Proč nemám po dvacítce zájem o vztah
Vypadá to, že většina populace buď ve vztahu je, nebo ho aktivně hledá – proč tomu tak je? Proč je to společenská norma v době, kdy se nemusíme rozmnožovat a ženy se mohou živit samy? Můžeš mi říct pět podstatných věcí, které ti přináší současný vztah?“
Můžu si sám vydělat peníze, sám si najít a uvařit jídlo, žít relativně bezpečně sám a nepotřebuji sex (za účelem reprodukce nebo potěšení). Takže na to, abych se vzdala času stráveného sama se sebou, bys musel opravdu zapálit mou duši. Cokoli jiného mi za to prostě nestojí. Toho času o samotě, kdy objevuji sám sebe, si cením víc než společnosti ve chvílích, kdy je mi trochu smutno.“
Neustále se bombarduješ nesmyslnými chaty, večery v baru, známostmi na jednu noc a malými úlety, abys nemusel sedět v tichu sám se sebou a opravdu se věnovat duševní práci. Jo, je to děsivé. Je to opravdu kurevsky děsivé. Ale, můj bože, stojí to za to. Copak nechceš poznat sám sebe? Nechcete zjistit, kým se skutečně můžete stát? Nechcete jednou provždy zastavit tu bolest hluboko ve svém srdci? Muž ani žena tuto bolest nezastaví. Prostě ji nezastaví. Možná dočasně, ale tak, jako když vykouříte jointa a dočasně zapomenete na své problémy. Budete cítit opojení, ale přestane to a vy jste neodstranili jádro problému.“
Cením si času, který trávím sám jako jednotlivec. Nevidím důvod vstupovat do vztahu, pokud nemám pocit, že bude trvat dlouhodobě, což znamená, že si už nikdy, nikdy nebudu moci užívat čas o samotě jako jednotlivec a ne jako součást nějakého páru. Chci mít možnost vstoupit do jakéhosi svazku dvou lidí s vědomím, že tam chci být a dát tomu všechno.“
Miluju objevování sebe sama. Rád překvapuji sám sebe. Rád vidím, jak denně rostu, a nechci o to přijít, protože jsem příliš zaneprázdněn zkoumáním někoho jiného. Nevěřím, že někdy skončím s objevováním sebe sama, ale ráda bych udělala velký pokrok, než se zcela odevzdám jinému člověku a budu pracovat na tom, abych si ho užívala a denně ho také objevovala.
Dalo mi hodně práce ztišit svou mysl natolik, abych mohla naslouchat své duši, a čím více naslouchám, tím více se stávám tím, kým mám být. A to jsem teprve na začátku. Přidat do této rovnice muže jako něco jiného než pečujícího, pozitivního přítele by změnilo chemii mého mozku. Zakalilo by ji to. Pokazilo by mi to srdce a já se obávám, že bych mu nedokázala zůstat věrná.“
Chci to teď všechno „dostat ze sebe“. Chci porozumět svému tělu a tomu, co má rádo. Chci chodit s typy a osobnostmi mužů, kteří mě zajímají, abych zjistila, se kterými jsem kompatibilní a které je lepší nechat jako fantazii. Chci pochopit sama sebe, než do toho přidám někoho dalšího. Jak bych mohla někoho milovat a dospět k tomu, abych mu rozuměla tak, jak má být chápán a milován, když úplně nerozumím a nemiluji ani sama sebe?“
Když se rozhodnu vzdát se svého skutečného pocitu svobody jako jednotlivec, bude to pro někoho velmi, velmi výjimečného. A pro někoho tak výjimečného chci mít možnost milovat ho přesně tak, jak si zaslouží být milován. Nechci jim ublížit. A vím jistě, že žádný vztah, který není založen výhradně na vzájemném porozumění každého jednotlivce sobě samému, nevydrží. Pokud do vztahu vstoupíte z nesprávných důvodů (máte pocit, že musíte kvůli společenskému tlaku, jste osamělí, jste zranitelní nesprávným způsobem, užíváte si sex, cokoli), nevydrží. A pokud vydrží, bude to nešťastný vztah, ve kterém jste jen proto, že jste si zvykli na pohodlí.
Nechci se nikdy přistihnout, že se rozhodnu pokračovat ve vztahu jen proto, že je to pohodlné a je to jednodušší než se rozejít.
Lidé, kteří tomu věnovali čas, jsou sebevědomí. Jsou zralí a vědí, jak efektivně komunikovat.
A možná na to všechno přijdete v devatenácti, nebo to možná potrvá až do čtyřicítky. A ano, možná někoho potkáte, když jste oba mladí nebo staří, a tohle všechno se naučíte společně. Skvělé. Určitě je fantastické prožívat tu sebelásku a růst s druhým člověkem. Přijdete však o ty zvláštní malé okamžiky růstu, o kterých se dozvíte jen vy. Přicházíte o možnost mít v sobě ten hluboký pocit hrdosti, když víte, že jste to vy, protože jste to jen vy.
Pro mě je to méně o věku a více o pocitu, který mám hluboko v sobě. Ale cítím, že tím, že to dělám teď, aktivně pracuji na tom, abych předešel krizi středního věku, kdy udělám unáhlené rozhodnutí, které změní můj život, nebo si zničím manželství. Mám skoro pocit, jako by to bylo něco podobného, jako když člověk mění zdravý životní styl, dokud je mladý, aby si později v životě nepřivodil následky. Chci aktivně pracovat na tom, abych poznala sama sebe a pochopila, co moje duše chce, abych se po padesátce najednou nezbláznila a nemyslela si, že jsem ztratila celé mládí kvůli někomu, s kým ani nechci být.
Chci být ve vztahu, protože jsi v mé duši upřímně zažehl oheň.
Chci být ve vztahu, protože jsi věnoval čas tomu, abys poznal sám sebe, a protože se máš rád, víš, jak mě účinně milovat.
Chci být ve vztahu, protože mi je 100% dobře samotnému, ale být s tebou je příjemnější než být sám.
Nechci být ve vztahu, protože moje rodina a společnost si myslí, že „je nejvyšší čas se usadit“.
Nechci být ve vztahu, protože jsem osamělý a tvá společnost tuto bolest zmírňuje.
Nechci být ve vztahu, protože jsi ten nejvíc sexy muž, jakého jsem kdy viděla, a sexuální chemie je mimo mísu.
Nechci být ve vztahu, protože chci být nejprve sobec, abych se naučila milovat a rozumět sama sobě. Takže až se mi zkříží cesta s tím pravým mužem, který také věnoval čas tomu, aby miloval a pochopil sám sebe, budu se mu moci zcela a zdravě odevzdat a na oplátku ho budu milovat tak, jak si zaslouží být milován. Jo, na to si klidně pár let počkám. 