Protilátky proti transglutamináze a celiakie
Východiska: Anti-endomysiální protilátky mají vysokou specifitu pro celiakii, ale měření je omezeno požadavkem na opičí jícen, substrát, který je drahý a omezeně dostupný a eticky přijatelný. Tkáňová transglutamináza byla nedávno identifikována jako endomysiální autoantigen u celiakie.
Cíle: Zjistit validitu sérových hladin protilátek proti tkáňové transglutamináze u pacientů s celiakií a posoudit jejich senzitivitu a specificitu vůči standardním sérologickým testům.
Metody: U 46 neléčených a 14 léčených pacientů s biopticky prokázanou celiakií a 145 nemocných a zdravých kontrol byly stanoveny titry sérových protilátek IgA proti tkáňové transglutamináze (měřeno metodou ELISA), titry protilátek IgA proti gliadinu (měřeno komerční metodou ELISA) a titry proti endomysiálním protilátkám (měřeno metodou nepřímé imunofluorescence).
Výsledky: Všichni pacienti s neléčenou celiakií byli pozitivní na protilátky proti endomysiím a proti tkáňové transglutamináze (senzitivita 100 %). Sedmdesát jedna procent léčených pacientů s celiakií bylo negativních na protilátky proti tkáňové transglutamináze. Pět ze 145 nemocných a zdravých kontrol mělo nízký titr protilátek proti tkáňové transglutamináze (specificita 97 %); žádná kontrola nebyla pozitivní na protilátky proti endomysialu.
Závěry: Naše výsledky prokázaly, že senzitivita a specificita IgA protilátek proti tkáňové transglutamináze vysoce koreluje s anti-endomysiálními protilátkami při diagnostice celiakie. ELISA na IgA protilátky proti tkáňové transglutamináze je kvantitativní a snadno proveditelná a je platnou alternativou nepřímé imunofluorescence na anti-endomysiální protilátky při screeningu podezření na celiakii.