie něco pozitivního, nechť je to dlouho odkládané uznání strukturálních příčin nerovností v oblasti zdraví a opatření proti nim.